Zoologický průzkum u Čisté.

Okolí vesnic Trstěnice a Čisté v povodí říčky Loučné, patří svojí geologií a geomorfologiído
oblasti Loučenské tabule, představované spíše teplomilnou flórou a faunou. Svým
charakterem se podobá "litomyšlské oblasti", byť území leží pod západním svahem
Javornického hřebene.
Svitavští mladí turisté (TOM Zálesáci) do tohoto kraje zřejmě zavítají častěji. Po jedné takové
návštěvě nás David Šimek informoval,že zde v potoce spatřil živočicha,který mu silně
připomínal mihuli.Pro nás to byla zpráva,která se musela prověřit,a tak jsem se společně s
Milanem Janouškem 4.července vydal na orientační průzkum této lokality.
Hned napodruhé jsme trefili odbočku z hlavní silnice a po cestě kolem ZD a místa,kde chovají
a trénují koně,jsme se dostali do údolí.Po opuštění auta jsme se již pěšky vydali podél
nyní vyschlého potoka.Po několikaminutové cestě jsme dorazili k rybníčku.Ten byl sice silně
zarostlý řasami,ale nad jinak poměrně čistou vodou se proháněla šídla a šidélka.Začali jsme
pátrat v potoce,který tvoří odtok rybníčka,asi v délce 250-300m (potom se ztrácí do
podzemí).Dno potoka je kamenité i mírně bahnité a voda v potoce je celkem dobře prohřívaná.
Hned při prvních pohledech objevujeme velké množství pijavek a dalších kroužkovců
(např. hltanovky).Rádi jsme za objevení čolka obecného a později i čolka horského.Z hmyzu
pak sledujeme bruslařky,znakoplavky a bizardní splešťuli blátivou.Na břehu potoka se také
prohání ještěrka živorodá.Po avizovaných mihulích však ani stopa.Možná,že došlo k mýlce
nebo jsme my neměli štěstí.V každém případě tu zřejmě nejsme naposledy.Podle mapy
zjišťujeme,že jsme se pohybovali v místech nedalekých od našeho únorového zjištění
kulíška nejmenšího při 1.VPP na Brlence.
Samozřejmě,že jsme se nezapomněli ohlížet i po zdejším ptactvu.Tak tedy : holub hřivnáč,
hrdlička divoká,káně lesní,moták pochop,bramborníček hnědý,skřivan polní,strnad obecný,
pěnkava obecná,střízlík obecný,červenka obecná,křivka obecná,žluna zelená nebo strakapoud
velký.Mile jsme pak byli překvapeni přítomností motýla batolce duhového nebo čtyř mravenišť.
Konstatovali jsme,že navštívit další zajímavý kout našeho okresu nebylo marné.

Jiří Mach


Za ptáky na Choceňsko.

Snad při každé cestě vlakem mezi Chocní a Pardubicemi lepím nedaleko stanice Zámrsk
svůj nos na sklo vagónu a sleduji ptačí život na místní "bažině".Uprostřed luk u obce Rzy
v nadmoř ské výšce 250 m n.m. leží několikahektarová mělká vodní nádrž,možná zbytek
bývalého rybníka.Břehy jsou zarostlé převážně zblochanem a ostřicemi,hospodářsky jsou
využívány pouze nedaleká pole.To způsobilo,že tato lokalita patří mezi nejvhodnější pro
hnízdění vodních ptáků v širokém okolí.
25.dubna jsme vyrazili na kolech z Chocně na kontrolu místních rybníků a první zastávka
patřila pochopitelně zmíněné bažině.Už z dálky je slyšet řev racků,kterých tu může hnízdit
až 2500 párů.Vodní hladina je jimi doslova pokrytá.Mezi racky se zcela nenápadně proplétají
potápky černokrké.Odhaduji 8-10 párů.Dále pozoruji dva krásně vybarvené samce lžičáka
pestrého a svatební tok tří čírek modrých.
Zamokřenými loukami jsme se vydali na krátkou obchůzku.Útočí na nás čejky a zpod nohou
vylétá párek bekasin.Hnízdo však nenacházím.Nad pásem rákosí u hrázky krouží pochop
a velmi hlasitě zpívá sameček cvrčilky slavíkové.Potkáváme zde místního myslivce,který
potvrzuje má pozorování a tvrdí, že vše co tu vidíme zde pravidelně hnízdí.
Trochu namlsáni pokračujeme v očekávání dalších vzácných hnízdičů na okolní rybníky.
Korčinský rybník je však vypuštěn a "mrtev".Ani na dříve vynikajícím Rutníku není nic,
kromě jednoho rybáka černého.Konstatuji naprosté "vyžrání" okolního rákosu.
Šlapeme ke čtyřicetihektarovému rybníku Chobot. Opět jsme ale zklamáni.Nad
ptákoprázdnou vodní hladinou krouží pár pochopů a nic víc.Okolo podobně vypadajícícho
rybníka Lačnov přijíždíme k poslední záchraně - Zálešskému rybníku. Po podrobném
průzkumu vodní hladiny jásám nad jedním párem kopřivek a hnízdem labutě! Vždyť zde
mají být husy, lžičáci, poláci malí, racci, rákosníci velcí a bůhvíco ještě! Rybník je evidentně
"vyžrán" kapří násadou,protože pás rákosin se od mé poslední návštěvy před dvěma lety
znatelně zúžil a prořídnul.
Druhý den se jdu ornitologicky "uklidnit" na Nový rybník.I přes nevýhodu vyšší nadmořské
výšky je zde v porovnání s Choceňskými rybníky živo: roháči,racci malí,rybáci černí, potápky
malé a černokrké,čírky modré, kopřivky, slípky,bramborníčci.Nový rybník je zřejmě zoologicky
nejcenějším rybníkem na celém Svitavsku a Ústeckoorlicku.Orgánům ochrany přírody je to však
stále řadu let naprosto ukradené. Jinak by zde dávno musela být vyhlášená přírodní rezervace.
Opravdu se již nemůžeme dočkat až litomyšlské rybářství "vyrobí" svým intenzivním
hospodařením další mrtvou vodu.

