Už v zimě jsme se dohodli, že 8.května uspořádáme botanickou exkurzi do oblasti PR Rohová na Hřebečském hřbetu pod vedením Kamila Sopouška. Přesný termín se nám podařilo dodržet, a tak se 7 zájemců vydalo za pěkného počasí do svahů jednoho z biologicky nejhodnotnějších území naší oblasti. Poměrně rozsáhlou rezervaci jsme neprošli celou. Pohybovali jsme se od severní hranice po vrch Roh, kde jsme se dostali na lokalitu jedné z nejvýznamnějších zdejších rostlin – ploštičníku evropského, který však vyrůstá až v letních měsících.. Zvlášť v bukových podrostech jsme zastihli druhy pozdně jarního aspektu (např. česnek medvědí, kýčelnice cibulkonosná, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, samorostlík klasnatý a další). Růst právě začínaly i různé kapradiny (sleziníky, papratky, bukovince nebo i osladič). Řada z nás viděla vůbec poprvé známé hřebečské tisy červené.

Zajímavostí byl jistě i pohled na haldy u štol dnes již bývalých dolů na jílovec-lupek a železitou vodu, která z nich odtékala. Působivá byla atmosféra v místech starších bukových porostů, kde jsme obdivovali i přítomnost zdejších živočichů. Zaujali především různí plži, kteří jsou vázáni na horniny hřbetu (jílovce) a zdejší mikroklimatické podmínky. Radost nám pak udělala mnohonožka svinule nebo někteří brouci (tesaříci, roháček, krasec, svižník). Dvakrát jsme našli slepýše a jednou užovku obojkovou. Zejména Filip Jetmar se radoval z pohledu na „pyžamáče“ – tedy selata divokých prasat. Pochopitelně jsem nemohli přeslechnout přítomnost čile vyzpěvujícího ptactva. Obzvlášť čiperní byli budníčci lesní, červenky obecné a pěnkavy. Zakroužili i 2 čápi černí a hlasitě o sobě dala vědět žluna šedá. Domnívám se, že se „nakouknutí“ všem líbilo a pobídlo nás se do těchto míst vracet častěji.

Jiří Mach

Z letního tábora pro mladé ornitology.

Již několik let je pořádáno v oblasti Mikulova a Lednice Setkání mladých ornitologů, které je určené pro začínající zájemce o ptactvo. Pod vedením RNDr. Josefa Chytila mají budoucí adepti ornitologie možnost sledovat ptactvo, ale i jiné skupiny zdejší pestré teplomilné přírody. Velkou výhodou je nejen odborný výklad, ale i přítomnost při odchytu ptáků do sítí.

Od 1. do 8. července se letošního setkání zúčastnil i student svitavského gymnázia Jakub Mach z Poličky. Svá pozorování uskutečnil především na rybníku Mlýnský u Lednice, kde měl možnost sledovat například tenkozobce opačné (1 ad. a 2 juv.), kolihy velké (2 ex.), kolpíky bílé (3 ex.), volavku bílou (1 ex.), kvakoše noční, poláka malého (1 ex.), zrzohlávku rudozobou (2M), husy velké, rybáky obecné, racky bělohlavé (35 ex.), orla královského (1 ex.), luňáka červeného (2 ex.), luňáka hnědého (1 ex.), raroha velkého (2 ex.) nebo včelojeda lesního (2 ex.). Z odchytu Jakub hlásí například kulíka říčního, vodouše šedého, vodouše bahenního, cvrčilku slavíkovou a rákosníka tamaryškového (celkem 5 ex.).

Kromě ptactva měl Jakub možnost vidět třeba ploskoroha, kudlanku nebo otakárka ovocného (vše v chráněném území Skalka). O přínosu pobytu na jižní Moravě svědčí například to, že se 20 ptačími druhy se Jakub setkal poprvé v životě. Další biologické znalosti a dovednosti pak jel Jakub „sbírat“ na letní soustředění úspěšných absolventů krajských kol biologických olympiád v Běstvině.

(Z poskytnutých informací zpracoval Jiří Mach).

Z chráněných území okresu – Dlouholoučské stráně.

Přírodní rezervace Dlouholoučské stráně se nachází nedaleko Moravské Třebové v údolí řeky Třebůvky. Jedná se o výslunné luční stráně prostoupené méně rozlehlými lesními remízky sestupně navazujícími na intravilán obce Dlouhá Loučka. Nadmořská výška chráněného území kolísá mezi 400 – 490 m n.m. a plocha CHÚ činí cca 55 ha.

Lokalita byla vyhlášena zejména z důvodu zajištění ochrany diverzity významné botanické lokality. Při terénním průzkumu v roce 1997 zde bylo zjištěno na 280 druhů rostlin. Vegetace je autorkou průzkumu Mgr. J.Čechovou řazena do svazu Bromion erecti, což představuje druhově bohatá společenstva minerálně silných půd teplých strání. Mezi nejvýznamnější rostliny, s nimiž jsme se při naší krátké návštěvě dne 30.05.2002 mohli v hojné míře setkat, náleží bezesporu okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) rostoucí relativně běžně ve stinnějších částech remízků.

Stále vzácnější pětiprstku žežulník (Gymnadenia conopsea) jsme nalezli pouze v několika málo jedincích na jediném místě, pravděpodobně však bude běžnější. Oproti tomu jsme nezaznamenali uváděný vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), což lze ovšem přičíst na vrub délce vlastní prohlídky lokality. Jednou z nápadných rostlin lokality je orlíček planý (Aquilegia vulgaris), vytvářející místy dominantní fialový nádech stráně, jenž přechází v nádech narůžovělý v místech, kde jsou bohaté porosty vičence (Onobrychis vicifolia). Běžným druhem strání je také černýš rolní (Melampyrum arvense), když zde mají růst i jeho příbuzní černýš luční a hajní (M.pratense a M.nemorosum). Rod Campanula (zvonek) je zastoupen pěti druhy (rozkladitý, kopřivolistý, okrouhlolistý, broskvolistý a klubkatý). Dále se tu vyskytují se různé druhy ostřic, pryskyřníků, mochen, jestřábníků, rozrazilů, jetelů, tolic aj. Z roku 1986 uvádí A.Cedzo ze strání rovněž výskyt vstavače kukačky (Orchis morio). Byla zde objevena také záraza bílá (Orobanche alba). Naopak nepotvrzený je výskyt zárazy (Orobanche caryophyllea).

Nás zaujal kromě jiného také možný výskyt nápadného modřence chocholatého (Muscari comosum), který se nám však přes snahu nalézt nepodařilo.

Z výčtu seznamu rostlin, které je zde možné i v jiných částech roku zastihnout vybírám třešeň křovitou (Cerasus fruticosa), zběhovec ženevský (Ajuga geneviensis), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), chrpa porýnská (Centaurea stoebe), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), hořečka brvitá (Genthianopsis ciliata), devaterník penízkový (Helianthemum nummularium), jalovec obecný (Juniperus communis), smolek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), žebřice horská (Libanotis montana), bradáček vejčitý (Listera ovata), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), hvozdík slzičky (Dianthus deltoides) a další.

Dlouholoučské stráně náleží k místům, jenž začínající botaniky, k nimž se snad řadíme i my, naladí do příjemné nálady. Proto návštěvu rezervace vřele doporučujeme všem, kteří mají hlubší zájem o přírodu.

Milan Janoušek