Na neděli 5.října jsme připravili v rámci 10.ročníku Evropského festivalu ptactva na tradičním místě (rybníky u Opatova) ornitologickou vycházku s cílem pozorovat podzimní ptactvo v našem okolí.

S velkými obavami jsme sledovali (pomalu už tradičně) naplnění předpovědi počasí na tento den. Očekávání se potvrdilo a od časného rána se dalo do deště. Čekal nás tedy téměř stejný pohled z okna jako v květnu při organizaci Vítání ptačího zpěvu. Tentokrát se však 6 odvážlivců (manželé Pěničkovi, Jakub Vrána, Filip Jetmar, Milan Janoušek a já) rozhodlo absolvovat alespoň krátkou cestu k rybníků Nový a Hvězda u Opatova. S deštníky a pláštěnkami jsme se tedy nakonec dostali k vodním hladinám, kde nás však bohužel nečekalo žádné velké překvapení. U Nového rybníka se na vrcholu jednoho ze smrků choulil orel mořský a nad hladinou Hvězdy se na krátký okamžik objevil orlovec říční. To však bylo z „lepších druhů“ vše. Kdyby bylo příznivější počasí, jistě bychom měli nakonec radost i z dlasků, strnadů, pěnkav, brávníků, kvíčal, stehlíků, kachen, poláků nebo hřivnáčů, které jsme v tomto případě ani moc nevnímali. Nutno podotknout, že úsměv a vtipkování se jako vždy i za této situace nikomu z účastníků nevytratily. Snad se počasí příště umoudří.

Jiří Mach

25.10. vystoupil Jiří Mach na 3.Ornitologickém povídání v Pardubicích s příspěvkem „Nová soustava vodních ploch v Jedlové a Stašově na Poličsku“. V krátkosti představil nově vznikající soustavu vodních ploch zejména s ohledem na ornitologický význam těchto lokalit.

26.10. se u rybníka Sychrovec v Opatovci sešli F.Jetmar, M.Janoušek, P.Lustyk a zástupce Rybářství Litomyšl p.Vach k prodiskutování způsobu a rozsahu odbahňování a úprav tohoto rybníka.

28.10. instaloval Jiří Mach 9 kůlků na okraj rybníka Dolní ve Svitavách (u racčí kolonie). Kůlky zapíchnuté do bahna s oblibou používají nejen rackové, ale i například rybáci, ledňáčkové, pisíci, krahujci nebo slípky. Provedeno bylo také odstranění vrbových náletů do prostoru okraje rybníka, kterou využívají zejména racci chechtaví pro hnízdění i sběr hnízdního materiálu.

Zahradní krmítko a budky v parku J.Palacha.

Lepší životní podmínky by měli nyní nacházet v parku Jana Palacha netopýři, ale zejména ptáci ze skupiny pěvců. Na každé zimní období bude ptákům k dispozici zahradní krmítko, kde by měly přezimující druhy nacházet dostatek vhodné potravy. Krmítko budou instalovat na každé zimní období Technické služby.

V první polovině měsíce listopadu bylo v parku, kromě zahradního krmítka, dále vyvěšeno 14 budek. Tři z nich pro úkryt městských druhů netopýrů, kteří je mohou využívat nejen při jarních a podzimních přeletech, ale i v letním období při výchově mláďat nebo vytváření letních samčích kolonií. Chceme tak těmto ohrožených savcům poskytnout určitou náhradu za omezení jejich životního prostoru v panelových domech při jejich probíhající nebo již proběhlé revitalizaci. Osm budek by mělo sloužit pro hnízdění našich oblíbených druhů sýkor (zejména koňadry a modřinky). Tři budky jsou pak postavené pro hnízdění rehka domácího, rehka zahradního, konipase bílého nebo lejska šedého. I v případě ptačích budek tak nahrazujeme přirozené i člověkem jinak vytvořené dutiny, kterých je nejen v městském prostředí stále nedostatek.

Myšlenku oživení městského parku finančně zabezpečil odbor životního prostředí Městské úřadu ve Svitavách ve spolupráci s naší ZO. Výrobu provedlo truhlářství pana Bolcka a instalaci krmítka pak Technické služby města Svitavy (pan Klíč). Na sestavení budek, jejich nátěru a vyvěšení se pak podílelo několik studentů Gymnázia Svitavy (zejména chlapci ze sekundy).

Jiří Mach

Mapování hnízdní populace kavky obecné ve Svitavách po 5 letech.

