Exkurze do Prahy za zimujícím ptactvem

V roce 2000 jsme se poprvé vydali společně do Prahy, kde na úseku řeky Vltavy od Podhoří po most Legií, sledujeme zde zimující druhy vodního ptactva. Smyslem těchto výletů je přiblížení ornitologie „nastupujícímu mládí“, ale i zpestřit si poměrně šedivé zimní dny a smutné pohledy na zamrzlé voní hladiny našich rybníků.

Loni v lednu (27.) jsme se tedy ve složení H.Filipová, M.Janoušek, F.Jetmar, J.Mach, 7 členů MOPíků „Rybaříci“ a 3 studenti svitavského gymnázia poprvé o půl jedenácté zadívali do dalekohledů po Podhořím. Zjisťujeme solidní počty poláků chocholaček, přelety volavek popelavých, racků chechtavých a bouřních. O kousek dál u břehu hledají potravu především lysky a slípky. Kormoránů je tu tentokrát víc (asi 450-500) a sedí na již dosti od jejich trusu vybělených pobřežních stromech. Radost máme z docela pěkného počtu hoholů severních a především z dosti netradičního pozorování samce hvízdáka eurasijského. Typický kolorit vody blízkého Trójského ostrova dotvářejí ještě kachny divoké a poláci velcí.

Po přesunu po mostu do Stromovky (opět za „houpací“ zkoušky mostní konstrukce) se věnujeme i zdejším parkovým druhům. Docela nás překvapuje výskyt asi 160-ti holubů hřivnáčů, ale odborná literatura tento fakt v posledních letech potvrzuje. Dále pak Vltavu kontrolujeme od Švermova mostu, kde je již více labutí, kachen, lysek, poláků velkých nebo racků chechtavých. Přicházíme k Mánesovu mostu, kde se přibližujeme ke břehu a dochází na krmení a prohlídku s fotografování ptáků zblízka. Času už příliš mnoho není,a tak rychle proběhnout obchody a „hurá“ domů na zamrzlé a pusté rybníky.

Jiří Mach

Mapování hnízdišť kavek obecných v Poličce

Hlavně proto, že kavka byla vyhlášená ČSO za „Ptáka roku“, ale třeba i proto, že jsem hledal téma práce pro Jakuba Macha z Poličky, jsme se rozhodli zmapovat „hnízdní“ situaci i v mém rodišti. 31.března jsme se sešli k 1.kontrole, kdy mají kavky do hnízd nosit materiál. Po nezbytném poučení a pokynech se skupina mapovatelů (Jakub a David Machovi + Petr Mazal z Poličky, Standa Lešinger, Katka Kolářová a já) vydala do terénu.

Potvrdilo se, že nejvíce kavek hnízdí v oblasti sídliště za ZŠ T.G.Masaryka. Celkově 1.kontrola přinesla podezření na 80 pravděpodobně hnízdících párů a 14 možná hnízdících párů, což by mělo být o něco více než ve Svitavách. Mapování přineslo i úsměvnou příhodu, kterou jsem zažil, když mě oslovil malý klučina, jestli náhodou nejsem člen „čokohlídky“ firmy Orion, která vyhledává v oknech vyvěšené hvězdy (pamatujete na ně ?). Nepochopitelně už mladík mé informaci, že sleduji kavky, nevěnoval patřičnou pozornost a zcela zdrceně odešel. Snad mě neměl za příliš velkého “exota“.

Odpoledne jsme se s Katkou a Standou „odměnili“ velmi pěkným pozorováním zajímavých druhů (které jsem ani já, jako zdejší nejčastější návštěvník nikdy neviděl ! – viz. Zoologická pozorování) na rybnících v Jedlové.

Druhá kontrola proběhla 27. května a zúčastnil se jí pouze Jakub Mach a já. Obcházeli jsme již jen ty místa, kde jsme kavky registrovali při 1. kontrole. Nakonec jsme dospěli k závěru, za na území města hnízdí 48-85 párů kavek. A také to, že i v Poličce kavky lidem vadí, což mi potvrdil dr. Coufal z MěÚ Polička, kterému jsem předával výsledky a vysvětloval problematiku výskytu kavek, ale i jejich ochranu. Upozornil jsem hlavně na to, že povolení k zásahu do míst, kde kavky hnízdí, musí občané mít až z ministerstva.

Jiří Mach

Volná křídla Opatovským volavkám

V polovině prosince mě kontaktoval pan Zdeněk Vermouzek, koordinátor programu České společnosti ornitologické „Volná křídla“ se žádostí o zaslání podrobností o rok starém případu zastřelení volavek na Opatovských rybnících. Do rukou se mu dostaly dokumentační fotografie od inspektora České inspekce životního prostředí Pavla Skřivana, o jejichž publikování současně projevil zájem. Vzhledem k tomu, že jsme o tomto případu dosud na stránkách KonSterny neinformovali, přidávám stručnou charakteristiku tohoto kriminálního činu jenž na podzim roku 2000 pobouřil širokou veřejnost.

