ZOO Dvůr Králové n. L. II.
Po dvou letech jsem opět navštívil jednu z našich nejznámějších a nejnavštěvovanějších zoologických zahrad.Čtenáři KonSterny mohli zaznamenat v 1.čísle příspěvek z mé tehdejší exkurze.Osobně mě velice potěšilo,že během dvouletého období se ZOO opět změnila k lepšímu a skutečně se může poměřovat s řadou zahrad v Evropě,kde je známá především díky chovu afrických kopytníků a zejména díky chovu 14-ti kusů nosorožců dvourohých.
Na věhlasu získala ZOO otevřením dnes již známého pavilonu "Ptačí svět",který se stal skutečným lákadlem návštěvníků.Úspěšně zde hnízdí například ledňáček zelenohlavý,drozdík šupinkovitý nebo tyran benteví.Další unikátní expozicí královedvorské zahrady je největší sladkovodní akvárium v republice o obsahu 30 000 litrů,které je součástí nového pavilonu "Vodní svět",kde můžete obdivovat ukázku cizokrajných sladkovodních i mořských ryb,plazů nebo obojživelníků.
Další příjemnou novinkou je zrekonstruovaná správní budova ZOO s galerií obrazů Zdeňka Buriana nebo pavilon nočních zvířat.Nově je také utvořen pavilon pro antilopy bongo.Velký pokrok udělalo vedení zahrady ve snaze uspokojit dětské návštěvníky různými atrakcemi a rovněž všechny zájemce o kulturní stravování,neboť například restaurace U lemura splňuje po všech stránkách přání 160-ti strávníků najednou,a to v příjemném prostředí,kde skutečně můžete při svých pohybech čelistí sledovat lemury kata.
I exteriéry zaznamenaly některé změny.Lepší je třeba úprava prostoru pro mé velmi oblíbené plameňáky nebo pěkný je venkovní prostor pro zmiňované lemury.Větší je také výběr upomínkového sortimentu v Zooshopu.Osobně jsem zde zakoupil "První velké pexeso ptáků střední Evropy" a řadu dalších atributů s ornitologickou tematikou (klíčenka,pravítko nebo samolepky).
Přes mírně zvýšené vstupné (dospělí 95,-Kč) je ZOO stále více navštěvovanou zahradou v ČR.V roce 1998 to například by více než 550 tisíc zájemců,pro které se snaží vedení ZOO vylepšovat své služby.Zkvalitnila se propagace zahrady díky Internetu (www.zoodk.cz) nebo formou tiskovin.U pokladny už po vás nechtějí nějakou tu korunu za focení jako (trapně a zaostale) v některých jiných zoologických zahradách.
Přes řadu novinek a zlepšení mě však neunikly některé nedostatky,které se při troše vůle dají odstranit.V pavilonu "Ptačí svět" se například zcela inkognito pohybuje chřástal žlutozobý,na vodní venkovní nádrži (při cestě do Safari) se pak návštěvník nedoví,že zde plave polák malý.Kachničku mandarinskou jsem marně hledal.Docela ostudné mi pak přišlo,když se "trochu biologicky vzdělaný jedinec" dočítá,že zde plave polák rudozobý (rozuměj zrzohlávku rudozobou).
Tyto mouchy vás ale jistě neodradí od další návštěvy stále vzkvétající ZOO a Safari ve Dvoře Králové nad Labem.
Jiří Mach
Jarní přílet ptáků do Evropy na Internetu.
Jak už bylo na jiném místě v KonSterně poznamenáno,zúčastnil jsem se internetového sledování 9-ti tažných druhů ptáků z afrických zimovišť do Evropy.Akci,kterou pořádali švýcarští ornitologové,u nás propagoval Moravský ornitologických spolek se sídlem v Přerově.Já jsem se ní dověděl z teletextu České televize a na Internetu ji pak zprostředkoval Český rozhlas.
První výskyt v dané oblasti Evropy se zjišťoval a hlásil přímo do Švýcarska u ťuhýka obecného,slavíka obecného a tmavého,rorýse obecného,vlaštovky obecné,kukačky obecné,pěnice černohlavé,rehka zahradního a čápa bílého.Bez znalosti ?klíče? výběru daných druhů si troufám tvrdit (a výsledky to potvrzují),že výběr obou druhů slavíků nebyl asi příliš šťastným krokem.
Do akce se zapojily především země střední a západní Evropy.Nejvíce hlášení přicházelo ze Švýcarska,Německa a Francie.Ve větší míře (nebo vůbec) se nezapojily země Skandinávie,Balkánu (kromě Chorvatska) nebo Litva a bohužel (zvláště s ohledem na polohu našeho státu) naše východně sousední země.
U každého ohlašovatele prvního výskytu daného druhu se zobrazil bod polohy ve státě,který barevně vyjadřoval období výskytu rozdělené do polovin měsíců únor až červen.Ze základních dat se dalo zjistit jméno,místo,datum a e-mailová adresa pozorovatele.Ze známějších jmen jsem tak registroval například V.Hromádkovou,p.Šafránka,Gavendu,Polčáka,Šalka,Cepáka nebo M.Macha.Do akce se ale jistě zapojila i řada méně zkušených ptačích pozorovatelů,což lze předpokládat zvláště u čápa,kukačky,vlaštovky a rorýse.
Co považuji za přínos této aktivity? Popularizaci sledování ptáků,připomenutí významu internetové komunikace a snad i některé nové poznatky o průtahu Evropou a době výskytu jednotlivých druhů.Snad nejmarkantnější byl (zvláště barevným znázorněním bodů na mapě) patrný postup průletu vlaštovky obecné nebo rorýse celou Evropou.U některých dalších druhů se také potvrdil význam Pyrenejského poloostrova a Gibraltarského průlivu pro migraci z Afriky do Evropy.
