Jistě většina čitatelů KonSterny ví, že v dubnu tohoto roku začala platit novela zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V tomto, jistě nejen pro ochranáře, zásadním právním nástroji došlo k několika podstatným změnám. Důvodem „zrození“ novely bylo zejména převedení požadavků dvou evropských směrnic v oblasti ochrany přírody do českého legislativního řádu. Vymezované ptačí oblasti i vyhlašované území Natura 2000 by v nynějším zákoně snad měly být v takovém režimu, aby lokality dostatečně plnily svoje základní funkce.

Doufejme, že se problematika ochrany výše uvedených typů lokalit bude také jednou týkat více i naší oblasti. Domnívám se, že pro bezprostředně nastalé měsíce, se nás možná více budou dotýkat některé další úpravy zákona. Mohla by to být například tzv. smluvní ochrana území, která je podle odborníků určitým přelomovým prvkem v zákoně, přestože v něm již zakotvena byla. Její praktické využití však patrně ve větším měřítku (možná pro nedostatky v zákoně) nebyly uplatňovány. Další významnou změnou je možnost kompenzace újmy vzniklé z důvodu ochrany přírody. Doufejme, že i tento prve bude využíván v souladu nejen v literou tohoto zákona.

Přímo i nás se dotkne nové rozdělení určitých kompetencí. Ministerstvo i Správy CHKO budou spravovat kromě velkoplošných CHÚ i všechna území v kategorii „národní“ a ty ptačí oblasti, které z části nebo úplně leží na území stávajících CHKO, NP nebo je na jejich území zastoupeno území v kategorii „národní“. Zbývající území Natury 2000 budou obhospodařovat příslušné krajské úřady. Kompetence na území vojenských újezdů byly předány MO a jeho organizacím. Mezi kompetenční „pohyby“ patří i přesun vydávání výjimek ze zvláštní územní ochrany nebo zvláště chráněných živočichů. Například výjimku ze zákona pro druhy „ohrožené“ budou vydávat krajské úřady a pro druhy „kriticky“ a „silně“ ohrožené pak správy CHKO (centrální Správa CHKO ČR byla nahrazena Správou ochrany přírody – SOP). Území našeho okresu se tak v této oblasti rozdělilo 3 správním orgánům. Výjimku tak pro stejný (např. silně ohrožený – třeba kavka obecná) druh bude pro Litomyšl vydávat správa CHKO Železné hory, pro Poličku správa CHKO Žďárské vrchy a pro Svitavy správa CHKO Moravský kras. Bude otázkou času, tak jako i v jiných novinkách, jak se postupně i tato novinka osvědčí. Třeba čas ukáže, že bude třeba velmi brzy některé změny opět nahradit. Je mi například divné, proč ptačí oblast Bohdanečský rybník dostala do správy CHKO Kokořínsko a ne CHKO Železné hory.

Řadu nových rozhodnutí, která si budeme muset i my „vzít za své“, obsahují paragrafy, vycházející z evropské směrnice na ochranu ptáků. Všechny druhy ptáků jsou chráněny před vyrušováním, poškozováním nebo odstraňováním hnízd, snůšek a i držením prázdných vajec. Samozřejmě, že existuje možnost (a to pochopitelně i v dalších případech) udělení výjimky orgánem ochrany přírody (např. z důvodu vědy a výzkumu). V oblasti výjimek je novinkou vymezení důvodů, které by měly vést k udělení výjimky ze zákazu u zvláště chráněných rostlin a živočichů. Zde najdeme kromě chovu ryb, zájmu předcházení závažným škodám na úrodě i důvod v zájmu provozu na významné vodní cestě nebo v zájmu stavby dálnice a rychlostní silnice. Poměrně zajímavé je konstatování, že výjimku lze udělit jen tehdy, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení a pokud populace daného druhu bude udržena v příznivém stavu z hlediska ochrany.

Účelově se samozřejmě do zákona dostal i paragraf o vyvlastnění a obligatorním převodu příslušnosti hospodařit s majetkem a paragraf o předkupním právu státu a financování výkupu pozemků. Postavení občanských sdružení se novelou zákona naštěstí nemění.

