I v letošním roce jsem dostal po dohodě příležitost mapovat ptačí společenstvo v oblasti Bohuňovských skal. Lokalita se nachází mezi obcemi Bohuňov a Hutě, při silnici mezi Letovicemi a Poličkou. Je součástí přírodního parku „Údolí Křetínky“ (její jihovýchodní okrajová část). Skály se nacházejí na obou úbočích poměrně úzkého údolí u osady Podskalí, a tak tvoří jakousi „zemskou bránu“, která byla v minulosti součástí Trstěnické stezky k nedalekému hradu Svojanov. Na samém okraji Pardubického kraje, při rozmezí Poličska a Svitavska, se tedy nachází malebné území, které je také vyhledávaným cílem zejména turistů a milovníků přírody.

Samotné skály jsou tvořené horninou amfibolitem, který vytváří chudé půdní poměry. Díky chemickému složení horniny rostou na skalách také některé zajímavé druhy rostlin a na výslunných místech se objevují i zástupci teplomilné hmyzu (např. saranče modrokřídlé). Lokalita, o prozatímní výměře 2,47 ha, má především geologický a geomorfologický význam díky unikátním ukázkám tzv. ptygmatických vrás v amfibolitu (na snímku S.Švejcara), skalním výchozům, převisům nebo balvaništím. Proto se Bohuňovské skály staly předmětem zájmu ochrany přírody ve snaze vyhlásit je za přírodní památku. Krajský úřad proto nyní zabezpečuje mapování živých složek prostředí. Nejvýznamnější skalní partie severní části území letos mapoval botanicky RNDr.Bureš (ze zjištěných rostlin vybírám ohrožené druhy jalovec obecný, jedle bělokorá, skalník rozprostřený nebo strdivka sedmihradská). Já osobně jsem v nejzápadnějších partiích severního území ještě nalezl například několik jedinců hruštičky menší.

Prostředí Bohuňovských skal netvoří jen skalnaté partie s řídkým lesem, ve kterém převládají borovice lesní s typickým podrostem polokeřů a bylin. Mezi dominantní dřeviny zejména jižní části zájmového území patří smrk ztepilý. Z dřevin tu rostou pak vtroušeně další druhy (například i habr obecný).

Výskytem ptáků se na tomto místě zabýval Zdeněk Vermouzek s Liborem Dvořákem, kteří pro tehdejší Okresní úřad ve Svitavách v roce 1997 prováděli mapování v rámci vyhlášení území přírodního parku „Údolí Křetínky“. Libor Dvořák zde pak navíc mapoval podrobně výskyt sov, neboť jeden čas bydlel v nedalekém Studenci u Svojanova. Přímo z lokality Bohuňovských skal ale do letošního roku pocházelo jen málo konkrétních údajů.

Bohuňovské skály jsem 2x navštívil právě kvůli výskytu sov v jarním období. Zjistil jsem, že přímo ve skalách i v okolí obhajují teritorium 2 samci výra velkého. Zaznamenal jsem i hlasy 1 samice, která byla v kontaktu se samcem přímo nad říčním údolím. Další 3 kontroly už jsem během dubna až června věnoval zjišťování dalších skupin i druhů ptáků zejména lesního prostředí.

Při pobytu v terénu jsem (kromě veverek obecných ze skupiny savců) nezaznamenal žádný zvláštní nebo významný ptačí druh. Mezi snad nejhodnotnější „nálezy“ snad patřilo objevení hnízdiště výra velkého pod jedním z malých skalních převisů v severní části území, kde jsem se setkal přímo s výrem, který tu hlídkoval. Přítomnost mláďat jsem však nezaznamenal. Jako druhou jistou zajímavost uvádím opakovaný zpěv budníčka lesního, pro kterého tento typ lesa typický. Radost jsem měl z pozorování krmícího páru sýkory uhelníčka nebo sledování skorce vodního na břehu Křetínky. Marně jsem však vyhlížel po čápech černých. Ve vzduchu nad skalami jsem viděl z větších ptáků jen krkavce, krahujce a káni lesní.

Celkově jsem zjistil na území Bohuňovských skal 36 druhů ptáků ze 7 řádů (z toho 13 čeledí pěvců). Mezi dominantní druhy zde patří sýkora uhelníček, šoupálek dlouhoprstý, kos černý, červenka obecná, pěnkava obecná a budníček menší. O dalších druzích se více dovíte z následující tabulky, která uvádí dosažený stupeň zjištěného hnízdění :

Druhy s „možným“ hnízděním - stupeň B: kachna divoká, káně lesní, krahujec obecný, rorýs obecný, strakapoud velký, konipas bílý, skorec vodní, pěvuška modrá, pěnice pokřovní, králíček ohnivý, drozd kvíčala, sýkora modřinka, brhlík lesní, dlask tlustozobý, čížek lesní, sojka obecná, krkavec velký - 47,2%

Druhy „pravděpodobně“ hnízdící - stupeň C: holub hřivnáč, střízlík obecný, pěnice černohlavá, budníček menší, budníček lesní, lejsek šedý, rehek zahradní, kos černý, sýkora parukářka, šoupálek dlouhoprstý, pěnkava obecná, zvonohlík zahradní - 33,3%

Druhy „prokazatelně“ hnízdící - stupeň D: výr velký, konipas horský, červenka obecná, drozd zpěvný, sýkora uhelníček, sýkora koňadra, špaček obecný - 19,4%

Kromě ptáků lesního prostředí jsem se zájmem sledoval i druhy, které využívají lidských zahrad a okrajových partií silniční komunikace (zpívající rehek zahradní, zvonohlík zahradní, pěvuška modrá nebo lejsek šedý). Mezi místní fenomény patří řeka Křetínka, na kterou je zde vázán skorec vodní nebo konipas horský. Obě prostředí, přestože nebudou cílem vyhlašovaného území, velmi dobře dotvářejí pestrost zdejší ornitofauny.

Mně osobně se poznávání tohoto zajímavého území velmi líbilo i proto, že jsem se mohl na trase Rozhraní-Bohuňov-Rozhraní (kterou jsem absolvoval na kole na cestě od vlaku a k vlaku) setkat například s linduškami lučními, bělořity šedými, bramborníčky hnědými, krutihlavy obecnými, rehky zahradními, ťuhýky obecnými nebo mlokem skvrnitým a další řadou nejenom ptačích druhů. Vhod přišla pokaždém vyžíznění i 1 dávka pivního moku v Rozhraní a užitek přinesla i návštěva zdejší pískovny, ve které jsem však potencionální hnízdění břehulí říčních nezjistil.

Jiří Mach