° V neděli 10. září se vydala čtveřice Hanka Filipová, Milan Janoušek, Jakub Mach a Jiří Mach směr Pouzdřany a Věstonická nádrž Nových Mlýnů. Naše očekávání opět trochu předčilo realitu. Celkem jsme zaznamenali 65 ptačích druhů. Jistý triumf si připsal Milan, kterému se kromě přesného tipu v počtu námi určených druhů, podařilo "získat" i nový druh - jespáka písečného. Z dalších zajímavějších druhů mohu už jen jmenovat zrzohlávku, orlovce, kulíka písečného, jespáka obecného, jespáka křivozobého, jespáka malého, vodouše šedého nebo racka stříbřitého. Smutnou událostí byl Jakubův nález uhynulého bahňáka s kroužkem, jehož číslo poslal Milan do Kroužkovací stanice NM v Praze.

° V polovině září začal J. Mach jednat s členem Lidového bytového družstva ve Svitavách p. Semeneyem kvůli renovaci komínů na domě ČSA 4-6 ve Svitavách. Na tomto činžovním domě hnízdí minimálně 10 párů kavek obecných, což jsme zjistili při mapování v roce 1999 a družstvu dali na vědomí nutnost hlásit úřadům i nám jakýkoli zásah do hnízdiště kavek.

° 29. září se zúčastnil za naši organizaci M. Polák vodoprávního řízení na OÚ v Opatově, které se týkalo úpravy koryta řeky Třebovky v Opatově (mezi rybníky Vidlák a Hvězda). Neshledal žádné příliš sporné záležitosti, které by nebyly v souladu s ochranou přírody. Úprava se týká především zlepšení průtočnosti koryta. K zásahům do zeleně pak bude znovu v další části řízení naše ZO přizvána.

° 5. října se na Malém náměstí 20 ve Svitavách pokoušel J. Mach (tentokrát neúspěšně) v panelovém domě o odchyt netopýrů (zřejmě rezavých - jako všude kolem v této lokalitě).

° Ve dnech 6.-8. října se v České Skalici konala ornitologická konference VČP ČSO při VČM v Pardubicích. Za naši ZO se jí ve dnech 7. a 8. zúčastnil M. Janoušek a J. Mach. Konference se konala k příležitosti 25. výročí existence východočeské pobočky ČSO a zabývala se ve své odborné části metodami výzkumu ptačích populací. Jeden z příspěvků na téma "Sýc rousný a kulíšek nejmenší v okrese Svitavy" přednesl i L. Urbánek z Litomyšle. Naše ZO dostala příležitost prezentovat svoji ornitologickou práci na nástěnce, kam předseda ZO vybral několik dokumentačních fotografií. Kromě poměrně zajímavých referátů jsme se mohli těšit z nákupu ornitologických publikací, z podarovaných propagačních materiálů nebo z nově vytvořených kontaktů mezi východočeskými ornitology. Škoda jen ,že pro nedělní exkurzi na spuštěnou vodní nádrž Rozkoš nám nepřálo počasí a pro mlhu a drobný déšť jsme nemohli vychutnat výskyt zdejšího ptactva.

° V polovině října získal J. Mach na OVaÚP MěÚ Svitavy připomínky k územnímu plánu města Svitavy. V tomto materiálu už bylo zapracováno 12 našich připomínek z předchozího kola jeho projednávání.

° J. Mach byl občankou města Svitavy informován o výskytu zraněného bažanta, který nejspíš narazil do překážky na Lanškrounské ulici. Posléze ho však na ohlášeném místě nenašel.