Pro podrobnější poznání všech změn v novele doporučuji samozřejmě prostudování samotné novely a ohledně změn v územních kompetencích správ CHKO například poslední číslo časopisu Ochrana přírody (str.191-192).

Na závěr věřme, že novela (a to i s nedostatky nebo bez pozitivních návrhů, které se do novely nakonec nedostaly) přinese především co nejvíce naplnění, která se kladně odrazí v přístupu a realizaci ochrany přírody a krajiny.

Neubráním se stejně stálého pocitu absurdity, když na jedné straně existují přísná opatření na ochranu všech ptačích druhů, a na straně druhé výjimky pro myslivce (lovce), kteří (snad nejen podle mého názoru) provádí biologicky a eticky neopodstatněné redukce vodního ptactva při podzimních a zimních lovech (přesněji emoce a energii vybíjejících zábavách).

Jiří Mach

Nové Metodiky ČSOP v naší knihovně.

Řadu odborných publikací, které vždy obdržíme od ÚVR ČSOP jako Metodiku ČSOP rozšířily v poslední době 4 nové tituly.

První z nich jsou Ornitologické tabulky, jejichž autorem je J.Mlíkovský (recenze K.Hudec). Tabulky uvádějí české a odborné názvy všech druhů ptáků, zastižených na našem území. Uveden je seznam vzácných zatoulanců a přehled našich hnízdících druhů v systematickém členění do čeledí. U 264 druhů pak najdete obvyklé roční období jejich výskytu v ČR, procento kvadrátů, ve kterých byly druhy zaznamenány v letech sčítání hnízdních populací, odhad početnosti hnízdní populace, procento hnízdní populace vzhledem v Evropě, početnost zimní populace, dále řadu základních tělesných rozměrů, hmotností, základních údajů o hnízdění, snůšce, délce sezení na snůškách a krmení mláďat, i zařazení druhů do jednotlivých kategorií v předpisech na jejich ochranu.

Druhou publikací je 1.díl knihy Péče o dřeviny rostoucí mimo les. Široký autorský kolektiv, pod vedením Jaroslava Kolaříka, předkládá poznatky o základní morfologii a nomenklatuře dřevin, podmínky prostředí, ve kterých naše dřeviny rostou, základní funkce a významy dřevin, pěstební podmínky a zásahy, pravidla výsadby dřevin a jejich péče a údržby (např. řezy , chemická ošetření, zajištění korun stromů atd.). Nechybí ani pestrý přehled literatury pro další zájem o tuto problematiku.

Třetí titul je Určovací klíč exuvií evropských druhů vážek podřádu Anisoptera. Jde o překlad z němčiny Aleše Dolného (ČSOP Vlašim). Klíč je unikátní pomůckou pro terénní určování, čemuž je i přizpůsoben nesmáčivý papír. Menší nevýhodou je formát klíče – A4. Je také škoda, že z řádu vážek (Odonata), můžeme určovat „svlečky“ vylíhnutých najád jen některých zástupců (čeledi vážkovití, lesklicovití, páskovcovití, klínatkovití a šídlovití).

Čtvrtá je dvoudílná publikace Motýli ČR : rozšíření a ochrana, kterou vydala Česká společnost na ochranu motýlů (autoři J.Beneš a M.Konvička). Přestože titul prošel i přes některé negativní (avšak jen k některým otázkám) recenze, stává se rovněž jedinečným dílem v lepidopterologii (ale i entomologii). Zájemcům nepřinese jen obvyklé kresby druhů nebo jejich rozšíření. Zejména je možné studovat jejich bionomii a způsoby ochrany jejich stanovišť. Připomínáme, že nenajdeme informace o nočních druzích, což je rozhodně škoda.

Jiří Mach

CD Vesmíru a Živy.

Mezi další pomůcky studia biologů i ochránců přírody mohou patřit CD, která vydaly redakce časopisů Vesmír a Živa. V případě CD Vesmíru jde o plné znění všech 5200 článků deseti ročníků let 1994-2003, 7850 obrázků, grafů a tabulek, atraktivní grafiku, fulltextové vyhledávání nebo intuitivní navigaci. V takovém souboru informací vás nesmí překvapit, že s průměrným počítačem bude chvíli vyhledávání trvat. Živa přinesla na CD jen databázi článků let 1983-1993. Doufejme, že se i autoři tohoto CD do příštího vydání poučí, a přinesou více kvality i obsahu na další nosič.

