Ptáci na rybniční soustavě u Opatova (Svitavsko)

ÚVOD

Přestože jsou záznamy o výskytu ptáků na Opatovsku pořizovány již déle než sto let, skutečně soustavný, intenzívní výzkum zde probíhá teprve v posledních deseti letech. V 1. polovině 20. století navštěvovali zdejší rybníky jako součást litomyšlského okresu např. Musílek, Podhajský a Šplíchal, z čehož se dochovaly především zprávy o ulovené zvěři. Samostatně byla oblast okolo Svitav a Opatova sledována po 2. světové válce zejména Vojtěchem Sajdlem (1946 - 1968), v roce 1980 sepsal dostupné údaje Jan Stacke (nepublikováno), nejvíce záznamů pochází i nadále z období honů.

V letech 1977 - 1982 sčítal vodní ptáky na rybnících u Opatova Jiří Vyskočil a v letech 1983 - 1990 zde působil Vlastimil Rybka. V 90. letech se pak na výzkumu zdejší avifauny podílí více ornitologů, jsou to zejména Miroslav Beran, Milan Janoušek, Filip Jetmar, Marián Polák a další.

Problematika ptačí fauny opatovských rybníků byla zpracována ve dvou pracích SOČ (RYBKA 1984, POLÁK 1994) a ve dvou diplomových pracích (RYBKA 1990, JETMAR 1998b). Žádná z uvedených prací nebyla dosud publikována.

CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ

Soustava rybníků u Opatova se nachází ve východních Čechách S od Svitav a JV od České Třebové. Tvoří ji skupiny rybníků Hvězda (82,4 ha) - Nový (42,6 ha) - Bukový (0,7 ha), Vidlák (23,0 ha) - Terčový (2,2 ha) - Černý (4,5 ha), Sychrovec (7,5 ha) - Pařez (10,5 ha), Mušlový rybník (12,9 ha) a několik menších rybníčků a nádrží. Spolu se svitavskými rybníky (Horní, Dolní, Lánský) je součástí větší rybniční soustavy svitavsko-opatovské s prostorovou návazností na rybníky u Lanškrouna, Litomyšle a Vysokého Mýta. Hvězda je v této oblasti největším rybníkem.

Zkoumané území (asi 16 km²) leží ve zvlněném terénu v nadmořské výšce 412 - 465 m n.m. a kromě již zmíněných rybníků (asi 12 % plochy území) zahrnuje také obce Opatovec (včetně částí obce Starý a Nový Valdek, Košíře, Český Lačnov), Opatov (včetně osady Nový Rybník) a jižní část Třebovic (dohromady asi 15-20 %) a dále území mezi rybníky a v jejich okolí, tj. pole a louky (více než 50 %) a lesy a remízy (15-20 %). Zvolenou velikostí zkoumaného území je ovlivněno zastoupení lesních a nelesních ekosystémů a tím i zjištěný poměr početnosti jednotlivých druhů ptáků.

Území je sevřené dvěma hřbety, jejichž nejvyšší polohy přesahují 600 m n.m. Na západě je to jižní výběžek Kozlovského hřbetu a na východě severní část Hřebečovského hřbetu, který se snižuje v místě Třebovického sedla a pokračuje Třebovskými stěnami k severu. Právě ve Třebovickém sedle leží rybník Hvězda s navazujícím Novým rybníkem a krajinou za Opatovem otevřenou směrem ke Svitavám, čehož využívají především ptáci při migraci. Průtah přitom zřejmě probíhá dvěma směry: přes Třebovické sedlo k lanškrounským rybníkům (např. rackové) a podél železniční trati na Českou Třebovou (např. husy).

Všechny rybníky u Opatova patří do povodí říčky Třebovky, potažmo Labe, na rozdíl od svitavských rybníků spadajících do povodí Svitavy (Moravy), neboť zde probíhá hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj. Vodní režim na rybnících je řízený a je kontrolován pomocí stavidel a plně podřizován chovu ryb, a to i na úkor retenčních vlastností rybníků. Na rybnících Nový a Hvězda je uplatňováno dvouhorkové hospodaření při střídavém nasazování obou rybníků. Výlov zde probíhá počátkem listopadu. Ostatní rybníky jsou loveny každoročně (většinou na podzim, některé však častěji na jaře nebo v zimě). Nepravidelně se provádí zimování.

Rybníky jsou využívány zejména pro chov kapra, ale také například síhů (maréna) aj. Vysazovány jsou i býložravé druhy (amur bílý). Na Novém a Hvězdě byla chována také vodní drůbež. Intenzita hospodaření a hustota rybí obsádky se po privatizaci rybníků v roce 1994 zřejmě ještě zvýšily, což je patrné jednak z opatření Rybářství Litomyšl s.r.o. - hnojení, vápnění, přikrmování, vyhrnování, jednak ze změny struktury biocenóz - např. úbytek vodních ptáků (viz dále) a ústup vodních makrofyt (JETMAR 1998b), výskyt pouze drobného zooplanktonu (PŘIKRYL & FAINA 1998) a pod.

Na všech rybnících je prováděn lov kachen, které jsou často uměle vysazovány (především Pařez a Sychrovec). Značně se v poslední době rozmohlo pytláctví. Území je také poměrně významným rekreačním centrem (chatové osady u rybníků Mušlový a Černý). Mnohé rybníky jsou využívány ke koupání a Hvězda také pro windsurfing.

Značná část území je odvodněna a zmeliorována, u rybníků a podél vodních toků mnohde stále dochází ke zornění až do blízkosti břehů. Přirozený přechod vlhkých luk v pobřežní porosty (ostřice, zblochan, rákos) je navíc narušen vyhrnutím rybníků a zarůstáním deponií náletovou vegetací. Na většině rybníků u Opatova (kromě Nového) je dnes jen nedostatečně vyvinuté pásmo litorálu, omezen je i vývoj submerzních a natantních rostlin. Na hrázích byly převážně vzrostlé náletové olše, které však majitel rybníků v letech 1997 a 1998 vykácel i se zdravými lípami, jasany či javory.

