Kontrola hnízdišť kavek obecných. Když jsem rozesílal výsledky našeho mapování hnízdišť kavek obecných v roce 1999 na různé adresy organizací a institucí, došlo i na Lidové bytové družstvo ve Svitavách se sídlem na ČSA 6. Shodou okolností jsem dvakrát hovořil s panem Semeneyem, který zastupuje toto LBD. Již při těchto kontaktech mi bylo sděleno, že brzy dojde na opravy komínů právě na domě ulice ČSA 4 a 6. Důvodem bude špatný technický stav komínů (rozpadají se) a kromě jiného lidé si na kavky stěžují a dokonce požadují na komíny umístit nějaké mříže. Říkal jsem si, že jsme ještě nepřišli pozdě a ohlášením našich výsledků snad zachráníme vlastně nejhojněji obsazenou lokalitu ve Svitavách, protože jsme zde odhadli 10 hnízdících párů. V polovině listopadu pak došlo k vlastní realizaci oprav 13 komínů. Domluva a komunikace probíhaly bez problémů, a tak jsem nevyžadoval striktní dodržování legislativy, neboť podle ní by zásah do hnízdišť kavky obecné (jako zvlášť chráněného druhu) měl podléhat schválení až Ministerstvem životního prostředí. Časnými kontakty a jasným požadavkem - nezasáhnout rušivě do hnízd kavek se podařilo vše dohodnout ve prospěch ochrany tohoto dnes už v podstatě městského ptáka, jehož stavy skutečně celorepublikově klesají. Podstatou opravy bylo rozebrání tělesa komína těsně pod hřeben střechy a jeho znovupostavení. Kde byl průduch uzavřen hnízdem ,mělo hnízdo zůstat. Kde byl průduch vyvložkován, měl zůstat vyvložkován a kde byl průduch volný, měl se zkontrolovat a vyčistit. Sám jsem měl možnost na střechu vylézt a prozkoumat hnízdiště zblízka. Zjistil jsem, že hnízda leží pod hřebenem střechy asi v hluobce 170 cm (i níže) pod vcholem komínu. Pořídil jsem pár fotografií a obdivoval dělníky, jak mohou nezajištěni chodit po vratkých prknech střechy. Nakonec jejich odvahy jsem využil k tomu, že mi ochotně obsazení jednotlivých komínů kavkami průběžně nahlašovali. Tím jsem také zjistil, že ve 13 komínech je 44 průduchů. Z toho 11 vyvložkovaných, 22 neobsazených - funkčních a 11 (25%) obsazených kavkami. Je také zajímavé, že komíny, které jsou dvou až šestiprůduchové (nejčastěji však tří až čtyřprůduchové) jsou jen ve dvou případech obsazovány 2 páry. Faktorů, které tomuto vedou je však zřejmě víc. Při našem mapování jsme se tedy spletli jen o 1 hnízdo a navíc to bylo podcenění. Předpokládám však, že každý ucpaný průduch byl ucpán kavkou. Situace může být ale i taková, že některé průduchy nejsou každoročně obsazovány. Ale i tak si myslím, že naše úspěšnost metody provedeného mapování hnízdišť je velmi dobrá. Doufejme tedy, že zpráva revizora komínů bude pro kavky příznivá, a že tak jako na jiných doposud opravovaných komínech budeme letos na jaře kavky při hnízdění registrovat. Jiří Mach Lačnov - opomíjená ornitologická lokalita ? Letošní intenzivnější pozorování ptactva v Lačnově přineslo některé nově zjištěné druhy, např. první pozorování ledňáčka říčního (27.6. 1 ex. na Lačnovském r.), který byl poté pozorován dokonce v intravilánu obce (6.8. 1 ex.ú či rákosníka velkého (26.dubna 1 ex. na Lačnovském r.). Nejlepší druhy byly však pozorovány v otevřené krajině směrem na Koclířov v blízkosti rozsáhlejšího polního hnojiště, kde byl zaznamenán např. bělořit šedý, konipas luční (až 18 ex. ssp. flava dne 7.5.), ťuhýk šedý, ťuhýk obecný ,oba bramborníčci (hnědý pravděpodobně hnízdící), koroptev polní, křepelka polní, až 11 čápů bílých, 12 volavek popelavých, na přeletu kormorán velký (1 ex. 11.11.), hrdlička divoká, množství holubů hřivnáčů, z bahňáků pak kromě čejky chocholaté i bekasina otavní, vodouš bahenní (příbuzný vodouš kropenatý byl pozorován ve stejném prostředí u Českého Lačnova) a koliha velká (1 ex. 18.8.), poblíž pak rovněž jespák bojovný (viz faunistická pozorování v tomto čísle). Největšího překvapení jsem se však dočkal 29.4., kdy se mi podařilo v polní cestě pozorovat 1 ex. lindušky úhorní. To, že lokalita byla neprávem opomíjená, a že volná krajina má nesporný význam zejména pro protahující ptáky potvrdil rovněž F. Jetmar, kterému se nedaleko podařilo pozorovat 1 samce motáka lužního. Závěrem lze konstatovat, že polní hnojiště především svojí potravní nabídkou vytvářejí biotop, kterému bude nutné i do budoucna věnovat náležitou pozornost. Milan Janoušek Na tomto místě autor i ostatní snad dovolí 2 poznámky : 1.)Lokalita Moravského Lačnova je součástí katastrálního i správního území města Svitavy, což možná díky určitému patriotizmu Milan v článku příliš nezdůrazňuje! Je pravdou ,že tato lokalita (jako součást Ústecké brázdy) je pravděpodobně důležitou součástí migrační cesty živočichů (tedy nejen ptáků) z Čech na Moravu (a obráceně) při toku řeky Svitavy. Čtenářům KonSterny připomínám, že přibližně v letech 1947-1966 právě na území Moravského Lačnova působil i žil známý entomolog, ornitolog, myslivec a preparátor pan Vojtěch Sajdl, který zde zaznamenal výskyt například poštolky rudonohé (1965), orla křiklavého (1954), jespáka rezavého (1954), kulíka zlatého (1955), dytíka úhorního (1965), kalouse pustovky (květen 1954), kosa horského (1954), skřivana ouškatého (1954-1966) nebo chřástala polního (1951). 2.)Milan Janoušek zároveň tímto vyzývá k poskytnutí vašich ornitologických záznamů výskytů ptáků na dalších hnojištích kdekoli ve vašem okolí a k dalšímu aktivnějšímu sledování tohoto zajímavého biotopu. Informace předávejte nejlépe na mailovou adresu : janousekcsop@atlas.cz. Jiří Mach