Pro letošní podzim připravil odbor životního prostředí MěÚ Svitavy v oblasti svitavských rybníků Dolní a Horní zahájení realizace výsadeb zeleně, které mají splňovat kritéria prvků územního systému ekologické stability, který byl již dříve zpracován. Projekty zpracovala pracovnice svitavské pobočky ZVS Povodí Moravy Stáňa Čížková. Finanční prostředky byly získány z grantových titulů Agentury ochrany přírody a krajiny – střediska Pardubice.

První výsadba se uskutečnila v novém biocentru „Na Červenici“, při konci ulic Vítězná a Olbrachtova, mezi železničním přejezdem tratě u Dolního rybníka na Poličku a městskou zástavbou, nedaleko toku řeky Svitavy. Na ploše přibližně 0,8 ha došlo k vytvoření jasanové olšiny. Kromě olše lepkavé jasanu ztepilého bylo vysazeno i dalších přinožené 80 kusů stanovištně i ekologicky vhodných druhů listnatých dřevin (bříza bělokorá a pýřitá, jilm drsný, vrba jíva, střemcha obecná, líska obecná, brslen evropský, hloh obecný a některé další druhy vrb a zimolezů), které chrání nová oplocenka. Dřeviny tvoří jak lesnickou výsadbu, tak byly voleny jako skupinová i jednotlivá výsadba, přičemž by celý nový porost neměl tvořit parkovitou zeleň se šlechtěnými druhy dřevin (proto také žádný druh jehličnaté dřeviny). Kromě biologických funkcí bude jistě tato plocha i vhodným odcloněním zástavby města od rybníku nejenom s estetickým významem, ale dobře budou dřeviny v budoucnu chránit domy a jejich obyvatele před větrem, který nabírá sílu po hladině rybníka právě od severozápadu a severu. Škoda snad jenom, že nad pozemkem vede elektrické vedení.

Druhá výsadba už má liniový charakter, neboť jde o vytvoření jakéhosi biokoridoru. Opět pouze listnaté druhy stromů a keřů byly vysázeny podél asfaltové cesty od silnice na Litomyšl k hrázi Horního rybníka (mezi Dřevojasem a Westvaco). Původní dřeviny lemující tuto cestu (převážně vrby a břízy) byly ve větší míře vykáceny. Nahrazeny jsou v jednotlivých a skupinových výsadbách javorem klenem, dubem zimním, jeřábem ptačím, lípou malolistou, lískou obecnou, hlohem obecným, svídou krvavou, střemchou obecnou, brslenem evropským nebo i původní břízou (celkem 41 stromů a 108 keřů).

Myslím si, že podpora původních a neparkových druhů dřevin v příměstské krajině je záslužným příkladem posilování významu zeleně tohoto typu nejenom pro člověka, ale třeba i pro naše opeřence, kteří tak v těchto místech v budoucnu snad budou nacházet pestřejší hnízdní i potravní podmínky.

Jiří Mach