Ochrana přírody je zajišťována v nedostatečné míře. Zřízena byla pouze PR Králova zahrada (olšina s bohatým porostem bledule jarní). Záměr zřídit přírodní rezervaci Opatovské rybníky zahrnující Nový a Hvězdu jako nejvýznamnější mokřadní lokalitu okresu Svitavy, se stále setkává s neúspěchem (prakticky už od roku 1993).

MATERIÁL A METODIKA

Základní zdroje informací

Většina faunistických dat pochází z prací MUSÍLKA (1940-1947), RYBKY (1990), JETMARA (1998b) a z databáze výskytu ptáků na Opatovsku sestavené F. Jetmarem převážně z terénních poznámek místních ornitologů, pozorování publikovaných ve Zprávách ČSO a časopisech Panurus, Buteo nebo KonSterna (interní materiál ZO ČSOP Svitavy), případně ústního sdělení myslivců či rybářů.

Další údaje jsou z „Fauny ČSSR - Ptáci 1-3“ (HUDEC & ČERNÝ 1972, 1977, HUDEC 1983, 1994), od PODHAJSKÉHO (1913), STACKEHO (dopis z 20.4. 1980 se seznamem ornitologických pozorování na Svitavsku) a dalších.

Metodika pozorování

Ptáci byli v terénu zjišťováni přímým pozorováním (většinou pomocí dalekohledů) nebo akusticky. Vzácně byl prováděn také odchyt do sítí (L. Urbánek a J. Vyskočil v letech 1992 a 2000). Intenzita sledování jednotlivých rybníků je však značně rozdílná. Nejdéle a nejčastěji jsou sledovány dva nejatraktivnější rybníky Hvězda a Nový (1 až 7 kontrol za týden). Ostatní rybníky byly navštěvovány spíše nepravidelně (v období tahu). Pravidelné kontroly byly prováděny jen v letech 1995 - 1998, a to alespoň jednou za měsíc (při spuštěné hladině mnohem častěji) a zejména v době hnízdění také na území mimo rybníky. Nejméně kontrol spadá do zimních měsíců, kdy jsou rybníky zamrzlé. U všech druhů ptáků byly shromažďovány záznamy o hnízdění, tahu (přílet a odlet), zimování a maximálním počtu pozorovaných jedinců.

Metodika zpracování

Výskyt ptáků na sledovaném území je zpracován formou úplného přehledu druhů, přičemž ke každému druhu jsou uvedeny základní informace s použitím následujících zkratek, kategorií a jejich kombinací:

B: hnízdící druh (V závorce je uvedena také nejvyšší zjištěná kategorie prokázanosti hnízdění - viz ŠŤASTNÝ et al. 1987 nebo 1997, to je A0 = předpokládané, B1-B2 = možné, C3-C9 = pravděpodobné a D10-D16 = prokázané hnízdění. Avšak při celkovém hodnocení byly za hnízdící považovány pouze druhy z kategorií C4 - D16. Kategorie A0 zde nebyla vůbec použita.)

M: protahující druh

V: zaletující druh

W: druh s výskytem v měsících XII. - II.

W_I: zimující druh (většinou s výskytem v I., popř. v období 24.XII. - 10.II., kdy ve sledované oblasti obvykle končí respektive začíná tah)

Ex.: vymizelý druh

Re: pravidelný (každoroční) výskyt během posledních 5 let (1995 - 1999)

Ir: nepravidelný výskyt (celkem ale existuje nejméně 10 záznamů o výskytu nebo se druh hojněji vyskytoval také v minulosti, i když údaje schází)

Ra: vzácný výskyt (jen 3 až 9 výskytů za celé sledované období nebo druh nebyl v letech 1990 - 2000 vůbec zjištěn)

Ac: náhodný výskyt (méně než 3 výskyty za celou historii sledování ptáků na Opatovsku)

f: druhy s invazním charakterem výskytu, p: pár(y), i: jedinec (-ců), I.-XII.: jednotlivé měsíce výskytu, m.: převážně (hlavní výskyt), s.XY: od roku XY, t: populační trend výskytu/hnízdění (většinou 1983 - 2000), t0: dlouhodobě beze změn (nejvýše krátkodobější výkyvy početnosti), t+: přibývání početnosti, t-: ubývání početnosti, t+!: výrazné (nápadné) přibývání početnosti, t-!: výrazné ubývání početnosti, ?: označení nejistoty u uváděného údaje (nedostatek informací, údaje neověřené či neověřitelné)

(20x/38i, 1-7i): označení počtu výskytů (20x), celkového počtu zjištěných jedinců (38i) a rozmezí počtu jedinců při jednotlivých zjištěních (v hejnu). Za jeden výskyt je považováno i pozorování stejných jedinců druhu několik dní po sobě.

(25.III.99-22.X.77): datum nejčasnějšího příletu a nejpozdnějšího odletu

U některých druhů jsou dále za odrážkou zmíněny některé podrobnější údaje o výskytu týkající se vzácných pozorování, upřesnění, doplnění apod. V případech, kdy jsou autory pozorování místní, současní ornitologové, jsou uvedena pouze jména (malými písmeny) bez udání zdroje.

