Regenerace Horního rybníka.

- od 5.11. přestal pracovat odsávací bagr,
- od 26.11. se intenzivně naváží a rozprostírá horninová drť na hráze rybníka,
- začátkem prosince nadále pokračuje uprava hráze,
- 16.12. proběhlo terénní jednání o problematice vybudování ostrůvků.Ukazuje se,že
dopravit těžkou techniku po několikametrové vrstvě rašeliny je zatím problém,
- 21.12 urovnává buldozer navežený písek na pláž,
- do konce roku je hotova hlavní oprava hráze a výpusti,
při severozápadním břehu rybníka se upravuje cesta navážkou písku a plochých kamenů,
- znovu se ukazuje technicky nemožné vybudovat pevné ostrůvky-ZO trvá na instalaci
alespoň plovoucích ostrůvků,
- 26.1. je dohodnut způsob provedení plovoucích ostrůvků a instalace kolíků a hradlových
odpočivadel s vedoucím odboru životního prostředí MěÚ Svitavy



Likvidace zeleně při železnici.

V týdnu od 18.do 22.ledna jsem zjistil,že při železniční trati u Dolního rybníka ve směru
na Poličku,provádí "údržbová četa" úplnou likvidaci keřů a některých stromů nejen na
náspech železnice,ale i na třeba 5-6 metrů vzdáleném okraji pole.Docela se mi nechtělo
věřit vlastním očím.Přemýšlel jsem okamžitě o použití mé průkazky Strážce přírody ČR,ale
volil jsem raději cestu,kdy si nejprve přesně zjistím na úřadech a u přednosty stanice,jak
je to s kácením a redukcí dřevin při kolejišti.
Je mi celkem jasné,že větve ani trouchnivějící stromy nesmí ohrožovat provoz na
dráze.Ale proč neponechat zdravé stromy a keře,které prokazatelně projíždějícím vlakům
nevadí ? Proč případné větve pouze nezkracovat ? V dosahu do pěti metrů bych proti
porostům asi nic nenamítal.Zde však dělníci káceli i keře nad úrovní terénu,daleko od
kolejiště.Jen pro informaci - šlo o pás růží šípkových šířky 2-3 metry a délky asi 60 metrů
s vtroušeným bezem a ovocným stromem.Také středně velká bříza,vzdálená asi 6 metrů
"překážela" spíše méně "inteligentním řezuchtivým pracantům".
Hned v den zjištění jsem se snažil dovolat přednosty stanice ve Svitavách,ale bohužel
po dva dny nebyl k zastižení.Obvolal jsem mezi tím referát životního prostředí a obrátil
se na odbor životního prostředí MěÚ,kde mi bylo sděleno,že jelikož České dráhy nejsou
vlastníky pozemku a ani nevystupují jako fyzické osoby,jsou povinné kácení (nikoli však
průřez) dřevin 15 dní předem na OŽP MěÚ hlásit,což se nestalo ! (§8,odst.2 zákona č.114/92 Sb.
o ochraně přírody a krajiny).
Zanedlouho se mi podařilo hovořit s traťmistrem,který zodpovídá za údržbu svitavských
tratí.Ten přiznal,že opomenul oznámit na Městský úřad zamýšlené "čištění a údržbu".Při
dotázání na předpisy,které ho opravňují redukovat porosty u železnice,mě pak odkázal na
provozního náměstka ČD v Pardubicích.Traťmistr byl velmi mým názorem na likvidaci
keřů a stromů podiven,řka,že takto postupuje již 30 let a koná městu službu,když čistí
keře od "nebezpečných předmětů".Tato údržba,kdy se při "čištění" pracovníkům nechce
do porostu trnitých růží,a tak je lepší celé pásy keřů uřezat,se však jen málokterému
rozumnému člověku může zamlouvat.
Přes svitavského traťmistra a pardubického provozního náměstka ČD jsem se
dotelefonoval paní Ginerové,která se v pardubické oblasti stará o ekologii naší železnice.
Mnou požadovaný paragraf,který řeší vzdálenost oprávněnosti železniční údržby mi však
nedovedla sdělit,ale ochotně slíbila problém řešit "na místě".
Kdo ví kolik už padlo zbytečně stromů a keřů při pracech dopravců nebo energetiků ?!

Čtenářům KONSTERNY slibujeme,že o závěrech šetření je budeme podrobněji informovat.

Jiří Mach



Fedurco předstihl Soukupa.

Málokdo z ctihodných občanů města Svitav tuší,že ještě před loňským letním šílením okolo
natáčení třetího dílu "Poldy",se již v květnu ve Svitavách natáčel jiný film.Pravda město ani
podnikatelé ho za to nedotovali statisícovými částkami a není ani divu.Režisér Jiří Fedurco si
totiž nezvolil pro exteriér "naše" překrásné náměstí,ale pouhou racčí kolonii na Dolním rybníce.
Navíc nepotřeboval komparsisty,neměl sebou Terezu Maxovou,štáb byl čtyřčlenný a ještě k
tomu nespal v hotelu.
Jirka natáčel ve spolupráci s Českou televizí netradiční dokument o brněnském "fyzickém"
básníku Petru Vášovi a požádal mne o spolupráci.Potřeboval do filmu "obrovský hejno ptáků,
který na Petrovo tlesknutí sedne okamžitě na zem".Vzhledem k tomu,že realizace připadla na
květen,kdy hejna zimujících havranů,kachen,kvíčal či strnadů jsou dávno pryč,padla naše
volba jednoznačně na racky.Ještě před pár lety bychom si mohli vybrat jestli se nám líbí
více kolonie na Velkém Košíři či na Hvězdě,ale rybářsko-bagrovací komando ing. Holcmana
nám výběr místa naštěstí velmi ulehčilo.
A jak se přemluví stovky racků,aby na povel režiséra usedli na zem? Počkali jsme na
okamžik,kdy racci usednou na hnízda,pak jsem vystoupil z úkrytu,racci se naráz zvedli a
začali kroužit na obloze.Použitím speciální kamery,jež umožňuje natáčet děj pozpátku,
proběhne ve filmu vše naopak:Racci krouží,Petr tleskne a racci naráz slétnou k hnízdům.
Scénu osvětluje dramatické světlo,vypichující bělostné siluety racků proti temným mrakům.
Ptáky jsme pochopitelně vyrušili jen krátce a zároveň jsem toho využil ke kontrole hnízd
v kolonii.Mláďata se již vylíhla a tak jsem nenalezl žádnou snůšku.
Až poběží dokument o Petru Vášovi v České televizi,nenechte si ho rozhodně ujít a to
nejenom kvůli svitavským rackům,ale především kvůli filmu samotnému.Divákům "Poldy"
to nedoporučuji,protože po dvou minutách by to stejně vypnuli.

