* První jarní „závan“ se ve Svitavách projevil tentokrát (oproti zvyklostem z posledních let) až počátkem března, kdy bylo možné sledovat první skřivany polní nebo protahující havrany. Poměrně naplno se již ozývali strnadi obecní, zvonci zelení, hrdličky zahradní, brhlíci lesní, sýkory koňadry nebo vrabci domácí. Nesmělý zpěv v této době předváděla pěnkava obecná nebo kos černý. V okolí Opatova se pak objevila menší hejnka čejky chocholaté a konipasové bílí. Špačky obecné jsme zaregistrovali už koncem února.

Dalším „zlomovým“ obdobím byl počátek druhé březnové dekády, kdy se na svitavském Dolním rybníku objevily čírky obecné, čírky modré, kopřivky obecné, poláci velcí, rackové chechtaví, čejky chocholaté, lindušky luční nebo i volavka bílá.

* Dne 29.března nám byl nahlášen úhyn většího množství racků chechtavých na Dolním rybníku ve Svitavách. Po kontaktu Městské policie a vedoucího odboru životního prostředí MěÚ Svitavy (Jiří Mach a Milan Janoušek byli dočasně delší dobu mimo Svitavy), došlo k tomu, že uhynulí rackové byli předáni k pitvě, která bohužel neukázala žádnou možnou příčinu uhynutí racků.

* 13.dubna pozoroval Jiří Mach na hrázi Horního rybníka dudka chocholatého. Byl to poměrně krotký jedinec, ke kterému se dalo přiblížit na vzdálenost asi 10-12 metrů. Zobákem dudek vybíral potravu ze země a občas po vyrušení vylétl na okolní větve stromů. Takto ho bylo možné sledovat několik minut. Dudka sledovali i další návštěvníci rybníků, kteří byli jeho pozorováním velmi překvapeni. Den před tímto sledováním se podařilo vidět dudka (možná toho samého) při lesním okraji u Horního rybníka i účastníkům exkurze, kterou 12.dubna pořádala ZO ČSOP Zelené Vendolí. Další výskyt, tentokrát 7.dubna, hlásila pak i Katka Kolářová, která dudka viděla při stezce k Javorníku, tedy opět asi 300 m od Horního rybníka.

* 20.dubna se na Horním rybníku ve Svitavách objevili první rybáci černí. Dolní rybník se mohl „pochlubit“ potápkou rudokrkou a samcem zrzohlávky rudozobé. Jiří Mach byl pak svědkem návštěvy samce poměrně vzácného konipase lučního – „italského“.

* V květnu se na vypuštěném Lánském rybníku ve Svitavách vyskytovaly zajímavé druhy bahňáků – kulík říční, kulík písečný, vodouš bahenní, vodouš šedý, jespák šedý a jespák bojovný (2 samci ve svatebním šatě). 1 pár kulíka říčního na dně dokonce úspěšně zahnízdil, ale jeho snůška byla zničena při pozdějším napouštění rybníka. Prakticky celou jarní a letní sezónu byl na Novém rybníku u Opatova výrazně nízký stav vody. Proto tu bylo možné v době jarního tahu, ale i přes letní období pozorovat rovněž mnohé druhy bahňáků (kromě výše jmenovaných také jespák obecný, jespák malý, jespák křivozobý, vodouš tmavý, vodouš šedý nebo koliha velká).

* M.Beran měl (již tradičně) štěstí na jarní pozorování zajímavějších druhů v našich končinách. U semanínské „Střelnice“ sledoval orla křiklavého a u Nového rybníka dřemlíka tundrového a kalouse pustovku. Svůj letošní výčet méně obvyklých druhů završil pak letním pozorováním tenkozobce opačného, kterého spatřil 2.7. na Novém rybníku u Opatova. Jde o vůbec první registrované zastižení tohoto druhu na okrese Svitavy.

* Od počátku měsíce května se začal na komíně SD Jednota Svitavy (Na Červenici u HZS) objevovat, ale i zdržovat čapí pár. Jednoho jedince jsme potom častěji vídávali sedět na umělé podložce, kterou jsme zde instalovali v roce 1999. Podezření na skutečnost, že čápi sedí na snůšce se potvrdilo v období 8.-10.7., kdy se podařilo potvrdit přítomnost 1 úspěšně vyvedeného mláděte ! Stalo se tak skutečností, že čáp bílý vyhnízdil přímo ve Svitavách po dlouhých 22 letech (poslední hnízdění proběhlo roku 1981 v areálu Cihelny). O mládě pak ale koncem srpna přestali dospělci pečovat, a tak 25.8. bylo panem Zeleným odchyceno a umístěno v jeho Záchranné stanici ve Vendolí. Podle slov J.Zeleného pochází samec z čapího páru právě ze ZS Vendolí, kde byl 9 let po pádu do komína v Litomyšli opatřován. Letos byl z umělé podložky ve stanici vytlačen jiným čapím párem, který se zde objevil.