Použitím termínu „vodní a mokřadní“ se rozumí ty druhy ptáků, které jsou svým životem vázány na tzv. wetlandy. V této práci to jsou všechny druhy potáplic, potápek, veslonohých, brodivých, vrubozobých, krátkokřídlých, dlouhokřídlých (tj. bahňáků a racků), kalous pustovka, ledňáček říční, z dravců luňák hnědý, orel mořský, moták pochop, moták lužní a orlovec říční a z pěvců lindušky luční, horská a rudokrká, konipasi (rod Motacilla), slavík tmavý, slavík modráček, bramborníček hnědý, cvrčilky a rákosníci (rody Locustella a Acrocephalus), sýkořice vousatá, moudivláček lužní, hýl rudý a strnad rákosní.

V textu je použito také následujících, běžně užívaných zkratek: ex. = exemplář, M = samec, F = samice, ad. = adultní (dospělý) pták, subad. = subadultní (ne zcela dospělý) pták, juv. = juvenilní (mladý, tohoroční) pták, imm. = immaturní (nedospělý, nezralý) pták (tzn. juv. nebo subad.), pull. = mládě v prachovém peří, ssp. = subspecie (poddruh), poz. = pozorován, min. = nejméně, max. = maximum (nejvyšší počet), cca = přibližně, PR = přírodní rezervace, ryb.,r. = rybník, in verb. (in litt.) = ústní (písemné) sdělení.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Přehled druhů

Čísla v závorkách za názvem druhu označují příslušné tituly v seznamu literatury, které se k danému druhu vztahují.

Numbers in parentheses following the species names refer to particular literature resourses in the list of references.

Potáplice malá - Gavia stellata (1, 2, 9)

IrM (11x/13i 11.V.94-29.V.94 | 21.X.99-16.XII. 2000, 1990-2000 8x/10i, t0); AcW (1x/2i: 03.-16.XII. 2000)

· Nejdéle zůstala 19 dní (11.-29.05. 1994, 1 ex. na r. Hvězda). Ptáci ve svatebním šatě nebyli pozorováni.

Potáplice severní - Gavia arctica (1,2,5,9,16,22)

IrM (13.IV.97-02.VI.96 | 22.X.94-14.XII.82, m.V., XI., 1990-1999 11x/15i, 1-4i, t0); AcW (2x/3i XII.)

· Nejdéle se zdržela 16 dní (18.05.-02.06. 1996, 1 ex. na ryb. Hvězda). Ptáci ve svatebním šatě byli zjištěni celkem pětkrát, 03.05. 1997 dokonce 1 ex. na Novém rybníce volal.

Potáplice lední - Gavia immer (1, 2, 4)

AcV+AcW (2x/2i: XII. 1903, XII. 1910)

Potápka malá - Tachybaptus ruficollis (1, 2, 18)

ReB (5-8p., 1994-1996 4-5p., 1997-2000 1-2p., t-!, D15); ReM (1-26i 09.III.97-19.XI.2000, m.IV.,IX.-X., t0)

Potápka roháč - Podiceps cristatus (1, 2, 16)

ReB (7-14p., t+, t0? s.1991?, 1998-1999 4-6p., 2000 1p., t-!, D15); ReM (1-70i 21.II.95-17.XII.92, m.IV., VIII.-X., t+, 1998-2000 t-!); IrW (XII.-II.) AcW_I (1x/1i: 15.I.1994)

Potápka rudokrká - Podiceps grisegena (1, 2, 23)

AcB (2p. 1950, D12 - r. Nový a Hvězda); Re?M (09.IV.98-24.V.84 | 14.IX.96-02.XI.96, m.IV.-V., 1983-1989 2x/2i, 1990-1999 12x, 1-8(11)i, t0?)

· Pouze na podzim 1996 a na jaře 1994 se ptáci zdrželi po více dní. 24.04. 1994 pozorovali Janoušek a Polák 8 ex. na ryb. Hvězda a 3 ex. na ryb. Nový.

Potápka žlutorohá - Podiceps auritus (1)

AcM (2x/2(4?)i 1997)

· 2 ex. ve svatebním šatě byly pozorovány v roce 1997, a to 10.04. na ryb. Hvězda a od 16. do 21.04. na ryb. Nový (Janoušek, Jetmar, Polák).

Potápka černokrká - Podiceps nigricollis (1,2,16,18)

IrB (1914 40p., 1983-1994 0-15p., 1995-2000 Ex., t-!, D15); ReM (25.III.99-22.X.77, m.IV.-V., t-, 1977-2000 1-32i)

Kormorán velký - Phalacrocorax carbo (1,2,16,18)

ReM (1-250i 10.II.2000-19.XII.92, m.III.-IV., t+! s. 1989); IrW (XII., II.)

Pelikán bílý - Pelecanus onocrotalus (1, 16, 17, 21)

AcV (2x: 25.V.1910 - 1 ex. + zpráva bez data - několik ex., r. Hvězda a Nový)

Bukač velký - Botaurus stellaris (1, 2, 16)

AcB (1p. 1996, C4 - Nový r.); RaM (5x/5i III.,IX.-XI., 1995-2000 3x/3i, t+?)

· Na Novém r. byl 08. a 11.11. 1995 pozorován 1 ex. (Jetmar) a na jaře 1996 zjištěn 1 volající samec - ozýval se pravidelně ze stejného místa v rákosí od 20.04. do 03.05. a od 22.05. do 02.06. (Beran, Janoušek, Jetmar, Polák, Škaroupka). 29.03. 1998 a 11.-12.10. 2000 zde byl opět pozorován 1 ex. (Beran, Jetmar).

Bukáček malý - Ixobrychus minutus (1, 2, 23)

RaB (1977-1999 Ex.); RaM (?, 1977-1999 Ex.)

- konkrétní data chybí

Kvakoš noční - Nycticorax nycticorax (1, 16)

AcV (1x/1i - uloven u Opatova)

Volavka stříbřitá - Egretta garzetta (3, 23)

RaV (3x/4i V.-VI.,IX.)