Dne 22.5. zorganizoval Jiří Mach po 5 letech další mapování hnízdní populace kavky obecné ve Svitavách. Na mapování se podíleli dále pan Pěnička, Jakub Vrána, Jakub Mach, Milan Šváb, Katka Kolářová a Petra Hrazdirová. V den samotného hlavního mapování bohužel nepřálo počasí. Chlad a smíšený déšť se sněhem (!) přinutil mapovatele vydat se do ulic města ještě i následující 3 dny.

V tomto roce jsme se rozhodli zkontrolovat hnízdiště kavek jen v období krmení mláďat, a jen v těch částech města, kde registrujeme hnízdící kavky v posledních letech. Kromě tradičních hnízdních lokalit se provedlo prohlédnutí městského hřbitova s přilehlým okolím ulic Olomoucká, Bezručova, Lanškrounská a Vrchlického (s negativním výsledkem).

S ohledem na mírně rozdílnou metodiku v mapování z roku 1999, jsme při porovnávání posuzovali jen zjištěná hnízdiště, spadající do kategorie mezinárodního mapování hnízdících populací ptactva v kategorii „prokázaná hnízdění“. To znamená, že jsme se v „terénu“ zaměřili jen na kavky, které v tuto roční dobu přinášejí potravu mláďatům v komínech budov. Kavku jsme tedy museli přistihnout při jejím typickém “padání do komína“.

V roce 1999 hnízdilo podle našeho mínění prokazatelně 45 párů kavek. V letošním roce to bylo zřejmě jen 40 párů. Všechny námi zjištěné prokazatelně hnízdící páry opět sídlí v jedné části města, kterou lze vymezit ulicemi T.G.Masaryka, Myslbekova, ČSA, Pavlovova a Dr. E.Beneše. Budeme-li se orientovat podle domovních čísel orientačních, pak jsme 15 takových míst – jako hnízdících lokalit – zjistili opětovně, 12 nově a 9 takových míst nebylo v tomto roce oproti poslednímu mapování dokumentováno. Ukazuje to na relativně stabilní rozložení hnízdící populace v hnízdní oblasti.

Samotný pokles zjištěných prokazatelně hnízdících párů kavek zřejmě nastal ztrátou hnízdních příležitostí po renovaci komínů na bytovém domě ČSA 4 a 6, kde ze 7 prokazatelně hnízdících párů v roce 1999 nyní hnízdí jen 1. Úbytek hnízdících párů nastal také na budovách v ulici T.G.Masaryka a na budově lesní správy Lesů ČR s.p. na ulici Vančurova. Naopak více párů nyní zahnízdilo na domě v ulici Dr.E.Beneše (č.o.13). Docela zajímavé je zjištění hnízdících kavek na domech v ulici Fibichova, Mařákova a Štursova, protože zde jsme letos potvrdili hnízdění 10 „nových“ párů kavek. „Přilepšení“ místní populaci to však v celku nepřineslo, neboť úbytek na jiných místech byl větší. Je však také možné, že v roce 1999 nebyly domy v těchto ulicích kontrolovány tak precizně. Skutečně ideální by bylo, kdyby každý dům, kde očekáváme, že kavky budou hnízdit, jsme mohli sledovat i několik dní.

Celkově, co se týká počtu zjištěných prokazatelně hnízdících párů kavek, lze oba mapovací roky porovnávat jen velmi obtížně. Strohý počet párů můžeme hodnotit jako velmi mírně klesající. Na druhou stranu jsme naznačili, že kavky jsou schopny najít v případě ztráty menšího počtu hnízdišť i nová. Pokud můžeme označit jednu z možných příčin úbytku hnízdících párů ve městě, pak je to jednoznačně ztráta možnosti hnízdění při odstraňování komínů bez náhrady (např. Učiliště a Střední odborné učiliště na ulici R.Kloudy) nebo renovace komínů (např. ČSA 4 a 6). Výsledky našeho mapování by měly sloužit právě k tomu, aby se těmto příčinám dalo nějakým způsobem zabránit nebo je omezit, popř. dohodnout instalaci náhradních hnízdišť, tedy budek pro kavky ve vhodných místech. Kavka je stále zvláště chráněný a hlavně postupně ubývající ptačí druh !

Přehled zjištěných hnízdišť :

(V závorce je označen počet prokazatelně hnízdících párů kavek v jednotlivých místech v roce 1999).