Jiří Mach

Prastará lípa musí ustoupit nové silnici.

(Michaela Vítová : slohová práce studentky 4. ročníku Gymnázia Litomyšl)

S touto svědkyní času jsem se seznámila už bezmála před pěti lety. Lidmi opuštěná, nevšímaná, roste si klidně na kopečku, pod nímž se rozprostírá louka, dole teče potůček a vzduch je tak svěží, jako by ho právě Pán Bůh vydechl ze svých mocných plic. Pak jsem ale přišla já, ohromena a přivábena vůní jejích květů. To lípa mne nalákala. Snad tušila, že v budoucnu bude potřebovat moji pomoc. Pomoc jednoho jediného člověka proti lidem, kterým začala překážet v cestě. Tohle jsem však zatím netušila.

Od našeho setkání uplynulo pár dní a já přicházela znovu a znovu ke své milované lípě. Našli jsme společnou řeč. Celé hodiny jsem vysedávala v její koruně, sledovala svět jejím pohledem a naslouchala jejímu vyprávění, dotýkala se té hedvábné kůry, nechala se hladit listím jejích větví. Tolik krásy se snad ani do mého srdce nemohlo vejít. Mraky plující mi nad hlavou se měnily v květiny, slony, mohutné baobaby. Dole na louce se vodili milenci za ruku, postávali na lávce přes potůček a šeptali si něžná slova. Daleko na obzoru se tyčila věž kostela, vylétali ptáci, květy lípy voněly omamnou vůní. V tuto chvíli jsem se cítila dokonale šťastná. Svoboda a bezpečí se rozproudila jako míza v mých žilách. Tyto krásné chvíle měly brzy skončit. Moje stará moudrá lípa překážela. Překážela lidem, kteří se hnali za tím, aby dohonili čas. Minuty a vteřiny pro ně znamenaly víc než ona. Víc než anděl v duši dřeva spící. Pohodlnost, necitelnost, zaslepenost. Co všechno špatného se ještě zrodí v hlavách lidí? Co ještě?

S touto novinkou a slzami v očích jsem o překot běžela k mojí lípě. Všechno jsem jí řekla, že jí chtějí zabít, že tudy povede nová silnice - to přece nemohu dopustit. Bylo mi úzko. Co mohu udělat sama? Sama bez pomoci? Ostatní jako by se proti nám spikli. Všichni chtějí silnici, všichni. Mám málo času. Veškeré moje námitky nikdo nevnímá. Nikdo! Zapomínáme tak snadno na to, co pro nás příroda znamená? A lípa, ten posvátný strom, symbol naší nezávislosti. Poslední dny jejího života nastaly. Chodím k ní teď každý den. Chce mi toho ještě tolik říct, tolik tajemství, ale má málo času. Přesto zůstává i nadále hrdá a statečná, obhlížejíc svou svěřenou krajinu.

Nastal den, kdy se příroda opět sklonila před mocí rozpínajícího se lidstva. Přišli muži s motorovými pilami, výraz lhostejnosti v jejich tvářích mi vyrážel dech. Ostré řetězy se zakousávaly do jejích nohou. Lípa vydala poslední sten a padla k zemi poražena. Stála jsem nehybně s rukama svěšenýma, se vzpomínkami na okamžiky plné těch překrásných pocitů. Na okamžiky, kdy jsme byli ještě spolu. Proč jen se tolik trápím kvůli jednomu stromu? Vždyť jich denně padnou tisíce- tisíce andělů letících k nebi. Až jednoho dne odletí i ten poslední…

Vracím se domů, dnes už nemám chuť se smát. Závan větru pohnul jednou větví, lípa jako by mi mávala na rozloučenou. Naposledy.

Zanedlouho na jejím místě vyrostla moderní asfaltová silnice. Smrad asfaltu, výfukových plynů a brzdících pneumatik byli lidé ochotni vyměnit za vůni kvetoucího stromu. Lidi, já už vám opravdu nerozumím.