· 04.06. 1998 - 2 ex. na ryb. Hvězda (Beran), 09.-10.05. 1999 - 1 ad. ex. ve svatebním šatě na ryb. Nový a Hvězda (Beran, Janoušek, Jetmar, Polák). Z minulosti existuje záznam o zástřelu 1 ex. na Valdeku 25.09. 1946, přičemž stejný den byla střelena také na ryb. Koupaliště u Svitav - dnes též Horní ryb. nebo Rosnička - (J. STACKE in litt.).

Volavka bílá - Egretta alba (1, 18)

Re?V (s.1993, 1993-1999 21x/42i, 1-7i, 18.III.99-10.XII.2000, m. VIII.,X., t+); AcW (1x/3i: 01.-10.XII.2000)

Volavka popelavá - Ardea cinerea (1, 18, 19)

AcB (1p. 1993, D13 - neúspěšné hnízdění na ostrově r. Hvězda); ReM (1-60i I.-XII., m.VIII.,X.-XI., t+, t0 s.1992); ReW_I (s.1993/1994 2-4i, 1997/1998 15-20i, t+)

Volavka červená - Ardea purpurea

AcV (2x/3i 1999, 2000)

· Na Novém ryb. pozorovali 21.-23.05. 1999 Beran, Janoušek, Jetmar a Polák 1 ex., 23.05. 1999 pak první z autorů 2 ex. Tamtéž zastihl Jetmar 07.08. 2000 1 juv. ex.

Čáp černý - Ciconia nigra (1, 2, 18)

ReV+ReM (1-16i 12.III.2000-13.IX.92, m.IV., t0); hnízdí v blízkém lese

Čáp bílý - Ciconia ciconia (1, 2, 18)

ReB (2-3p., 1995-1998 4p., t+?, D16); ReM (1-60i 29.III.94-30.XI.91, m.IV.-V.,VIII., t+?)

· Pozdní výskyty: 19. a 30.11. 1991, 27.09. až 11.10. 1996 a 04.10. 1999, vždy 1 ex.

· Vyšší počty: 60 ex. u Opatovce 28.08. 1996 a postupně 22 až 40 čápů u ryb. Nový 17.-23.05. 1997.

Ibis hnědý - Plegadis falcinellus (13)

AcV (1x/1i 1998)

· 1 ad. ex. poz. 16.05. 1998 na ryb. Hvězda (Jetmar).

Labuť velká - Cygnus olor (1, 2, 16, 18)

ReB (s.1981 1-4p., t0?, D15); ReM (1-29i I.-XII., m.V.,IX.-XI., t-?); ReW_I (1-13i, t0)

Labuť zpěvná - Cygnus cygnus (1, 16, 18)

AcM (2x/5i 1934, 1991); AcW (1x/4i: XII. 1934)

· 30.11. 1991 poz. 1 ex. na Novém ryb. (Polák).

Husa polní - Anser fabalis (1, 2)

ReM (1-100i 23.IX.2000-02.IV.85, m.X.-XI.,II.-III., t+?); IrW (XII.-II.) IrW_I (1996/1997 2x, 1997/1998 5x/204i, t?)

Husa běločelá - Anser albifrons (1, 2)

IrM (11x/110i m.1998,2000, 2-19i, I.-III.,X.-XI., t+?); RaW (I.-II.) RaW_I (4x/38i: I. 1998, t+?)

Husa velká - Anser anser (1, 2, 16, 18)

AcB? (1-2p.? 1924, B1 - po celé léto 1924 poz. 4 ex. na Novém ryb.); IrM (1977-1999 13x/194i, 1-80i, 16.II.2000-23.IV.96 | 26.VIII.2000-02.XII.2000, m. III.,X., t+?), RaW (3x/23i II.,XII.)

- max. 101 ex. 26.VIII.2000 na Novém ryb. - 2 hejna o velikosti 28 ex. (sedly na hladinu) a 73 ex. (přelet)

Husa indická - Anser indicus

AcV (1x/1i 1999, uprchlý ze zajetí?)

· 02.09. 1999 viděl Polák 1 ex. na rybníce Vidlák.

Husice liščí - Tadorna tadorna (1, 20)

RaM (3x/4i 1972, 2000), AcW (1x/2i: 17.XII.1972)

· 18.-19.06. 2000 pozorován 1 M na Novém rybníce (Janoušek, Jetmar) a 11.-25.11. 2000 1 F na ryb. Nový a Hvězda (Beran, Janoušek, Jetmar, Polák).

Hvízdák eurasijský - Anas penelope (1, 2, 18)

ReM (1-105i 14.II.98-27.IV.96 | 31.VIII.96-19.XII. 99, m. 2.dek.III.-1.dek.IV., t+); AcW (2x/3i: 14.II. 1998, 19.XII.1999)

· 19.03. 1998 pozoroval Polák na r. Hvězda 105 ex. (převážně samců). Tento den probíhal na území ČR silný tah hvízdáků, kdy například na Choryňských rybnících u Valašského Meziříčí protahovalo přes 1500 jedinců, opět převážně samců (DVORSKÁ & DVORSKÝ 1999).

Kopřivka obecná - Anas strepera (1, 2, 18)

ReB (s.1990?, 1995-1999 3-7p., t+, t0 s.1998, D12); ReM (1-18i 26.II.2000-21.XI.87, m.IV., t+, t0? s. 1996), AcW (1x/4i: 26.II.2000)

Čírka obecná - Anas crecca (1, 2, 3, 16, 18)

RaB (t-, 1983-2000 Ex.?, D12); ReM (1-40i 27.II. 2000-18.XII.2000, m.III.-IV,X.-XI., t+); RaW (XII., II.)

Kachna divoká - Anas platyrhynchos (1, 2, 18)

ReB (15-30p., t-, D15); ReM (I.-XII., m.IX.-XI., t-!); ReW_I (6-180i, t?)