Marián Polák


Smutek v čapím hnízdě.

Dlouho,předlouho jsme čekali až zahnízdí čáp bílý v Opatově.Ve většině sousedních vesnic měl
svá hnízda, ale Opatovu se vyhýbal.Občas sice postál na komíně místní fary nebo Vigony,ale k
založení rodiny se neměl.Před třemi roky si konečně vybudoval hnízdo na komíně základní školy.
Ve škole bylo však nutné topit a tak okresní úřad zajistil přemístění hnízda na umělou
podložku na boku komína.Čápi však přemístění těžce nesli a tak jsme se čápat toho roku
nedočkali.V loňském roce již byli čápi úspěšnější a vyvedli jedno mládě.
Letos ptáci přilétli na čas a hned od začátku dávali svým klapáním hlasitě najevo,že jsou
zpátky z afrického "výletu".Brzy samice zasedla na vejce a já se nemohl dočkat až si natočím
a vyfotím mláďata na hnízdě.
Počátkem června se zřejmě vylíhla, protože staří začali nosit potravu.Pak však přišly
medardové deště a téměř dva týdny neustále pršelo až se nakonec prudce ochladilo.Mladí
čápi byli i přes péči rodičů vystaveni živlům napospas.Naneštěstí již ztratili prachové
peří a nové jim pořádně nedorostlo,takže značně prochladli.
V pátek 25.června deště ustaly a čápi si mohli oddechnout.V neděli se však staří ptáci
na hnízdě neukázali a tak pan školník vylezl na komín zjistit,co se stalo.
Na hnízdě ležela dvě uhynulá mláďata.O den později jsem se o tom přesvědčil na vlastní
oči. Zahynula asi před dvěma dny a na střeše pod hnízdem jsme nalezl ještě jednu mrtvolku.
Třetí mládě bylo menší a zřejmě již mrtvé delší čas.
Staří ptáci se na komín stále vrací,jakoby nevěřili,že jim rodičovské povinnosti pro
letošní rok skončily.Snad na opatovskou školu nezanevřou a příští rok se opět vrátí.
V Opatově je bez nich nějak moc smutno.

Marián Polák


Volavky po telefonu.

Ne, že bych byl nepřítelem mobilního telefonu,ale jeho používání kvůli každé prkotině
mi připadá zbytečné.
Proto jsem se vždy trochu usmíval pod fousy, když si ho kolega Milan začal nosit vedle
dalekohledu a zápisníku na ornitologické výpravy k rybníku.
Poprvé jsem však změnil názor,když jsme společně v dubnu uviděli u Nového rybníka
dudka a právě přilétnuvší konipasy luční.Milan neváhal a vytočil číslo na Filipa do Ústí
nad Orlicí a škodolibě mu novinku oznámil. Bezprostřední Filipova reakce byla pro nás
naprostým pohlazením!
Podruhé jsem se v názoru utvrdil 9.května.Milan šel na kontrolu k Novému rybníku
a mě se vzhledem k dívčí návštěvě v mém pokoji nikam moc nechtělo.Pověřil jsem tedy
Milana,aby v naléhavém případě zastižení velké vzácnosti zavolal, doufaje, že tam bude
obvyklé "prd".
Uplynula necelá hodina a zvoní telefon.Na druhém konci éteru Milan vzrušeně šeptá
cosi o volavce stříbřité.Jako správný lovec beze zbraně jsme popadl foťák,kameru a
stativ,"chytl se nablýskané tyče a sjel do přízemí do připravených bot". Během rekordní
čtvrt hodiny jsme stál na hrázi připraven k "lovu".
Volavka se brodí v mělčině u husí farmy.Plížením bodláky a kopřivami se dostávám
"na dostřel" mého teleobjektivu.Nejprve cvakám obvyklý "zajišťovák" a poté pokračuji
v plížení.Volavka se však zvedá a odlétá na rybníčky pod hrází.Není moc plachá a po dalším
plížení odtokovou strouhou získávám další snímky. Měním foťák za kameru,což je na ptáka
příliš.Vzlétá a usedá na blízké topoly.Odtud nevzrušeně sleduje jak si spokojeně balím
fidlátka a popálený a špinavý běžím zavolat Milanovi, že lov se vydařil.
O několi dní později volal opět Milan.Tentokrát byla na Novém rybníce volavka červená
a druhý den ráno jsem za ní znovu vyrazil. Jenže s tímto ptákem bylo zlé pořízení.Pro
dokumentaci svého výskytu měl jen pramalé pochopení a nikoho k sobě nepustil.Vypařil
se jako duch, aniž by člověk z fotografií poznal o který druh se jedná.Snad tedy příště.
Milane zavolej!

Marián Polák