Rehek domácí - pták vskutku synatropní.

To, že se rehek domácí ze značné části přeorientoval z hnízdění na skalách na hnízdění v lidských staveních, je dobře známým faktem. Většinou si hnízdo postaví někde pod střechou, u stodoly nebo na verandě... Že by však zahnízdil přímo v obytné místnosti jsem ještě neslyšel.
A přece, letošní květen mi připravil překvapení ve formě rehkova hnízda, které si postavil na zrcadle, jehož rám je z vytesaného kmene (nejspíš borovice). Zrcadlo s hnízdem viselo v ložnici naší chalupy v Opatovci a rehek sem lítal přes chodbu a kuchyň dveřmi, které většinou necháváme kvůli větrání otevřené. Přestože si zachoval jistou plachost, klidně si proletěl třeba okolo obědvajících lidí.
V onom pokoji s hnízdem však spí moje sestra ale hlavně můj rok a půl starý synovec, který by jinde neměl potřebný klid. Začali jsme tedy uvažovat o přemístění hnízda, především kvůli očekávanému křiku ptáčat a trusu. Protože většina ptáků nepozná svá vejce podle vzhledu ani pachu, ale rodičovský pud je váže pouze na hnízdo, bylo by přemístění hnízda v době sezení na vejcích poněkud riskantní. Po vylíhnutí mláďat je však rodiče rozpoznají po hlase, a proto jsme hnízdo přemístili až tehdy. Umístili jsme ho ven za okno, kterým se předtím dospělí rehci také naučili létat do pokoje. K naší spokojenosti si rodiče přemístěná mláďata našli a všech pět mladých rehků bylo úspěšně vyvedeno.

Filip Jetmar



Lýkovec u pramene řeky Svitavy.

Počátkem dubna tohoto roku proběhlo mapování výskytu lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) v oblasti pramenů řeky Svitavy na okraji smíšeného smrko-borovicového lesa a záplavové oblasti "Bledulčího potoka".Jedná se o lokalitu této vzácnější a dnes také chráněné rostliny v blízkosti města Svitav.Poprvé se v odborné literatuře tato lokalita objevuje v práci p.Štefky v roce 1975 a dále byla již sledována až do dnešní doby.
Mnozí z nás známe tuto rostlinu především ze zahrádek,kde kvete bohatým fialovočerveným květenstvím brzy na jaře,kdy ještě nemá listyJejí příbuzní v přírodě mají květenství chudší a řidší.Většinou je počet drobných květenství pohyboval v rozmezí tří až čtyř.Na celé lokalitě jsem našel celkem 59 keříků.Nejvyšší rostlina dosahovala výšky až 107 cm,ovšem průměr se pohybuje něco kolem 48 centimetrů.
Je pravdou,že dozrálé červené peckovičky objevující se v létě mohou především u dětí způsobit otravy (podobně jako jiné části rostliny) projevující se kýcháním,nevolnostmi až při těžkých otravách kolapsem oběhové soustavy.Může dojít k záměně za plody některých jiných plodů,a proto by zde bylo na místě své děti předem poučit.Ovšem vzhledem ke vzácnosti jsou otravy jenom sporadické.

Výsledky pozorování (provedeno 2.dubna 2000):

Celkem pozorováno na 59 jedinců,z toho jich bylo proměřeno 49.Rostlin kvetoucích bylo 39 (nekvetoucích pak 10).
Rozdělení rostlin podle výšky :
do 10 cm ...0 ks
11-25 cm ...4 ks
26-50 cm ...20 ks
51-80 cm ...21 ks
81-100 cm ...2 ks
101 a více ...2 ks
Největší jedinci dosahovali výšky 107 a 108 cm,nejmenší pak 16 cm.
Počet květenství na jedné rostlině:
...................... nekvetoucí....10
......................do 5..............31
......................6-10...............5
......................11 a více....... 3
Na jedné rostlině byly průměrně 3 květenství.Největší počet květenství byl zjištěn na rostlině vysoké 94 cm s celkem 20 květentvími.Dále pak 17 a 13 květenství.Největší nekvetoucí rostliny byly vysoké 55 a 60 cm.Květy byly plně vyvinuté,silně vonící,světlé popřípadě fialovočervené.
Listy na konečcích rostlin byly světle zelené,rozvíjející se a přítomné na všech sledovaných rostlinách.

Jan Richtr

Mé jarní a letní ornitologické střípky.

V některých případech nejdete doplňky nebo podrobnosti v jiných rubrikách KonSterny tohoto čísla ("Bleskovky" nebo "Zoologická pozorování").

° Také v březnu využívají špačci obecní rákosin Dolního rybníka k přenocování.

° V letošním roce začali rackové chechtaví hnízdit na Dolním rybníku asi o tři týdny později.Mohlo jít například o vliv březnového kolísání vodní hladiny,teplotně nadprůměrný měsíc duben nebo dříve vyrostlý porost zblochanu

° Asi týden se na březích a hladině Dolního rybníka zdržela nedospělá husa běločelá.Mohla tak pozorovatelům poskytnout celkem nevšední zážitky.

° Koncem března došlo k záměrnému protipovodňovému snížení hladiny Dolního rybníka,což se okamžitě projevilo výskytem některých druhů vodního ptactva (kachna,poláci,ostralka,čírka m.,volavka p.,lyska nebo slípka).

