Znovu ke klíněnce jírovcové.

Když jsem psal článek o klíněnce jírovcové do srpnového čísla KONSTERNY,ani jsem ne-
tušil jak aktuální to budou informace.S působením tohoto parazita jírovců jsme se totiž
mohli setkat nejen na Svitavsku,ale především na jihu Moravy nebo v Praze,odkud se k nám
zprávy o klíněnce dostaly i z televizního vysílání.
Jírovce ošetřené chemickým insekticidem a rostoucí v místech péče města o spadané lis-
tí,zůstali většímu působení drobného motýla z větší části ušetřeny.Pozorovat jsme mohli
jen menší skvrny na listech.
Osobně jsem se pak setkal s napadeným soliterním jírovcem na pozemku pana Juraje Ková-
če v Hradci n.Svitavou.Byl již v takovém stádiu,že koncem srpna měl listy z poloviny
zhnědlé.Zde jsem pozoroval i samotnou klíněnku,velkou asi jako mol šatní.
Další oblast,která je každoročně velmi postižena,je jižní Morava,kterou jsme navštívili
29.srpna při ornitologické exkurzi na novomlýnské nádrže.Zcela zhnědlé a zkroucené listy
na jírovcích se nedají přehlédnout.Dokonce jsme mohli "obdivovat" jírovec,na kterém
se vedle již vytvořených plodů (trnitých tobolek) bělaly laty nových květenství.Tento úkaz
jako důsledek činnosti klíněnky jsme nemohli nevyfotografovat.
Podle odboru životního prostředí MěÚ Svitavy bude město zájemcům o postřik insekticidem
v měsících květen-červen za úhradu v řádech desítek korun !!! provádět na požádání.Dopo-
ručujeme proto kontaktovat v březnu až dubnu pana ing. M. Antoše na MěÚ.

Jiří Mach



Neofyty v naší krajině

Jako neofyty označujeme rostliny zavlečené do území v poměrně nedávné době (novověk
až do současnosti) a zde trvale zdomácnělé nebo zplanělé.I když se řada nepůvodních rostlin
dokázala s domácí florou "sladit" a rovnováhu v přírodě prakticky nenarušuje,většina
neofytů působí značné škody a "nepořádky" v ekosystémech.
Největší starosti dělají našim ochráncům přírody tři asijské druhy,které se rychle šíří
a masově zaplevelují krajinu - bolševník velkolepý,křídlatka japonská a netý-
kavka Roleyova. Všechny tři druhy dorůstají výšky přes dva metry,a to i přesto,že se
jedná o byliny (rostliny,jejichž stonek druhotně netloustne a víceméně ani nedřevnatí)
a celá jejich nadzemní část tedy každoročně odumírá a znovu vyrůstá.
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum),příbuzný našemu bolševníku obecnému,
je mrkvovitá rostlina s velkými listy,původem z Kavkazu.Zprvu byl pěstován jako okrasná
rostlina,jako zplanělý se však rozšířil do většiny oblastí České republiky včetně východ-
ních Čech (např. v Krkonoších roste až do nadmořské výšky 1250 metrů).Při styku s ním
vznikají těžké kožní alergie.
Křídlatka japonská (Reynoutria japonica),hojná i kolem Svitav a Opatova,je keř připomí-
nající bylinu,který vykvétá na podzim drobnými bílými květy.Roste zejména na rumištích,
náspech,podél železničních tratí (např. u rybníka Vidlák) nebo na hrázích rybníků (např.
Nový u Opatova).Občas se objevuje také jako okrasná rostlina v parcích.K nám byla zavlečena
v 19.století z Asie,stejně jako podobná křídlatka sachalinská (R.sachalinensis).Ta se k nám
však dostala východní cestou,zatímco křídlatka japonská ze západu.Teprve v České republice
se oba druhy začaly křížit a jejich kříženec- křídlatka česká (Reynoutria x bohemica)
byl zjištěn např. také v Chocni či Týništi nad Orlicí.
Netýkavka Roleyova (Impatiens roylei),zvaná též obrovská či žláznatá (I.glandulifera),
je jednoletá,až 2 metry vysoká bylina s nápadně tlustými,dutými lodyhami.Obsahuje
velké množství vody a její červené,růžové nebo i bílé květy silně voní.Pochází z východní
Asie a v naší přírodě se masově vyskytuje v pobřežních porostech vodních toků (ve východ-
ních Čechách např. Orlice,Loučné,Svitavy a pod.).Zajímavé je její šíření po řece Třebovce,
zejména v okolí Opatova.Hojná je na rybníce Hvězda,ale i v Opatově a dokonce dospěla až
do většinou vyschlého koryta pramenného úseku Třebovky nad Koclířovem.Především levo-
stranným (často vhodnějším) přítokům Třebovky se však jako zázrakem vyhýbá.Zjištěna
tedy nebyla (nebo jen ojedinělé exempláře) ani na potocích Mikulečském,Černém,Novém
či Zádolském,ani na rybnících Vidláku,Novém aj.Dokonce ani na Hvězdě jako by kopírovala
tok Třebovky,neboť roste hlavně ve východní části rybníka (přítok řeky) a v menší míře
v okolí výpusti,kdežto v západní části rybníka,kam ústí Nový potok,se nevyskytuje.
Dalším zajímavým neofytem (a tak trochu raritou) je na Svitavsku kolotočník ozdobný
(Telekia speciosa) s hojným výskytem podél lesních cest mezi Opatovem a Mikulčí.Je to
až 2 metry vysoká východokarpatská bylina z čeledi hvězdnicovitých s velkými srdčitými
listy a velkými úbory zlatožlutých květů.Silice z listů kolotočníku vyvolávají u citlivějších
lidí nebo při styku se sliznicemi prudké alergie,jinak je to však pěkná a relativně "neškodná"
ozdoba našich horských a podhorských lesních potoků a cest.