T.G.Masaryka 19 1 pár (3)

T.G.Masaryka 33 2 páry (1)

T.G.Masaryka 48 4 páry (7)

R.Kloudy 3 1 pár

R.Kloudy 7 1 pár (1)

R.Kloudy 9 4 páry (3)

Palackého 8 1 pár

ČSA 4 1 pár (7)

Nová 2 2 páry (2)

Mařákova 1 1 pár

Mařákova 3 1 pár

Mařákova 5 1 pár (1)

Mařákova 7 2 páry

Fibichova 6 2 páry

Fibichova 8 1 pár

Myslbekova 1 1 pár (1)

Myslbekova (5 nebo 7) 1 pár (2)

Myslbekova 6 1 pár

Štursova 4 1 pár

Štursova 6 1 pár

Štursova 8 1 pár

Dvořákova 2 2 páry (2)

Poličská 3 1 pár (1)

Pavlovova 14 1 pár (1)

Pavlovova 16 1 pár (1)

Pavlovova 6 1 pár

Dr.E.Beneše 13 3 páry (1)

Jiří Mach

Kontrola obsazenosti sýkorníků v lesích u Svitav.

V květnu a červnu zkontrolovali studenti 1.ročníku svitavského gymnázia obsazenost sýkorníků v lesích „U Adama“ za svitavskými rybníky (směr Valdek-Opatovec). O tom, že již 4 roky slouží 28-30 budek ke každoročnímu hnízdění sýkor a brhlíků, jsme čtenáře KonSterny několikrát informovali. Tentokrát jsme mohli radostně konstatovat, že došlo ke 100% využití všech budek (29), které v lesích do letošního jara odolaly všem nepříznivým nástrahám. Měli jsme i štěstí na velmi časté nálezy (76%) mláďat nebo snůšek ptáků. A to jsme se neodvažovali otvírat 4 budky, které zalepuje blátem brhlík.

Zajímavým zjištěním bylo letos to, že v červnu zahnízdila sýkora v budce, kterou jsme v květnu teprve vyvěsili. Ke stejnému úspěchu došlo i v další budce, kterou jsme v květnu umístili na strom, když předtím jsme ji našli na pařezu „odstavenou“ po lesní těžbě (bohužel s polomem častý důvod ztráty budek).

Je velmi potěšující, jak se během 4 let zvyšuje obsazenost sýkorníků. Pro dokreslení situace přinášíme přehled v následující tabulce.

2001 2002 2003 2004 průměr

Využité budky k hnízdění 77 % 82 % 89,6 % 100 % 87,2 %

Nález snůšky nebo mláďat 47 % 39 % 31 % 75,9 % 48,2 %

Jiní živočichové 17 % 21 % 3,5 % 13,8 % 13,8 %

Obsazeno sýkorami 22 párů 22 párů 22 párů 24 párů 22,5 párů(90,6 %)

Obsazeno brhlíkem 1 pár 1 pár 3 páry 5 párů 2,5 páru

Jiří Mach

Opětovné sčítání netopýrů v panelových domech Svitav.

Řada čtenářů KonSterny je informovaná o loňském prvním sčítání netopýrů ve Svitavách. Zejména kvůli zjišťování druhového složení a početnosti netopýrů, kteří osídlují podstřeší panelových domů, se prostřednictvím odboru životního prostředí MěÚ ve Svitavách uskutečnil první pokus o zmapování situace v květnu 2003. V terénním průzkumu (4x ročně v období květen-září) pak pokračuje svitavská diplomantka brněnské MZLU Hana Seková (společně se mnou) za vydatné pomoci některých členů naší ZO, studentů gymnázia a dalších „spřízněných duší“. Připomeňme, že hlavním stimulem celé „akce“, je snaha omezit ztráty na životech netopýrů při revitalizacích panelových i jiných domů (vloni 12 !) a následné zabezpečení podmínek v domech tak, aby netopýři mohli dál v domech sídlit za předpokladu souladu s tamními obyvateli.

Loňské mapování netopýrů přineslo několik zásadních odpovědí tajuplného života těchto nesmírně zajímavých a doposud velmi málo poznaných živočichů. Víme, kde převážně netopýři ve Svitavách sídlí. Víme, že to jsou především kolonie netopýra rezavého, potom netopýra večerního a ojediněle i netopýra severního. Víme, že především početnost v letních koloniích netopýra večerního je v rámci ČR dost neobvyklá. Víme, že netopýři rezaví na řadě míst v domech i zimují. Víme už, že v jednom domě se v létě může skrývat až 415 netopýrů. Víme dále, že ve Svitavách žije v námi sledovaných domech přibližně 1000-1200 jedinců výše zmíněných druhů netopýrů. Přesto toho ještě mnoho o svitavských netopýrech nevíme ! Navíc nám netopýři stále připravují překvapivé (pro nás nepochopitelné) situace. Například jsou schopni „zmizet“ z lokality, kde jich ještě před měsícem byli stovky. Chování a způsob života těchto tvorů je vskutku impozantní.