- max. 1464 ex. na Hvězdě 17.X.1980

Ostralka štíhlá - Anas acuta (1, 2, 16)

AcB (1-2p. 1925-1926, D12); ReM (1-11i 21.II.98-01.V.98 | 16.X.98-20.XI.77, m.III.-IV., t+); AcW (1x/2i: 21.II.1998)

· V roce 1998 se na r. Hvězda zdržoval stejný samec od 21.02. do 01.05.

Čírka modrá - Anas querquedula (1, 2, 18)

IrB (0-3p.?, t0, D12 - 1987); ReM (1-50i 13.III.94-04.X.98, m.IV.,IX., t0?)

Lžičák pestrý - Anas clypeata (1, 2, 18)

RaB (t-, 1983-1999 0-2p.?, t0, C4+C5); ReM (1-30i 29.II.92-24.XI.91, m.IV., t+); AcW (1x/1i: II.1992)

Zrzohlávka rudozobá - Netta rufina (1)

RaM (3x/8i: 06.IX.1995, 31.VII.-01.VIII.2000, 24.IX.-01.X.2000)

Polák velký - Aythya ferina (1, 2, 18)

ReB (10-20p., 1990-1996 6-12p., 1997-1999 3-6p., t-!, D12); ReM (05.II.90-22.XII.85, m.III.-IV.,(VIII.) -X., t0?); IrW (XII.-II.) AcW_I (1x/2i: 10.-17.I.1998)

- max. 145 ex. 13.X.1978 na Novém rybníce

Polák malý - Aythya nyroca (1, 2, 16)

RaM (5x/5i: 26.III.1984, 11.V.1981, 09.VII.1921, 03.IX.1950, 10.XI.1978)

Polák chocholačka - Aythya fuligula (1, 2, 16, 18)

ReB (12-26p., 1999-2000 6-12p., t-, D15); ReM (16.II.98-19.XII.99, m. III.-V.,IX.-X., t-?); IrW (XII., II.) - max. 210 ex. 30.IV.1988 na ryb. Hvězda

Polák kaholka - Aythya marila (1, 18)

RaM (3x/4i III.-IV.,XI.)

· Pozorován byl 02.04. 1992 na Novém ryb. (Beran), 29.11. 1992 - 1 F na Hvězdě (Janoušek, Polák) a v roce 1997 15. a 16.03. - 2 M a 18. až 23.03. - už jen 1 M, na Novém (Janoušek, Jetmar, Polák).

Kajka mořská - Somateria mollissima (1, 2, 16)

AcM (1x/2i: 20.XI.1934)

Turpan černý - Melanitta nigra (1, 2)

AcM (1x/1i: 10.XI.1978 - r. Hvězda)

Turpan hnědý - Melanitta fusca (1)

AcM (1x 1994)

· Hejnko (do 10 ex.?) pozoroval M. BERAN 13.11. 1994 na rybníce Mušlový (in verb.).

Hohol severní - Bucephala clangula (1, 2, 15, 18)

ReM (1-22i 17.II.98-03.VI.99 | 13.IX.96-18.XII. 2000, m.III., t0?); IrW (XII., II.)

Morčák bílý - Mergus albellus (1, 2, 18, 23)

RaM (1977-1999 3x/4i, III.,X.-XI.); AcW?

· V minulosti se měl hojně vyskytovat na podzim a v zimě (J. STACKE in litt.), avšak konkrétní údaje jsou až z 31.10. 1993 (1 F, r. Hvězda), 18.-21.03. 1999 (1 M a 1 F, r. Hvězda a Nový; samice pouze 18.03.) a 06. a 11.11. 1999 (1 F, r. Nový).

Morčák prostřední - Mergus serrator (1, 2, 16, 18)

Re?M (05.IV.97-04.V.96 | 22.X.99-14.XII.82, m.IV., (XI.), 1993-1999 15x/59i, 1-9i, t+?); AcW (1x/1i: 14.XII.1982)

Morčák velký - Mergus merganser (1, 2, 18)

ReM (16.X.98-23.III.99, 1992-1999 16x/54i, 1-15i, t0?); IrW (XII.-II.) AcW_I (1x/1i: 11.I.1998)

Včelojed lesní - Pernis apivorus (1)

ReV+IrM? (s.1993, 1-4i 10.V.98-29.VIII.2000, m. VII.-VIII., t+?); hnízdí v okolí

Luňák hnědý - Milvus migrans (1)

RaM (3x/4-5i, 1-2i: 10.-18.V.1996, 26.IV. a 03.-04. V.1997, t+)

Luňák červený - Milvus milvus (1)

RaM (1997-2000 4x/6i, 1-2i, III.-IV.,VII., t+)

Orel mořský - Haliaeëtus albicilla (1, 18, 23)

Re?M (1993-2000 17x/19i, 1-2i, 07.III.95-16.XII.99 (16.XII.2000), t+?); RaW (XII.,II.) AcW_I (2x/2i: 27.XII.1997, 04.II. 2000)

· Podle Sajdla byla střelena 1 F v XI. 1952 na Valdeku (J. MACH in. litt.). Další údaj je až z roku 1993, od té doby je však již zjišťován každoročně (mimo rok 1998). V roce 1999 zůstával na rybnících Nový a Hvězda 1 imm. ex. od 19.08. do 15.12.

Moták pochop - Circus aeruginosus (1, 2, 18)

ReB (1987-1995 4p., 1996 7p., 1997-1998 2-3(4)p., 1999-2000 1-(2)p., t0?, t- s.1997, D16); ReM (1-20i 19.III.94 -13.X.2000, m.IV.,VIII.-IX., t0?)

Moták pilich - Circus cyaneus (1, 2, 18)

ReM (1-3i VIII.-V., m.(I.)II.-III.,X.-XI., t0); ReW (XII.-II., m.II.) IrW_I (1-3i, t+?)