° Letošní teplé jaro se projevilo i časným příletem nebo průletem ptactva v naší oblasti.V řadě případů jsme zaznamenali nejčasnější zjištěný výskyt.Např. ve Svitavách u pěnice černohlavé,špačka obecného,rehka zahradního i domácího,jiřičky obecné,břehule říční,moudivláčka lužního,sýkořice vousaté,lejska černohlavého,skřivana lesního,pěnice slavíkové,rákosníka obecného,pěvušky modré,vlaštovky obecné,potápky malé,potápky roháče,pisíka obecného,vodouše bahenního,vodouše šedého,rybáka černého a bělokřídlého nebo u čápa bílého).

° V polystyrenových dutinách zateplení panelového domu na Malém náměstí ve Svitavách,které vloni na podzim vytesal strakapoud velký,úspěšně vyhnízdily 2 páry špačků obecných.

° Při pohybu v rákosinách Dolního rybníka jsem prožil zajímavý zážitek,neboť za zvuků skokanů hnědých jsem asi z 10 metrů sledoval dalekohledem 3 samce a 2 samice sýkořice vousaté při hledání potravy .Záhy pak na několik minut těsně nademnou zakroužil orlovec říční,který zde úspěšně ulovil kapra a majestátně odletěl.

° Letos mi dlouhokřídlí ptáci nadělili pěkný dárek k mému svátku (24.4.) Sedím si na břehu Dolního rybníka,když tu nad hlavami racků chechtavých začali kroužit dva rackové černohlaví (ty už poznám i podle hlasu).Na hladině ve společnosti "chechtáčů" se krčí jeden racek malý.Najednou přilétají k mému překvapení rybáci.Divím se ještě víc,když s jedním rybákem černým pozoruji letecké manévry i 4 dospělců rybáka bělokřídlého!
O den později se zde pak ještě vyskytl racek bouřní.Jistě mi budou mí kolegové závidět,protože během dvou dnů na takové lokalitě a v takové období sledovat 6 druhů dlouhokřídlých (teď vynechávám bahňáky) je zážitek,který se může ve Svitavách (a na mnohých ornitologicky "věhlasnějších" lokalitách) zažít třeba jen jednou za život.

° 6 dubna zaznamenávám historicky první výskyt racka žlutonohého ve Svitavách.

° 17. a 18.května je zaznamenám po 39 letech výskyt samce poláka malého.

° 21. května prokazuji nálezem vajec a čerstvě vylíhlých (bohužel mrtvých) mláďat hnízdění (možná první zaznamenané) chřástala vodního ve Svitavách.

° Zajímavostí je výskyt vodouše kropenatého v okolí odkalovací nádrže Masokombinátu Polička u Sádku ve dnech 28. května a opakovaně pak 18. června.

° 18.června zjišťuji výskyt jednoho dospělce vodouše bahenního na rybníku Luční v Jedlové.Jde především o zajímavou dobu výskytu,protože většina záznamů o výskytu tohoto druhu spadá do měsíců duben-květen (jarní průtah) a červenec-srpen (zpětný průtah).

° Poměrně úspěšná hnízdní sezóna byla ve Svitavách pro potápku roháče : Lánský r. (1 pár),Horní r. (3 páry) a Dolní r. (2 páry).

° Šíření a patrně zvyšování stavů strnada lučního dokazuje mé zjištění zpívajících samců ve Svitavách (neobdělávaná louka mezi vodárnou a Lánským rybníkem),Jedlové (mezi rybníky Lesní a Luční) a v Borové (Svatá Kateřina).

° Po dvou letech byl opět spatřen v hnízdní době (tentokrát v druhé polovině června) na Horním rybníku ve Svitavách dospělý jedinec kvakoše nočního.

° Registrujeme zvyšování stavů křepelky polní (Svitavy nebo Borová). V Borové jsem dokonce na ploše asi 3 ha napočítal v pšeničném poli a okolí 6 ozývajících se samců,kteří zvláště ve večerních hodinách 4-5 x opakovali to svoje typické "huť-huť-huť".

° Po dvou letech jsem zaznamenal výskyt luňáka červeného v Jedlové.V této lokalitě jde teprve o třetí historické pozorování tohoto druhu.

° Podobně jako pověstnou "hodinou duchů" bych mohl nazvat "hodinou brodivých ptáků" u Dolního rybníka,kterou jsem prožil 23.července.Vše začalo tím,že (hned po mém příjezdu) u břehu v orobincovém porostu vyplašil slídící pes samici bukáčka malého !!! Nevěřil jsem na několik vtěřin svým očím a při vzpomínce na v loňském roce "lodičkáři" vyplašeného bukače velkého (29.7.) si minimálně podruhé nemohl vynachválit zdejší lidské (nyní i zvířecí) "rušivé vlivy".Stačilo přijet k rybníku o necelou minutu déle a mohl jsem mít "po bukáčkovi".I v tom je však právě ornitologie krásná a zajímavá.Za chvíli zakroužily tři volavky popelavé a o několik minut později proletěla jedna volavka bílá.Nad Horním rybníkem se potom objevila čtveřice bílých čápů a vše "dovršila" dvojice volavek bílých,která tu delší dobu poletovala a na chvíli i sedla na Dolní rybník.

Jiří Mach