Již v průběhu stavebních prací na jednotlivých domech nás také zajímalo, jak se úpravy, které měly netopýry chránit a udržet v domech i nadále, skutečně projeví. Už zpočátku loňského léta bylo patrné, že netopýři (pokud se na ně bere při stavbě ohled) si rychle na vzniklé změny zvykají. Otvory, ponechané nastálo pro jejich průlety a průlezy do podstřeší, netopýři hojně brzy využívají a zateplení je nijak výrazně neomezuje. Při letošním prvním květnovém sčítání (dokonce za televizní asistence TV Nova a zájmu Novin Svitavska) jsme dokonce zjistili, že v některých zrevitalizovaných panelácích je více netopýrů než v tu samou dobu před rokem. Kéž by první indicie o vlivu revitalizací na netopýry byly i nadále povzbuzující a příznivé.

Zdá se tedy, že náš „boj“ za ochranu netopýrů v panelových domech nebyl, a to i přes některé negativní postoje institucí (dokonce i těch, které by se měly starat o ochranu netopýrů!), marný. Podle slov našich i zahraničních odborníků-chiropterologů jde o doposud nezaznamenaný postoj a práci ochránců přírody, státních orgánů ochrany přírody a samosprávy, kteří na tom mají zásluhu.

Jiří Mach

I v letošním roce pokračují naše snahy v praktické ochraně významných lokalit. Příkladem je opětovná iniciativa Filipa Jetmara, který zajišťoval finanční prostředky na kosení luk u opatovského Nového rybníka, v lokalitě na „Střelnici“ u Semanína a dotaci z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje na obnovu značení hranic v přírodních rezervacích Králova zahrada a Psí kuchyně u Opatova. Již delší dobu je také v našich silách příprava, zabezpečení výroby a samotná instalace několika textových informačních tabulí, které by se měly objevit v prostoru rezervace Psí kuchyně pro návštěvníky zdejších bukových lesů.

Rorýs obecný – „Pták roku ČSO“ ve Svitavách.

Vyhlašování „Ptáka roku“ Českou společností ornitologickou je již tradicí. Co je ale jistě nejen pro mě osobně potěšující je to, že o této akci ví stále více lidí z našeho okolí. Ve Svitavách se dokonce v 5. ročnících základní školy na ulici Felberova, rozhodly paní učitelky Ryšánková a Vaisová na letošního „Ptáka roku“ – rorýse obecného, vytvořit projekt. Jeho součástí bylo získávání informací o tomto ptačím druhu, malování nejrůznějších obrázků, a také třeba beseda s ornitologem (moje maličkost) a následná vycházka do terénu za rorýsem. Moc pěkná akce. Škoda, že z ní neuvidíte fotografie, které byly nafocené ve filmu, pár dní před tím, než mi byl fotoaparát v ZOO ve Dvoře Králové n. Labem ukraden (tlačenice do „safaribusu“ je tu stejně nebezpečná jako v Praze do tramvaje).

Rovněž potěšující je snad i to, že ve Svitavách dokážeme oslovit hrstku příznivců, kteří jsou schopni pátrat koordinovaně po hnízdištích daného druhu. I letos se tak stalo, a ve dnech 3.-5.7. se čtveřice Jiří Pěnička, Jakub Vrána, Katka Kolářová a Jiří Mach (já jsem dále nacházel další hnízda až do půlky července), vydala hledat rorýse při krmení mláďat. Znamenalo to procházet dohodnuté části města, často stát na jednom místě i čtvrt hodiny, než rorýsové skutečně přiletí k mláďatům. Nešlo nám o to zkontrolovat celé město. Byl by to při takovém počtu ne snad nemožný úkol, ale raději jsme se spokojili s pečlivějším prozkoumáním určité části města, než „prolítnout“ město úplně celé. Nakonec se však i tak podařilo zmapovat slušný díl městského intravilánu (asi 170 ha). Oblast mapování můžeme vymezit ulicemi Poličská, Sokolovská, Gorkého, Na Červenici, Štítného, Olbrachtova, Vítězná, Říční, Lanškrounská, Wolkerova alej, Školní, Hraniční, Družstevní, U stadionu, Hálkova, Šalounova a Tobrucká. Představuje to (i s Lačnovem a Lány) přibližně 33% celé městské zastavěné plochy a asi 50% obydlené plochy města.