Původně jsem chtěl přinést přehled výskytu sledovaných druhů jednotlivě a podrobně,ale pak jsem uznal,že bude vhodnější (vzhledem k širšímu spektru oslovovaných čtěnářů KonSterny),když zdůrazním výsledky vzhledem k našemu území.Výskyt jednotlivých druhů v Evropě mám pro případné zájemce pochopitelně k dispozici.
Výsledky (znovu připomínám,že jde o zjištěný první výskyt-přílet v ČR):
ťuhýk obecný : 1.polovina května,slavík obecný : (1x v první polovině března),vlaštovka obecná : hlavní přílet mezi 1. a 15. dubnem,pěnice černohlavá : hlavní přílet mezi koncem března a 1.polovinou dubna,rehek zahradní : hlavní přílet v druhé polovině března,čáp bílý : hlavní přílet v 2. polovině března,kukačka obecná : ojediněle do 15.dubna - většinou však v 2.polovině tohoto měsíce a rorýs obecný : hlavní přílet v 2. polovině dubna.
Mě osobně se podařilo dos
Lesy ČR a Program 2000 v našem okrese.
Pravidelní čtenáři Depeší ÚVR ČSOP vědí,že v posledních letech vzrostla aktivita Lesů ČR,která si klade za cíl nejen zlepšit image,ale především pod heslem "Člověk lesu-les člověku" se snaží více podporovat funkce lesa,které má využívat veřejnost.Vznikl tak oficiální "Program 2000",jenž má sloužit k zajištění cílů veřejného zájmu na lesích a vychází z Lesnické politiky Lesů ČR a Programu trvale udržitelného rozvoje.
Od nedávné doby pak také existuje smluvní vztah Lesů ČR s.p. právě s ČSOP (viz. například společné programy Ohrožené druhy lesních dřevin,Ohrožené druhy bylin v lese,Formica,Ochrana mokřadů v lesích,Sledování a ochrana netopýrů v lesích,Ochrana velkých šelem,Podpora dravců a sov v lesích,Program "Studánky" a další.).Není také náhodou,že tématem letošního ročníku školní biologické olympiády se staly právě lesní ekosystémy.2.března tohoto roku pak byla v Hradci Králové podepsána smlouva o realizaci společných projektů.Další schůzka zástupců Lesů ČR a ČSOP se pak konala 5.června opět v Hradci Králové,kde tentokrát hlavním tématem byla novela zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
A jak se projevují výsledky této dohody?
V rámci projektu "Podpora hnízdních možností zpěvných ptáků v lesích" se i my budeme snažit navázat první spolupráci se svitavskou Lesní správou a žádat ÚVR o finanční dotaci na vyvěšení ca 50-ti sýkorníků v lesích u Svitav (popřípadě u Opatova).Budky pak budou po podzimním vyvěšení s největší pravděpodobností sledovány v rámci studentských seminárních prací nebo (nejlépe) v rámci středoškolské odborné činnosti studentů svitavského gymnázia.Podotýkám,že tak využiji nabídky ČSOP přihlásit se do projektu jako fyzická osoba-člen ČSOP a nezatěžovat organizaci zbytečnou účtařinou.
Dalším příkladem "otevření se" Lesů ČR veřejnosti byla akce,na kterou nás Lesní správa ve Svitavách přizvala na 14.července do Koclířova.Bohužel se nikdo z nás představení objektů na Hřebči neúčastnil,ale získali jsme materiály z pozdější návštěvy Lesní správy,kde nám pan ing.Miroslav Bačovský předal propagační materiály z tohoto slavnostního předávání objektů veřejnosti.Zde šlo konkrétně o odpočinkový přístřešek nad tunelem,altán u lovecké chaty v Boršově a lesní studánku Barvínek u Boršova.
Jistě jste si již některých objektů při pobytu v lesích sami povšimli.Já osobně například laviček a stolů v lese Svitavském,Langrově,u pramenů Svitavy nebo přístřešku v Opatovském lese "U Antoníčka".Z mapky propagačního materiálu pak snadno vyčtete,že odpočinkové altány nesou název Mladějovské hradisko,Vyhlídka Mirandl,Hušák nad Holubí studánkou,Zálesí-Hrádek,U Antoníčka,U pramenů Svitavy a Hřebeč-nad tunelem.Altán je vybudován u lovecké chaty-Boršov.Lesní studánky byly obnoveny nebo vylepšeny v Maldějově u chaty,Barvínek u Boršova,U vysokého mostu nad Boršovem,Holubí studánka (Hušák) a Maratov u Hartínkova.Byla také provedena renovace některých poutních míst - Marienbild a kaplička nad Pohledy (obojí v loučenském lese).Jak je už z názvů a lokalit poznat,těžištěm realizace aktivit se staly lesy Hřebečského hřebene.
Při mé osobní návštěvě pana Bačovského pak padala řada dalších návrhů na spolupráci svitavské Lesní správy s naší organizací.Jistě máte i vy řadu námětů ,které by se takto daly realizovat.Můžete také třeba navrhnout kam umístit další odpočivadla,lavičky,altány nebo kde zlepšit okolí studánky či vylepšit posezení u těchto objektů informační tabulí s flórou nebo faunou tamních lesů.Chtěte-li se dovědět více,kontaktujte mě nebo si členové ZO mohou otevřít letošní Depeše č. 3.
Ostatní mohu poukázat na pana Pavla Pešouta z Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim,který na adrese Pláteníkova 264,258 01 Vlašim (nebo vlasim@csop.cz) sdělí informace k celkové spolupráci ČSOP a Lesů ČR a možnosti účasti na programech.
Jiří Mach