· Na možnost hnízdění v okolí ukazují výskyty z 18.04. 1992 (1 F na ryb. Hvězda a Nový) a 23.04. a 11.05. 1996 (1 F na Novém ryb.).

Moták lužní - Circus pygargus (1, 2, 16)

RaM (3x/3i: 02.VIII.1922, 03.V.1996, 09.IX.2000)

Jestřáb lesní - Accipiter gentilis (1, 2)

ReV (1-2i I.-XII., m.III., t?); IrW+IrW_I (1-2i, t?)

- v okolí hnízdí 1-3 páry

Krahujec obecný - Accipiter nisus (1)

Re?B (1-(2)p., t?, C5, D11?); ReV+ReM? (1-2i

I.-XII., m.III.-IV.,IX.-X., t0?); ReW_I (1-2i, t0)

Káně lesní - Buteo buteo (1)

ReB (5-8p., t0, D16); ReM (1-40i, m.XI., t0); ReW_I (5-25i, t0?)

Káně rousná - Buteo lagopus (1)

ReM (1990-1999 37x/49i, 1-5i, 17.X.93-05.IV.2000, m.II.-III., t0?); Re?W (XII.-II., m.II.) IrW_I (1-4i, t0?)

· U Nového ryb. bylo pozorováno 5 ex. 20.02. 1990 (Polák) a 4 ex. 13.01. 1996 (Jetmar).

Orel křiklavý - Aquila pomarina (1, 2, 16, 22)

AcV (2x/3i: 15.IX.1926, 16.VI.1965)

Orlovec říční - Pandion haliaetus (1, 2, 16, 18)

ReM (1-8i 12.III.99-24.X.99, m.IV.,IX., t+)

· Zejména na rybnících Nový a Hvězda se v době tahu vyskytuje běžně (1-3 ex.), vzácněji se zde objevuje také v hnízdním období (většinou 1 ex.), např. 28.06. 1994, 13.05. 1995, 23.05. a 27.07. 1996, 13.07. 1997 (2 ex.), 08.07. 1999, 02. a 04.07. 2000. Počet pozorování v jednotlivých měsících (za období 1979 - 1999) je patrný z následujícího přehledu:

III.	IV.	V.	VI.	VII.	VIII.	IX.	X.
16	66	10	1	5	17	53	13

Vyšší počty orlovců byly zaznamenány v roce 1997 na Novém ryb.: 21.04. - 4 ex. (Jetmar, Polák), 23.04. - 5 ex. (Janoušek) a v roce 1998 na ryb. Nový a Hvězda: 11.09. - 8 ex. (Beran).

Poštolka jižní - Falco naumanni (1, 2, 11)

AcV (1x/1i: 29.III.1980 - 1M na r. Hvězda)

Poštolka obecná - Falco tinnunculus (1, 2)

ReB (1-3p., t0, D13); ReM; ReW_I (1-3(4)i, t?)

Poštolka rudonohá - Falco vespertinus (23)

AcV (1x/1i: v VIII. 1953 ulovena u Valdeku)

Ostříž lesní - Falco subbuteo (1)

Re?M (1989-2000 21x/28i, 1-3i, 22.IV.99-29.IX. 2000, m.V.,IX., RaV VI. -VII., t+?)

· Z pozorování adultního ptáka 28.06. 1997 nad ryb. Terčový (Jetmar), 08.07. 1999 nad ryb. Hvězda (Polák) a v polovině června 2000 v Opatově (Polák) lze usuzovat na možné hnízdění v okolí.

Koroptev polní - Perdix perdix (1, 2)

ReB (2-6p., t-, 1990-1999 t0?, C4); ReW_I (t?)

- max. 15 ex. 20.XI.1994 a 17.-18.X.1997

Křepelka polní - Coturnix coturnix (1)

ReB (t-, 1991-2000 4-10p., t+?, C4); ReM (1-15i 01.V.98-27.IX.93, t0?)

Bažant obecný - Phasianus colchicus (1, 2)

IrB (0-10i ?, t-?, D15); ReW_I (t?)

Chřástal vodní - Rallus aquaticus (1, 2, 18)

Re?B (4-7p., t0, D15 - Nový r.); ReM (1-6i 23.III. 2000-12.XI.99, m.IV.,VIII.,X., t0)

Chřástal kropenatý - Porzana porzana (1,2,5,16,18)

RaB (0-2p.?, t-?, 1990 1-2p. - Nový r., 1991-2000 Ex., C4); IrM (VIII.-IX., m.VIII., 1990-1999 5x/5i, t0?)

Chřástal malý - Porzana parva (1)

RaM (3x/3i IV.-V.,VIII.)

· Pozorován byl 23.04. 1995 - 1 M na Novém ryb. (Polák) a 20.08. 1995 - 1 juv. ex. na ryb. Vidlák (Jetmar). V roce 1996 byl pak zjištěn 1 volající M na Novém ryb. 02. a 11.05. (Polák).

Chřástal polní - Crex crex (1)

AcM (1x/1i: 16.-18.V.1996)

Slípka zelenonohá - Gallinula chloropus (1, 2, 18)

ReB (1-6p., t-, D15); ReM (1-5i 28.III.96-17.XI.91, m.IV.-V.,VIII.-IX., t0?)

Lyska černá - Fulica atra (1, 2, 18)

ReB (30-52p.?, 1990-1995 30-40p., 1996-2000 19-29p., t-, D15); ReM (22.II.89-21.XII.96, m. III.,IX.-X., t-); IrW (XII.,II.)

- max. 197 ex. na r. Hvězda 17.X.1980

Jeřáb popelavý - Grus grus (1, 18)

RaM (5x/7i III.-IV.)