Filip Jetmar



Nová přírodní rezervace Rohová.

Nařízením OÚ Svitavy ze dne 29.6.1998 vznikla nová přírodní rezervace (4.na okrese)
s názvem Rohová - podle dominantního hřebečského vrchu Roh (660 m n.m.).Rozlohou
297 ha zasahuje do katastru obcí Boršov,Křenov a Dlouhá Loučka.
Důvodem zřízení rezervace na tomto území je především ochrana zachovalých přiroze-
ných a polopřirozených porostů květnatých bučin a suťových lesů s výskytem řady
chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a ojedinělého geomorfologického
útvaru na východních svazích Hřebečského hřbetu.
Geologické podloží tvoří především slínovce-lupky,pískovce a rohovce.Geomorfologic-
ké útvary (příkopová propadlina a kuesta) byly vytvořeny v období druhohor a třeti-
hor.Propadlina patří do Boskovické brázdy a svahy kuesty jsou jihovýchodní částí
svitavsko-vysokomýtské synklinály.
70 % plochy rezervace tvoří listnaté dřeviny (buk,bříza,platan).
30 % plochy pak dřeviny jehličnaté (smrk,jedle).
Z rostlin zde roste například samorostlík klasnatý,kýčelnice cibulkonosná,kýčelnice de-
vítilistá,mařinka vonná,kostřava lesní,čarovník alpský,čarovník prostřední,řeřišnice
nedůtklivá,svízel horský,kozlík trojený,bukovinec kapraďovitý nebo kapradina laločna-
tá.Zřejmě nejvýznamnější botanický druh je ploštičník evropský (kriticky ohrožený druh),
který zde má severozápadní hranici svého areálu.
Ze živočichů se zde vyskytují druhy hmyzu,typické pro jedlobukové pralesy a suťové lesy,
například brouci čeledí Carabidae,Lycidae,Mela ndrydae,Pythidae,Eucnemidae a jiné.
Rezervace je jedním z posledních míst v republice výskytu tesaříka alpského a ojedinělou
lokalitou brouka Carabus irregularis.Zajímavou skupinou jsou i měkkýši.Například západní
hranici areálu zde má plž Orcula dolium.Ostatní živočichové nejsou doposud uspokojivě
prozkoumáni (výzva pro naši ZO !!!).Z obratlovců je za posledních asi 20 let doložen výskyt
např. ropuchy obecné,rosničky zelené,čolka obecného,čolka horského,mloka skvrnitého,
ještěrky obecné,ještěrky živorodé,slepýše křehkého,výra velkého,kulíška nejmenšího,
krkavce velkého,norníka rudého,myšice lesní,plšíka lískového,jezevce lesního,vrápence
malého nebo netopýra řasnatého.
Doufejme,že rezervace Rohová se stane místem,které obohacuje a chrání naši přírodu
před negativními zásahy člověka do krajiny.
Nutno podotknout,že velkou zásluhu na zřízení rezervace má pan Ondřej Hrubý (především
entomolog) ze Svitav.

Jiří Mach



Regenerace Horního rybníka ve Svitavách.

Prozatím přinášíme přehled důležitých okamžiků a zásadních informací:

- 15.7.98 : začaly práce na obnově retenční schopnosti Svitavy a Horního rybníka-
Rosničky výstavbou retenční nádrže na louce za Horním rybníkem.

- Začátkem září je připraven sací bagr,který od 7.9.98 odsává bahno.Potrubím je bahno
dopravováno na blízkou louku.Zde je vytvořeno 8 odkalovacích nádrží,které zadržují
vysátý materiál a na jaře příštího roku má být odvážen na okolní polní parcely.

- 28.9.98 : byl pozván J.Mach k determinaci kosatců žlutých,které byly z hráze rybníka
dočasně přemístěny na nově zbudovanou retenční nádrž.

- 1.10.98 : začíná se vypouštět Horní rybník do vyloveného Dolního rybníka.Zároveň
se otevírá potrubní systém výpusti.

- Celkový rozpočet akce je asi 12 milionů korun.Z toho položka na odsávací bagr tvoří
zhruba polovinu.Práce mají být dokončeny do 31.prosince letošního roku.

- 11.10.98 : rybník je ze 2/3 vypuštěn.

- 12.10.98 : je zbudovaná dočasná nádrž na odkalování v prostoru louky vedle chaty
Rosnička.

- 14.10.98 : proběhlo terénní jednání o vytvoření ostrůvků.Z úmluvy všech zaintereso-
vaných stran vyplývá,že vytvořeny budou dva blízké ostrůvky v zadních
partiích rybníka o velikosti 20x20 metrů.Dohodnutý je rovněž způsob vytvo-
ření ostrůvků a jejich vegetační kryt.K tomuto dni je vysáto 17.000 m3
materiálu (zbývá asi 10.000 m3).

- 16.10.98 : proběhl po 24 letech výlov Horního rybníka,který byl velmi úspěšný z hle-
diska počtu,pestrosti druhů a jejich velikostí.

- 19.10.98 : od této doby pracuje na části rybníka u pláže na zarovnávání rybničního
terénu buldozer.

- 29.10.98 : hladina již tvoří přibližně polovinu plochy rybníka.