Úterý 12.9. - nalézám na poli u Hvězdy zastřelený exemplář volavky popelavé s uřízlou horní částí zobáku.

Sobota 30.9., navečer – probíhá na Hvězdě hon na kachny

Neděle 1.10., dopoledne – během exkurze SFP nalézáme u Hvězdy další zastřelenou volavku popelavou, opět chybí horní část zobáku.

Pátek 13.10., odpoledne – na Hvězdě se zdržuje 20 ex. volavek popelavých a 3 ex. volavky bílé

Sobota 14.10., ráno – na Novém rybníce probíhá hon na kachny, honu se účastní pět členů mysliveckého sdružení v Opatově.

Sobota 14.10., okolo 14.00 hod. – nalézají chlapci z Opatova v rákosinách Nového rybníka zastřelenou volavku bílou, opět jí schází horní část zobáku.

Neděle 15.10., večer – mi přinášejí chlapci volavku bílou domů, navrch přidávají postřeleného holuba hřivnáče. Volavka bílá je v příloze č.III. vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. zařazena do Seznamu zvláště chráněných živočichů do kategorie č. 2 Silně ohrožený druh , volavka popelavá je mimo plůdkové rybníčky celoročně hájená, proto kontaktuji Policii ČR ve Svitavách. Sepisuji trestní oznámení na neznámého pachatele, píši stížnost na Českou inspekci životního prostředí, Okresní úřad ve Svitavách a Obecní úřad v Opatově.

Pondělí 16.10., ráno – rozesílám všechny stížnosti, telefonicky kontaktuji inspektora ČIŽP Pavla Skřivana. Pan Josef Zelený ze Záchranné stanice volně žijících zvířat ve Vendolí si přijíždí pro postřeleného hřivnáče. Policie ČR ve Svitavách zahájila šetření. Policie si zpočátku evidentně neví rady jak v tomto případě postupovat, dosud nic podobného neřešila. Především neví co s jediným dosud existujícím důkazem – zastřelenou volavkou bílou.

Pondělí 16.10., odpoledne – Filip Jetmar přináší od Nového rybníka další zastřelenou volavku, tentokrát znovu popelavou, ovšem s kompletním zobákem. Pravděpodobně byla střelena předchozí večer a pachatel již v těžko dostupné části rybníka nestihl volavku do tmy dohledat. Pan Zelený si přijíždí pro obě volavky, které prozatím uloží do mrazáku. Pan Matouš z Opatova mi sděluje, že Rybářství Litomyšl s.r.o. nabízí za jeden volavčí zobák 100 Kč. Tuto informaci potvrdil starostovi Opatova jeden z pracovníků Rybářství. Informuji o případu místní tisk – Noviny Svitavska.

Následující dny – vychází článek a fotografie v Novinách Svitavska. Policie ČR pokračuje v šetření, případ začíná prošetřovat také ČIŽP. Zejména Policie začala na případu intenzivně pracovat. Vyšetřující policista potvrdil objednatele volavčích zobáků – Rybářství Litomyšl s.r.o. Stejně jako v jiných podobných případech scházejí svědci, nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel, natožpak některý z myslivců. Střelba alespoň ustala.

Pondělí 13.11. – Policie odložila vyšetřování. Výsledek? Pachatel neznámý.

Čtvrtek 16.11. – ČIŽP potvrdila spáchání trestného činu pytláctví, porušení zákona č. 114/1992 Sb., pachatele však nezjistila.

Okresní úřad ve Svitavách a Obecní úřad v Opatově mi odpověď na stížnost dosud dluží. V zákonné lhůtě jednoho měsíce se jim to již určitě nepodaří.

11.12.2001 – mne kontaktoval Zdeněk Vermouzek, obratem jsem mu zaslal všechny informace, doplněné o starší událost, kdy jsme na Den ptactva 1.dubna 1991 nalezli káni lesní chycenou do želez u Psí kuchyně. Káně měla takřka amputované obě nohy.Zároveň jsem dal souhlas s volným použitím fotografií volavek k výchovným účelům.

Co ke všemu dodat? Toto vše jsou fakta, lecos o pachateli (pachatelích) všech těchto trestných činů se mi doneslo prostřednictvím tiché pošty, která na vesnici dosud funguje spolehlivě. Rozhodně se nejedná o nějaké cizí tajemné střelce, o kterých se původně uvažovalo. Dokonce jsou prý i svědci. Svědci bez svědomí a základních znaků morálky, protože kryjí pachatele. Je to stejné jako bych viděl souseda zavraždit svoji tchýni, ukrást ji milion, vše bych zapřel a pak bych usínal s klidným svědomím, jak jsem se zachoval správně, vždyť ta tchýně byla stejně potvora, takže jí to patřilo. Milý ostrostřelci s brokovnicí na rameni, pro mě jste obyčejní pytláci a vandalové, milý rybáři z Rybářství, vy zase objednavatelé trestného činu, dojemně si hrající na ochránce přírody (příroda = kapr). Na každého jednou dojde. K rybníkům to mám deset minut pěšky a příště přiložím k trestnému oznámení celou fotoreportáž. Boží mlýny melou pomalu, ale melou jistě.