° J. Mach byl požádán odborem životního prostředí MěÚ v Poličce o konzultaci v případu navrhované výstavby vodní nádrže Pod kopcem III u Poličky. V této oblasti nemáme zažádáno na místních úřadech o informování k zahajovaným správním řízením. Proto jsme se nemohli stát účastníky řízení a posudek J. Macha, který v dané oblasti provádí občasný biomonitoring mohl být skutečně pouze konzultační. Proti výstavbě nádrže však vystoupili i poličští ochránci přírody a další osoby i organizace. Nádrž by zlikvidovala další porosty vlhkomilných dřevin a bylin, nehledě na to,že další uvažovanou eventuální lokalitou na výstavbu je obhospodařovaná louka pod nádrží Pod kopcem I. Prozatím nemáme zprávy o konečném verdiktu úřadů ohledně uvažované výstavby další (v podstatě 4.) nádrže na Jánském potoce mezi Poličkou a Modřecí.

° 15. října vyvěsil J. Mach, O. Kolouch, D. Veselý a P. Dědič 30 sýkorníků v lese "U Adama" (asi 2 km trasa Horní rybník-Nový Valdek). Pavel Dědič (student gymnázia a náš nový člen) bude v příštím roce pracovat na středoškolské práci s tematikou obsazenosti těchto budek. Dalších 20 budek pak vyvěsili MOPíci ve Farském lese u Opatova. Všechny budky jsme získali od LS Lesů ČR ve Svitavách v rámci společného programu ČSOP a Lesů ČR "Podpora biodiverzity v lesích". Do projektu se přihlásil J. Mach jako fyzická osoba.

° 17.října zastupoval Marián Polák naši ZO ve vodoprávním řízení poldru č. 5 nad Opatovem.

° 17. října J. Mach instaloval do litorálních a příbřežních prostorů Dolního rybníka 13 pilotních bidélek. Slibuje si od tohoto činu zvýšenou pravděpodobnost usednutí zvláště rybáků, racků a některých bahňáků nebo dravců.

° J. Mach se za organizaci vyjadřoval v rámci vodoprávního řízení k povolení nakládání s vodami pro nově budovaný rybníček "Jezírko" ve Stašově.

° 19. prosince se M. Janoušek a M. Polák zúčastnili správního řízení v Opatově, kde se jednalo o konečném rozhodnutí uvažované výstavby silničního obchvatu , který je navržen v těsné blízkosti západní části této obce. Naši zástupci především kritizovali neexistenci jiné varianty dopravní trasy a nedokonalé biologické hodnocení v rámci EIA. Kladli pak požadavky na zařažení naší organizace do dalších jednání ohledně konkrétních stavebních úprav nebo ozeleňování okolí přeložky. Rovněž si stěžovali na příliš arogantní jednání zástupce "silničářské lobby" z Pardubic. Hlavní problém našeho postavení jako účastníka řízení je v tom, že v této chvíli je již vše připraveno pro stavbu a počátky jednání o přeložkce se datují do let, kdy naše organizace ještě neexistovala. Bránit se v tuto chvíli například blokováním výstavby je zřejmě marné. Opět je ale vidět nekvalitní práce některých místních úřadů, přílišná podrobenost obce a úřadů "mocným a bohatým" a nevědomost těchto lidí o řadě zákonů či paragrafů. Více z postřehů M. Poláka se můžete dočíst na jiném místě tohoto čísla KonSterny.

Netopýři ve Svitavách.