Marián Polák



Unikát ve školní škříni.

Při prohlídce sbírek a běžné údržbě přírodovědných sbírek v kabinetu přírodopisu III.základní
školy ve Svitavách,jsem objevil herbář, který bych označil za "botanický poklad".Né,že by
byl největší,ani finanční hodnota tohoto herbáře není velká, ovšem rostliny, které se zde
nacházejí jsou většinou ze sběrů v okolí Svitav a značná část rostlin jsou dnes již na uvedených
lokalitách téměř vymizelé.Herbář zachycuje stav orchidejí a některých vzácných rostlin
před téměř třiceti lety.Díky podrobným popiskám lokalit nálezů a pečlivostí s jakou byly
rostliny lisovány a umísťovány na papíry o velikosti A3 má tento herbář i dnes velkou
vypovídající hodnotu.Herbář je složen ze dvou částí.
Úvodní část je herbář Kroužku ochrany přírody,který obsahuje 59 položek.Byl tvořen
nejčastěji kolektivem tohoto kroužku a další položky jsou od Mirka Smetany (největší část)
dále pak Ireny Měšťanové,V.Šrota,Luboše Moravce,R.Svojanovského,Jaromíra Štrajta,
Mirka Popelky a Lenky Šmídové.Byl tvořen v letech 1971 až 1976.Některé zajímavé položky
z tohoto herbáře uvádím v přiloženém seznamu.
Druhou a vzácnější částí je herbář Zdeňky Hrubé.Tento herbář byl tvořen v letech 1962
až 1970.Část sbírky je tvořena ukázkou tvarů listů,stonků a funkcí úponků.Z 28 položek
je 8 orchidejí,4 položky plavuní a zbytek je tvořen vzácnou květenou našeho okolí.Mezi
nejzajímavější patří výlisek masožravé bublinatky,arónu,pětiprstky,střevíčníku,bradáčku
nebo prstnatce.


(Přiložené seznamy upravené redakcí konSterny):

Herbář Z.Hrubé -

plavuň vidlačka - les "Horní Bořina" u Vítějevsi 1970 I.Hrubý
plavuň pučivá - les sz. od Kukle (nad rybníčkem) 1963 R.Eliáš
plavuník zploštělý - les s. od silnice z Hradce n.Svitavou-Sklené 1970 L.Štefka
plavuňka zaplavovaná - písečník v lese při silnici vendolí-H.n.Svitavou 1968 I.Hrubý
přeslička největší - u stareho dolu,nad hájenkou,Mladějov 1965 I.Hrubý
orlíček obecný loučka u Dětřichova,směr k Helvíkovu 1963 B.Jindřichovský
vachta trojlistá - loučka u Lačnovského lesa,při cestě z písečníku 1964 Z.Hrubá
ploštičník evropský - Roh-Hřebečský hřeben 1964 Z.Hrubá
arón plamatý - s.od Psí kuchyně,Opatovský les 1961 Z.Hrubá
náprstník velkokvětý - lesní strž nad pramenem v Dlouhé 1965 Z.Hrubá
bublinatka obecná - jezírko u pramene Svitavy 1960 Z.Hrubá
prstnatec plamatý - Mikuleč-Kukle,pod rybníčkem 1967 R.Eliáš
prstnatec bezový - okolí Javorníka 1965 p.Paclíková
pětiprstka žežulník - palouk sv.od Dětřichova 1963 B.Jindřichovský
kruštík bahenní - olšina u jezírka pramenů Svitavy 1966 Z.Hrubá
kruštík širolistý - břeh silnice Valdek-Kukle,za mostem u Valdeku 1960 I.Hrubý
okrotice bílá - stráň pod Rohem,Hřebečský hřeben 1960 I.Hrubý
střevíčník pantoflíček - stráň nad silnicí k Banínu,za podjezdem 1963 Z.Hrubá


Herbář Kroužku ochrany přírody-

lilie zlatohlavá - lesy nad Trstěnicí 1972 M.Smetana
suchopýr úzkolistý - louka u Dolního rybníka,Svitavy 1972 M.Smetana
hořeček časný - louka u kravína ve Vítějevsi 1975 I.Hrubý
okrotice bílá - louka u cesty k zastávce,Vendolí 1972 M.Smetana
kociánek dvoudomý - lesní cesta na konci viaduktu,Svitavy 1972 M.Smetana
orlíček planý - louka nad tratí u starého mostu,Vendolí 1972 M.Smetana
hořeček brvitý - louka u kravína ve Vítějevsi 1975 I.Hrubý
vstavač májový - louka za r.Rosnička,Svitavy 1972 M.Smetana


Jan Richtr