Marián Polák

Výsledky mapování labutí velkých v okrese Svitavy

V roce 2001 jsme podruhé (a naposledy v rámci celostátního průzkumu) mapovali výskyt labutí velkých na území okresu Svitavy. I tentokrát nám výsledky z Litomyšlska předal Lubor Urbánek a z Moravskotřebovska Kamil Sopoušek. Rybníky většiny Svitavska a celého Poličska jsem objížděl se Standou Lešingerem. (M. j. by mě zajímalo, kolik vodních ploch zkontrolovali v jiných okresech).

Přikládám souhrnné výsledky i z roku 2000 a lokality, kde v roce 2001 labutě úspěšně vyhnízdily : Černý rybník u Opatovce, Dolní rybník ve Svitavách, rybníček v „dolním“ Hradci nad Svitavou, rybník Nohavica a Mlýnský u Třebařova a nádrž Smolná u Jevíčka.

Ještě jednou dík všem, kteří pomohli !!!

Počet kontrolovaných vodních ploch : 89

Počet vodních ploch s výskytem labutí : 17

Počet hnízdících párů : 8

Počet mláďat : 37

Počet nehnízdících jedinců : 18

Jednotlivé oblasti :

Poličsko - 37 vodních ploch, 2 hn. páry (11 pull.), 4 další ex.

Svitavsko - 15, 3 (14 pull.), 3

Moravskotřebovsko - 25, 2 (9 pull.), 6

Jevíčsko - 4, 1 (4 pull.), 2

Litomyšlsko - 8 , žádný hn. pár, 3

Souborné výsledky okresu Svitavy :

2000/2001

Počet kontrolovaných vodních ploch: 80/89

Počet vodních ploch s výskytem labutí: 16/17

Počet hnízdících párů: 7/8

Počet mláďat v době mapování: 26/37

Počet nehnízdících jedinců: 22/18

Jiří Mach

Naše účast v projektech ÚVR ČSOP

V roce 2001 se naše organizace poprvé (v roce 2000 jsem projekt podával jako fyzická osoba) zapojila hned do 3 projektů, které každoročně vyhlašuje Ústřední výkonná rada (ÚVR) ČSOP. Vlastní práce se zúčastnili 4 členové ZO a oddíl „Rybaříků“. Smyslem projektů není jen poskytnout ÚVR mapovací data o výskytu ptáků, praktická ochrana ptactva nebo výchovné působení na MOPíky, ale hlavním přínosem pro organizaci, je proplacení finančních prostředků od ÚVR, které bychom jinak museli čerpat z prostředků organizace (v loňském roce jsme tak v naší pokladně ušetřili téměř 2.000,- Kč, což není nezanedbatelná položka).

Od podání přihlášky do projektu až po konečné vyúčtování uběhne víc než půl roku. Po tuto dobu je to sice dost práce, která si vyžaduje určité úsilí a „papírování“, ale snad to „stojí za to“. Pokud připočteme například i dodání ptačích budek a částku 600,- za jejich vyvěšení, zvýší se tak ještě celkový přínos naší účasti v projektech. Uspět ve výběrových řízeních není až takový problém, protože v projektech, do kterých jsme se my přihlašovali, se ucházelo 5 – 25 „základek“.

Projekt 1 : Mapování výskytu sov na Svitavsku a Poličsku (v rámci programu „Sledování a

ochrana dravců a sov“) :

Předložili jsme pozorování našich členů za posledních 5 let. V roce 2001 jsme pak zaznamenali výskyt 5-ti druhů sov (kalous ušatý, výr velký, puštík obecný, sýc rousný a sova pálená) na 10-ti lokalitách v 9-ti mapovacích dnech.

Projekt 2 : Mapování výskytu ohrožených druhů ptáků zemědělské krajiny Svitavska a

Poličska (v rámci programu „Ptáci zemědělské krajiny“) :

Předložili jsme pozorování 10-ti vybraných druhů v hnízdním období z asi 10-ti lokalit. Počet dnů, ze kterých pocházejí naše údaje se blíží číslu 40. Mapovali jsme nejen u rybníků v Opatově, Svitavách, Jedlové a Stašově, ale také v polích a loukách u Poličky, Moravského Lačnova nebo u Koclířova.

Projekt 3 : Vyvěšování budek v lesích u Opatova (v rámci programu „Ochrana biodiverzity

v lesích“) :

Tohoto projektu se zhostil oddíl „Rybaříci“ z Opatova, jehož členové vyvěsili v lesích za Černým rybníkem a v nedaleké lokalitě „U Antoníčka“ 15 sýkorníků, 10 rehkovníků a 5 šoupálkovníků. Projekt byl realizován s lesní správou Svitavy Lesů ČR s.p. , která zabezpečuje dodání ptačích budek, jejichž umístění je zaznamenáno do porostních map lesní správy.

Jiří Mach