Od léta předloňského roku se zúčastňuji jednání v lokalitách,kde obyvatelé města hlásí výskyt netopýrů. Vesměs se na takový případ příjde v okamžiku, kdy si majitelé či nájemníci stěžují na odboru životního prostředí Městského úřadu na obtěžující výskyt těchto neopeřených létavců. O některých případech jsme psali v předchozích číslech KonSterny.
Rok 2000 se pro mne stal tak trochu "netopýřím křestem". Sledování netopýrů je přinejmenším stejně vzrušující jako ornitologie, zvlášť když lapíte netopýra do síťky.
Vše začalo 28. února, kdy mi byl nahlášen výskyt netopýra v budově Policie ČR ve Svitavách. Podle základních morfologických znaků určuji pomocí Lubora Urbánka netopýra za netopýra severního. Podle Lubora jde o prvního zjištěného samce ve Svitavách. Netopýr se po dvou dnech, které přečkal ve sklepě 7. MŠ, odebral zpět do lůna přírody.
Další netopýr byl ohlášen tehdy ještě mojí studentkou (a dnes naší členkou) Katkou Kolářovou, která na zahradě našla zraněného netopýra vousatého (samec). Bohužel zranění podlehl.
Velká anabáze "panelákových" netopýrů byla vlastně odstartována v červnu 1999, kdy na ulici Svitavská při zateplování došlo ze strany nájemníka k podnětu, který díky mé intervenci vedl k dohodě, že průduchy na domě nebudou ucpány. Velkorysost zástupců města vedla dokonce k tomu ,že byly zhotoveny speciální "vlezné" otvory pro netopýry. Mezitím se v květnu 2000 ozývají nájemníci z ulice Revoluční, kde již na podzim 1999 byla velká averze k výskytu tamních netopýrů. Pokusil jsem se o jejich odchyt, ale neúspěšně. Pravděpodobně zde jde (jako nakonec zřejmě všude ve svitavských panelácích) o netopýra rezavého.
Ten mi byl i odevzdán právě na ulici Svitavské, kde jej chytil 14-tiletý kocour na balkoně 7. patra . Netopýr byl určen i Luborem Urbánkem, který do té doby nevěřil, že zde máme v takovém počtu tento druh.
To jsme ještě netušili, že další "rezáči" jsou v panelovém domě Na Červenici, na Dimitrovově ulici (minimálně 2 domy), na Malém náměstí (minimálně 1 dům) a na sídlišti B.Martinů (zde sídlí v prasklině podstřeší vysokopodlažního cihlového domu). Zjišťováni jsou pouze samci, kteří zde jsou v některých případech od jara do pozdního podzimu. Na Červenici prý se pohybují i při mírných zimách. A to je výskyt netopýrů hlášen i z jiných míst Svitav- například panelové domy na ulici Kyjevská, v rodiném domě na ulici Arménská nebo v dalších domech na ulici Svitavská (Lány). Ve Svitavách se pak objevují (zvlášť v září a říjnu) stovky netopýrů rezavých nad hladinami rybníků.
Další netopýr byl zjištěn v Opatově, v září 2000. Šlo (podle určení Luborem Urbánkem) o netopýra vousatého.
Již samotný výskyt je zajímavou skutečností, ale záležitost je problematická, protože v řadě případů si lidé na výskyt stěžují. Zjistil jsem , že v některých případech je averze tak velká, že si lidé i vymýšlejí něco o průsaku moči na několika místech stropu, a pak přiznají, že jim opravovali střechu kvůli zatékání. Častným argumentem je i kálení na okna a parapety nebo to, že obyvatelé v době výletu netopýrů nemohou na balkon. V jiných případech se však setkáváme i se sympatiemi a dokonce argumentací užitečnosti netopýrů na lokalitách. Často však někteří obyvatelé ani nevědí, že nad jejich hlavami jim sídlí létající chlupáči.
OŽP MěÚ Svitavy se snaží řešit problematiku výskytu netopýrů i tím, že kontaktují odborná pracoviště, kde mají zkušenosti. Ozvali se prozatím renomovaní pánové Gaisler (MU Brno) a Anděra (NM Praha), kteří však převážně rovněž upozorňují na poměrně vysoký stupeň ochrany druhu i jeho lokality a přímou radu pak vyslovují jen velmi obezřetně. Agentura ochrany přírody a krajiny v Praze pak má brzy vydat metodický pokyn k ochraně netopýrů, který má pamatovat i na případy nežádoucího výskytu netopýrů v lidských sídlech. Ukáží tedy nejspíš až další roky místních poznatků o životě a ochraně netopýrů ve Svitavách a další legislativní kroky v této problematice.
V každém případě mě osobně netopýři velmi nadchli a již se těším na další hlášený výskyt těchto savců a já pojedu na kole se sítí, sklenicí a baterkou vstříc dalším lovům bezezbraní.
Jiří Mach


