Název příspěvku má vyjadřovat skutečnost, že na téma Králický Sněžník I může zájemcům popovídat Marián Polák, který v květnu podnikl zajímavý pochod z Opatova až na tento vrchol. Trojice dalších uchazečů (M.Janoušek, K.Sopoušek a já) o „zdolání“ bodu ca 1424 m n.m. se pod horou objevila ráno 6.července. Pěkně po červené turistické značce jsme za necelé 2 a půl hodiny stanuli na špičce „Králičáku“. Cestou jsme se samozřejmě snažili vnímat okolí trasy. Ještě v lesním porostu jsme objevili především zvonečník klasnatý, kýchavici a mléčivec alpský. V místech, kde jsme narazili na první kamenité ostrůvky a výška smrků byla již podstatně menší, nám neunikla podbělice alpská a violka žlutá – sudetský endemitský druh. Na tomto místě jsme také registrovali početné dospělce lindušek lučních, které intenzivně krmili mláďata. Z dalších druhů ptáků, které létají v polohách vrcholu to byl rehek domácí, poštolka obecná a rorýsové.

Po vychutnání si pohledů na vše co nyní bylo pod vrcholem na polské i naší straně (a nezbytné svačině), jsme pomalu sestupovali k místu, kde pramení řeka Morava. Milan ještě fotí především violky žluté. Mě zase učarovaly pohledy na nedaleký skalní srub a četnější „kamenná moře“. V tuto chvíli si pochvalujeme nejen zážitky, ale i přející pěkné počasí. Dolů z vrcholu jdeme po žluté značce, která o několik stovek metrů níže začíná kopírovat Moravu. Jdeme tedy ledovcovým údolím – trogou, kde nás začínají překvapovat nálezy některých druhů rostlin. Po sedmikvítku evropském a pryskyřníku platanolistý se naše zraky i optické soustavy našich fotoaparátů soustřeďují na jedinečnou kapradinu – žebrovici různolistou.

Velmi zajímavé byly stinné a vlhké okraje silničky, kde rostl náprstník červený nebo oměj pestrý. Při dalším postupu do nižších nadmořských výšek se pak přidávaly i vstavačovité a liliovité druhy – lilie zlatohlavá, prstnatec Fuchsův a v konci naší cesty i kruštík širolistý a bradáček vejčitý. Mezi tím jsme našli třeba věsenku nachovou, měsíčnici vytrvalou, stračku vyvýšenou a četný zvonek širolistý. V řečišti Moravy jsme si nemohli nevšimnout konipase horského a skorce vodního, který krmil vzletná mláďata. A před nástupem do auta pak ještě Milan registroval hlas chřástala polního. „Na své“ si ale přišel spíše Kamil, který aktivně celou dobu „broučkařil“. Všichni jsme se ale těšili především z množství zajímavých druhů rostlin, které jsme v řadě případů viděli poprvé, protože horské a podhorské oblasti nenavštěvujeme příliš často.

Nechybělo ani závěrečné krátké posezení a osvěžení v místní restauraci, kde už jsme „spřádali“ plány na cesty do dalších míst.

Jiří Mach