· Zjištěn byl u Nového ryb., a to 06.03. 1990 a 12.04. 1993, kdy zde přelétaly 2 ex. (Polák) a 24.03. 1995, kdy se 1 ex. nakrátko zdržel na přilehlé louce (Jetmar). V dubnu 1999 se měl 1 ex. delší dobu zdržovat na Mušlovém ryb. (M. BERAN in verb.), zaletoval však také na ryb. Nový. Beran a Jetmar ho zastihli vždy na obou rybnících 14. a 29.04. 1999. V roce 2000 (27.03.) přelétal 1 ex. opět přes rybník Mušlový (Beran).

Ústřičník velký - Haematopus ostralegus

AcM (1x/1i 1999)

· Od 17. do 24.10. 1999 byl pozorován 1 juv. ex. na bahně ryb. Hvězda (Janoušek, Jetmar, Polák, Beran).

Kulík říční - Charadrius dubius (1, 2, 16, 18)

ReB (2-6p., 1998 11p., t0, D15); ReM (1-30i 22.III. 97-01.X.84, m.IV., t0)

Kulík písečný - Charadrius hiaticula (1, 2, 18)

RaM (s.1983, 8x/15i, 1-4i, 15.III.97(+98)-23.IV.83 | 19.VII.97-16.XI.98, t+)

· 19.07. 1997 - 1 ad. a 2 juv. na ryb. Vidlák (Jetmar).

Kulík zlatý - Pluvialis apricaria (1, 2, 16, 17)

AcM (1x/3i: 26.IX.1912 - Nový r.)

Kulík bledý - Pluvialis squatarola (1, 2, 16)

AcM (1x/1i: 30.X.1931 - r. Hvězda)

Čejka chocholatá - Vanellus vanellus (1, 2, 18)

ReB (4-7p., t0, D15); ReM (1-550i 17.II.91-26.XI. 94, m.(II.)III.,(VIII.)IX.(X.), t+?); IrW (II.)

Jespák malý - Calidris minuta (1, 18)

RaM (s.1993, 8x/23(-26)i, 1-12i, 15.VIII.99-25.IX. 93, m.IX., t0?)

Jespák šedý - Calidris temminckii (1)

AcM (2x/5i 1997, 1998)

· Zaznamenán byl 04.05. 1997 - 4 ex. na ryb. Nový (Janoušek, Jetmar, Mach) a 05.09. 1998 - 1 ex. na ryb. Hvězda (Jetmar).

Jespák křivozobý - Calidris ferruginea (1)

RaM (s.1997 3x/6i, 1-4i, V.,VIII.-IX.)

Jespák obecný - Calidris alpina (1, 2, 16, 17, 18)

IrM (1-22i 23.IV.83-17.V.92 | 25.VIII.92-24.X.99, m.(IV.),IX.-X., 1979-1999 15x/56i, t-?)

Jespák bojovný - Philomachus pugnax (1,2,16,18)

Re?M (1-17i 18.III.97-30.V.99 | 15.VIII.97-28.X.96, m.IV.-V., 1979-1999 18x, m.1996-1997, t?)

Slučka malá - Lymnocryptes minimus (1,10,16,17)

Re?M (9x/13i, 1-2i, 16.-22.III.97 | 26.IX.12-21.XI.98 m.X.-XI., 1994-2000 7x/11i, t+?); AcW_I (1x/1i 1998)

· V roce 1998 zimoval 02. a 04.01. na ryb. Hvězda 1 ex. (Janoušek) a od 10.10. do 21.11. (43 dní) se na Novém rybníce zdržovaly 2 ex. (šlo s největší pravděpodobností o stejné jedince) (Jetmar).

Bekasina otavní - Gallinago gallinago (1, 2, 18)

RaB (0-1p., t-, D12 1984, C5 1986, 1992, 1998); ReM (1-9i 09.III.90-18.XI.95, m.(III.)IV.,VIII., t0)

Bekasina větší - Gallinago media (1, 2, 16, 17)

AcM (1x/2i: 26.IX.1912 - Nový rybník)

Sluka lesní - Scolopax rusticola (1, 2, 18?)

RaM (1984-2000 7x, 1-2i, 20.III.54-24.IV.87 | 19.X. 2000, t0?)

Břehouš černoocasý - Limosa limosa (1, 6, 18)

RaM (3x/12i III.-IV.,VII., 1935, 1989, 1997)

Břehouš rudý - Limosa lapponica (1, 16)

AcM (1x/1i 1934)

Koliha velká - Numenius arquata (1, 2, 16)

ReM (1-8i 07.IV.98-22.IV.99 | 05.VIII.93-11.XI.95, m.VIII., 1992-1999 13x/29i, 1-5i, t0)

Vodouš tmavý - Tringa erythropus (1, 2, 16, 18)

IrM (1-17i 11.IV.96-14.XI.99, m.IV.-V.,VIII.-IX., 1992-1999 15x/46i, t-?)

· 04.09. 1992 - 17 ex. na ryb. Sychrovec (Janoušek), 13.-14.11. 1999 - 1 ex. na ryb. Hvězda (Janoušek, Jetmar).

Vodouš rudonohý - Tringa totanus (1, 2, 16, 18)

ReM (1-8i 22.III.2000-30.VIII.98, t-?, 1990-2000 16x/17i, t0); AcB?

Vodouš šedý - Tringa nebularia (1, 2, 18)

ReM (1-10i 11.IV.98-14.X.95, m.(IV.-V.), VIII.(IX.), t0?)

Vodouš kropenatý - Tringa ochropus (1, 2, 16, 18)

ReM (1-11i 12.III.2000-26.IX.1912, m.IV.(V.),VIII., t0)

Vodouš bahenní - Tringa glareola (1, 2, 18)

ReM (1-11i 14.IV.98-12.IX.93(+98), m.V.,VIII.,t0?)