Evropský festival ptactva

Ve dnech 30. září a 1. října se uskutečnil další ročník Evropského festivalu ptactva. Naše organizace uspořádala pro nejširší veřejnost již tradiční terénní exkurze, zaměřené na sledování výskytu a tahu ptáků oblastí Svitavska. Vůbec poprvé za 5 let, kdy se podílíme na Ptačích festivalech nedošlo na žádnou doprovodnou aktivitu. Připomeňme, že dříve to byla ornitologická výstava, přednášky s diapozitivy nebo fotografická výstava.
Svitavskou vycházku za účasti dalších 8 zájemců vedl J. Mach. Přestože trasa byla vedena nejrůznějším prostředím (rybníky, pole, louky a les), počet druhů ani druhová skladba nebyly nejexkluzivnější. Ukázalo se, že pokud není na Dolním rybníku snížena vodní hladina, tak se jen stěží může odehrát něco mimořádného. Navíc silný vítr opět ztěžoval orientaci v terénu a snad i samotný výskyt ptáků. Slabou náplastí se tak stal jen průlet většího hejna hřivnáčů (jak pro Svitavy typické !). Celkem pak bylo zaznamenáno 33 druhů o 488 jedincích.
V Opatově pod vedením M. Janouška se zúčastnilo 13 zájemců exkurze na rybníky Mušlový, Nový a Hvězda. Tentokrát bylo asi největší zajímavostí sledování samce zrzohlávky rudozobé na Mušlovém rybníce. Celkem bylo evidováno 53 druhů a 606 jedinců. Nejvíce bylo kachen, špačků a vlaštovek.
Bohužel tentokrát nedošly propagační materiály z ústředí ČSO, ale vinu nese pravděpodobně Česká pošta a zřejmě i tehdejší pražské zasedání SB a MMF.
V ČR se pak konalo 40 vycházek do přírody s 913 účastníky, kteří dohromady viděli 134 druhů ptáků a necelých 79. 000 kusů. Nejvíce akcí se konalo (tradičně) ve východních (9) a jižních Čechách (8) a na severní Moravě (8).
Největší počet ptáků byl zaznamenán na Žehuňském rybníce a v Tovačově. Ze zajímavých druhů v ČR vybíráme například potáplici malou, ostralku štíhlou, orla mořského, sýkořici vousatou, rákosníka proužkovaného nebo cvrčilku slavíkovou.
Nejpočetnějším druhem byl špaček obecný, dále kachna divoká, racek chechtavý, lyska černá, čejka chocholatá a holub hřivnáč.
Jiří Mach

Poslední exkurze na Nové Mlýny ?