* 10., 11.,14., 20. a 28 května byl zjistil Jiří Mach u Lánského rybníka hlas samce chřástala polního. Tento druh byl v době hnízdění zjištěn na přelomu června a července i v Březové nad Svitavou (1M ve Slunečném údolí) a v Koclířově (2M na loukách při konci obce směrem ke Hřebči). Poprvé byl na jarním průtahu také Jakub Machem potvrzen i v Poličce (údolí Jánského potoka).

* Nejen u svitavských rybníků, ale například u některých vodních plochách na Poličsku (Jedlová a Stašov) nebo Litomyšlsku (Budislav) zaznamenal Jiří Mach zvýšený letošní výskyt vážek ploských a baboček bodlákových.

* Bohužel jsme zaregistrovali devastaci vybavení naučné stezky „K pramenům řeky Svitavy“. Došlo ke snaze demolovat informační tabule č.1 a 6. Poničen byl také 1 sloupek, který zabraňuje vjezdu automobilů na louku u tabulí číslo 2 a 3.

* Počátkem července kontroloval pan Pěnička počty mláďat čápů bílých na hnízdech v oblasti Svitavska. V Opatovci i Opatově (obě náhradní podložky) zjistil přítomnost 3 mláďat. Ve Třebovicích (již okres Ústí nad Orlicí, ale pod rybníkem Hvězda u Opatova) byla 2 mláďata. Připočíst můžeme i 1 úspěšně vyvedené mládě po 22 letech přímo ve Svitavách (komín Jednoty Na Červenici).

* Od 15. července do 26. srpna se na svitavských rybnících Horní a Dolní zdržovalo až 5 mladých kvakošů nočních. Pohybovali se většinou v zadních částech rybníka, kde lovili potravu. Pozorování není v tomto ročním období ve Svitavách úplně výjimečné (1990, 1998 a 2000). Přesto patří sledování kvakošů v naší oblasti mezi sledování vzácnějšího charakteru.

* V letošním roce po roční odmlce zahnízdili v pískovně u Svitav opět břehule říční. Stále však musíme konstatovat, že zde nenacházejí příliš optimální podmínky, protože zde zahnízdí vždy jen několik málo párů. Podmínky jim zhoršuje těžba pískovce a to, že stěny, na kterých už se netěží, podléhají silné erozní činnosti. Ze zprávy koordinátora každoročního sčítání hnízdišť břehulí Petra Heneberga jsme postřehli bohužel nepříznivou zprávu o poklesu počtu registrovaných lokalit až o polovinu oproti počátku 90.let 20.století. Nejvýraznějším problémem je necitlivá rekultivace. Další zajímavou zprávou je to, že břehule u nás už prakticky nehnízdí na březích řek, což může postupně vést právě k velkému ohrožení, neboť se tak břehule dostanou pod přímý vliv lidské činnosti v místech těžby. Jen pro ilustraci uvádíme, že v roce 2002 bylo v ČR sečteno 76 kolonií s nejvyšším počtem nor v Ledčicích ve středních Čechách (1474 nor). Nejvíce kolonií existuje v okresech České Budějovice a Jindřichův Hradec. Typem hnízdiště je kromě pískoven, štěrkoven a štěrkopískoven také hliniště, popílkoviště, hromady zeminy, erozní výmoly, kaliště uranového dolu, zeď mostu nebo povrchový hnědouhelný důl. V Pardubickém kraji bylo v roce 2002 registrováno 8 lokalit, kde břehule úspěšně hnízdily (nejpočetněji v Bukovině nad Labem na Pardubicku, kde v popílkovišti hnízdilo 400 párů). Na okrese Svitavy jsou kromě svitavské pískovny břehule v pískovně v Horkách u Litomyšle, kde hnízdí pravidelněji a početněji.

* Doposud největší registrované počty netopýrů rezavých zaznamenala H.Seková 10. a 12. srpna v panelových domech na ulici Větrná (č.o. 13-25) – 380 ex. a Dimitrovovova (č.o. 21) – 415 ex. Oba domy byly v letošním roce revitalizovány. Podobné počty budou patrně ve Svitavách díky masově probíhající revitalizaci panelových domů v krátkém čase velkou výjimkou.

* Při letním sčítání počtů netopýrů ve Svitavách byl poprvé potvrzen odchytem výskyt ca 50-60 ex. netopýra severního v panelovém domě na sídlišti u vlakového nádraží (M.Majerové).

* 26. září pozoroval Jiří Mach na čerstvě vláčeném poli mezi sídlištěm v Lánech a Lánským rybníkem asi 120 konipasů bílých při sběru potravy (doposud největší počet ve Svitavách).