Ještě před vlastním mapováním jsme poznali, že rorýs obecný je poměrně hojný druh, který vás upoutá nejspíš svým charakteristickým pištivým hlasem téměř na každém kroku při procházce městem. Proto jsme jako jeden z hlavních úkolů zvolili zjišťování přesného popisu místa, kde rorýse najdeme hnízdit. V tomto směru jsme zjistili, že rorýsové nejčastěji osídlují římsy za okapy. Potěšitelné je to, že některé domy mají už provedenou rekonstrukci střechy, a přesto tu na římsách rorýsové hnízdí. Větší hrozbou jsou asi opravy omítek domů, které se dotýkají i dalších typů hnízdišť – podstřešní nebo stropní větrací otvory, větrací spížní otvory, různé otvory u krovů nebo ve speciálních tvarovaných cihlách v podstřeší nebo i okolí horních částí svislých okapových svodů deště na budovách. Přesto jsme se setkali i s případem, kdy rorýsové úspěšně vyhnízdili i v podstřeší domů, kde již byla provedena oprava fasády (sousedící domy v ulicích Tylova a Dr.E.Beneše). Z pohledu umístění bylo 60% nalezených hnízdišť rorýsů na římsách za okapem domu (velmi často ve vydrolené hraně stěny), 21% ve větracích otvorech v podstřeší nebo podpůdí a 9% v okolí nosných trámů střechy. Za neobvykle umístěné hnízdo považujeme plastiku v průčelí domu v ulici Dr.M.Horákové (č.o. 25). V této nevelké plastice (erb a 2 postavy velikosti asi 70 cm) také hnízdí vrabec domácí. Protože však rorýsové osídlují naprosto stejný typ hnízdišť (nejrůznější dutiny v budovách) jako vrabci domácí, jsou v tomto ohledu konkurenti. Poznali jsme ještě na řadě dalších míst, že ale těsnou blízkost těchto druhů pravděpodobně snášejí obě strany velmi dobře.

Na každém místě hnízdění jsme se pokoušeli odhadnout i počet hnízdících párů rorýsů. Nejvíce obsazeným komplexem je areál dnešního závodu Svitap (dříve Vigona) na ulici Dimitrovova, kde odhadujeme, že zde hnízdí 25-30 párů rorýsů. Také obchod Vesna u kruhového objezdu poskytuje asi 15 párům útočiště. Budovy, kde odhadujeme přítomnost desítky párů rorýsů je rovněž dost (např. mateřská škola na ulici ČSA, bytový dům na Kollárově ulici č.o. 24, ubytovna nemocnice na Pavlovově ulici, dům na ulici R.Kloudy 1 nebo bytové domy na ulicích U Stadionu, Kapitána Nálepky a U kojeneckého ústavu.

Rorýse jsme tedy zastihli hnízdit v 58 stavebních objektech. 21% objektů jsou nebytové prostory. Hnízdí zde ale téměř celá třetina nám známých hnízdících párů. 36% objektů má výrazně zhoršený stav fasády nebo jde o poměrně starší domy. V nich hnízdí přibližně třetin zjištěných párů rorýsů. V mapované oblasti jsme odhadli početnost 273-361 hnízdících párů. Vyšší číslo odhadu možná nahrazuje ty páry, které se nám v mapované oblasti nepodařilo na hnízdišti zastihnout. Podle našich dalších odhadů, zejména podle převažujícího typu hnízdišť na mapované ploše města, může v celých Svitavách hnízdit celkem asi 400-500 párů rorýsů. To by odpovídalo hnízdní hustotě 7,8-9,8 páru/10 ha. Vyšší hnízdní hustota v mapované oblasti (16-21 pár na 10 ha) je dána zdejším větším podílem využitelných hnízdišť, než je tomu ve zbývajících částech města (zejména v Lačnově, „Evropské čtvrti“, Na Vějíři, větších panelových sídlištích, částech Lánů, sportovních areálech a jistě i díky některým průmyslovým zónám).

Dalším poznatkem je to, že rorýsové, možná že tak jako v některých jiných městech, ve Svitavách asi nehnízdí ve větracích šachtách klasických sídlištních panelových domů. Loni jsme například zjistili hnízdění 2 párů ve spárách starších paneláků. Jejich revitalizace, která proběhla v roce 2003 v „masovém měřítku“, tak nemohla svitavskou populaci vůbec hrozit. Hrozbou jsou spíš opravy výše uvedených bytových domů, které samozřejmě také s postupem času nastanou. Je otázkou, jakým tempem tyto opravy fasád nastanou. I tak zřejmě stále ještě bude řada míst, kde si rorýsové najdou příznivé podmínky pro hnízdění. Pokud ne, je třeba jim v tomto úkolu pomáhat vytvářením příležitostí lidským mozkem a rukama.

Jiří Mach