Od zimy roku 1996 jezdíme vcelku pravidelně sledovat výskyt ptáků na Pouzdřanském rybníce a Věstonické nádrži vodního díla Nové Mlýny u Mikulova pod Pálavou. Nutno přiznat, že jde o jednu z ekologicky nejkontroverznějších vodních staveb u nás, ale na druhou stranu o jednu z nejvýznamnějších lokalit tahového, hnízdního i zimního výskytu řady vodních druhů ptáků. Řada z nás si zde proto připsala několik druhů, které jsme právě zde viděli vůbec poprvé (a v řadě případů i naposledy). Snad doposud nejzajímavější a nejvýznamnější bylo sledování rybáka černozobého v roce 1999 (9.8.), kterého jsme s M. Janouškem a F. Jetmarem obdivovali před cestou do Maďarska a Rakouska na tehdejší zatmění Slunce.
Za dobu našeho zájmu se však tato lokalita velmi změnila. Došlo k přirozenému, ale i umělému náplavu sedimentů, ze kterých vznikl i budovaný poloostrov. Dříve ideálnější podmínky pro výskyt táhnoucích bahňáků jsou pryč a růstem dřevin lužního lesa vznikají naopak podmínky pro výskyt jiných skupin ptactva. Zvláště v poslední době jsme po exkurzích nebyli příliš spokojeni se sledovanou druhovou skladbou a začali jsme uvažovat o tom, že začneme navštěvovat jinou známou a ornitologicky ?dobrou? lokalitu.
29. prosince jsme se ve složení M. Janoušek, F. Jetmar, P. Chlupová, J. Mach, M. Polák a 6 opatovských ?Rybaříků? vydali na Nové mlýny především proto, že posledním rozhodnutím OkÚ v Břeclavi mělo dojít do konce roku 2000 ke zvýšení vodní hladiny na kótu 270 m n. m. Tím ovšem prakticky zmizí budovaný poloostrov a mezinárodně chráněná a významná lokalita radikálně změní svůj charakter.
Pouzdřanský rybník byl tentokrát vypuštěn pro zimování a u něj nás nejvíce upoutal strakapoud prostřední a hejnko dlasků. Marián zavedl své ?svěřence? do blízké pískovny, kde je známá hnízdní kolonie břehulí říčních. Netrpělivě už míříme k nádrži. Zjišťujeme, že jen několik mrazivých dní a nocí i zde způsobilo pro nás vcelku nečekané zamrznutí hladiny téměř po celé ploše nádrže. Markantní je i zvýšení hladiny, takže nám je jasné, že se nedostaneme (asi už nikdy !?) do nejcennější části - na poloostrov nádrže. Bohužel jen z dálky můžeme sledovat početná hejna kachen a několik kormoránů. Překvapuje nás, že nad námi nepřeletuje tolik hus jako jindy. Snad na první pohled největší zajímavostí jsou dvě bílé volavky. Přecházíme Svratku a později Jihlavu a přicházíme k cestě na poloostrov, když tu náhle těsně před námi vylétá mladá volavka. Ale jde o volavku červenou ! Všichni vcelku žasneme, protože nám je jasné, že tento druh zimuje někde v oblasti tropické Afriky. Hned uvažujeme, jestli vůbec někdo z našich ornitologů někdy viděl tuto volavku v zimním období. Poté zjišťujeme, že se skutečně nedostaneme na poloostrov, protože cesta je bagrem odříznutá. Právě vylétá samec hohola z Jihlavy. Stále se nám také ozývá samec datla, kterého trochu provokuji podobným hlasem.
Pohled na zamrzlou hladinu v nás vyvolává rozpaky, zvláště když pak rozmýšlíme kam půjdeme dál. Po chvilce váhání se obracíme. Pozorujeme hejnko pěnkav jikavců a strakapouda malého. U mostu přes Jihlavu se nám ukazuje ve své kráse ledňáček. Na Svratce se zase objevují 4 samice morčáka bílého a na keřích hledají potravu mlynaříci. Jdeme se ještě pokochat pohledem na zimní nádrž směrem ke Strachotínu. S Milanem jdu prozkoumat jeho oblíbené hnojiště, ale po ptactvu zde ani vidu, ani slechu.Nezbývá nám, než se pomalu vracet. U Pouzdřanského rybníka si ještě všímáme neobvykle vysoko umístěného hnízda moudivláčka lužního, které nejspíš na staré vrbě visí asi 15 m nad zemí. Pak už docházíme k naší hospodě "U pytláka", kde sumarizujeme počet druhů. Naší obvyklou typovací soutěž tentokrát vyhrává Petra Chlupová, která uhádla přesně, že uvidíme 43 ptačích druhů.
Závěrem konstatujme, že Nové Mlýny se pro nás dobudoucna stanou asi jen jednou ze zastávek prohlídky rybníků a nádrží jižní Moravy, kam někdy zavítáme nejspíš "kolmo" z vlaku od Brna. Je ale pravdou, že Nové Mlýny nás mohou kdykoli a pomalu i čímkoli mile překvapit. Tak jako tentokrát zimním výskytem volavky červené.
Jiří Mach