Pisík obecný - Actitis hypoleucos (1, 2, 18)

AcB? (1p. 1988 - opakovaně v V.-VI. u hráze r. Hvězda); ReM (1-22i 07.IV.84-06.X.94, m.V.,VIII., t+, t- s.1997)

Racek malý - Larus minutus (1, 2, 16, 18)

ReM (1-130i 07.IV.91-26.V.94 | 25.VIII.95-15.XI. 31, m.IV.-V., t0?)

· Nejsilnější průtah byl zjištěn v roce 1994 na ryb. Hvězda: 24. a 25.04. - 80 ex. (Polák), 26.04. - 100 ex. (Janoušek), 28.04. - 130 ad. ex. (BARTOŠ J., Panu-rus 1997, 8:64), 04.05. - 50 ex. (Polák). Na stejné lokalitě byl zaznamenán i nejpozdnější výskyt (mimo rok 1931), a to 1 ex. 20.09. 1995 (Polák). Na Novém ryb. protahovalo 45 ex. (z toho jen 2 imm.) 26.04. 1997 a 50 ad. ex. 30.04. 1999 (Janoušek, Jetmar).

Racek chechtavý - Larus ridibundus (1, 2, 16, 18)

ReB (300-600p., 1989-1994 170-200p., 1995-1996 15-20p., 1997-1999 Ex., 2000 1-2p., t-!, D16); ReM (17.II.98-15.XII.90, m. III.-V., VIII.-IX., t-); IrW (XII.-II.) RaW_I (3x/11i) - max. cca 2200 ex. na r. Hvězda 15.IV.2000

Racek bouřní - Larus canus (1, 2, 18)

ReM (1-14i 21.II.98-06.V.99 | 24.IX.97-05.XII. 2000, m. II.-IV., t+); IrW (XII., II.) AcW_I (1x/9i: 27. a 28.XII.1997)

Racek žlutonohý - Larus fuscus (1, 7, 18)

RaM (5x/11i, 1-6i, IV., t+)

· Na Novém ryb. byl pozorován 1 ad. 05.04. 1992 (Janoušek, Škaroupka) a 16.04. 1997 (Janoušek) a na ryb. Hvězda 1 ex. 13.04. 1998 (Beran), 2 ad. 06.04. 2000 (Jetmar) a 6 ad. 07.04. 2000 (Janoušek).

(Racek sp. - Larus fuscus / marinus)

· V roce 1999 byly na ryb. Hvězda spatřeny 2 ad. 30.03. (Jetmar) a 1 ad. na přeletu 08.04. (Janoušek, Jetmar).

Racek stříbřitý - Larus argentatus (1, 18)

(+Racek sp. - Larus argentatus / cachinnans)

ReM (1990-2000 33x/54i, 1-4i, 01.III.98-05.XII. 2000, m.III.-IV., t+); AcW (2x/5i: 03.XII.1997, 05.XII.2000)

Racek tříprstý - Rissa tridactyla

AcM (1x/1i 1999)

· 24.10. 1999 protahoval 1 imm. ex. přes rybník Hvězda (Jetmar, Beran).

Rybák velkozobý - Sterna caspia (1)

RaM (3x/8i IV.)

· 13.04. 1993 - 2 ex. na Novém ryb. (Beran), 11.04. 1996 - 4 ad. ex. na ryb. Hvězda a 19.04. 1996 - 2 ad. ex. tamtéž (Janoušek, Jetmar).

Rybák obecný - Sterna hirundo (1, 18)

Re?M (s.1992, 23x/35i, 1-4i, m.1993-1994, 16.IV. 2000-13.VIII.94, m.(V.)-VI., t0?) - max. 4 ex. na Novém a 3 ex. na Hvězdě 20.VI.1993

Rybák dlouhoocasý - Sterna paradisaea (1, 7)

AcM (1x/2i 1997)

· 01.05. 1997 poz. 2 ad. ex. na Novém r. (Janoušek, Jetmar).

Rybák malý - Sterna albifrons

AcM (1x/1i 1999)

· 23.05. 1999 poz. 1 ad. ex. na Novém ryb. (Beran).

Rybák bahenní - Chlidonias hybridus (1, 8)

AcM (1x/1i 1994)

· 17.05. 1994 poz. 1 ex. na ryb. Hvězda (Janoušek).

Rybák černý - Chlidonias niger (1, 2, 16, 18)

ReM (1-80i 14.IV.2000-03.X.2000, m.V., t+, t0? s. 1995)

· Průtah bývá nejsilnější v květnu kolem „ledových mužů“, např. 12.05. 1993 - 50 ex. na Novém, 12.05. 1994 - 63 ex. na Hvězdě a 9 ex. na Novém, 16.05. 1995 - 60 ex. na Hvězdě, 12.05. 1998 - 26 ex. na Hvězdě a 12 ex. na Novém a 10.05. 1999 - 65 ex. na Novém a 20 ex. na Hvězdě (později na Novém nejméně 80 ex.).

Rybák bělokřídlý - Chlidonias leucopterus (1,8,18)

RaM (8x/34i, 1-16i, V.,VII., m.V., t+?)

· Zjištěn byl v roce 1992 na Hvězdě - 02.05. 1 ex., 16.05. 2 ex. a 23.05. 1 ex. a v roce 1993 na Novém - 12.05. 1 ex. (JANOUŠEK 1995), poté až v roce 1996 na ryb. Nový a Hvězda - 08.05. po 1 ex. (Jetmar), v roce 1997 na Novém - 09.05. 10 ex. (Jetmar) a 11.05. 16 ex. (Polák) a v roce 1999 znovu na Hvězdě - 27.07. 1 ex. (Jetmar).

Holub doupňák - Columba oenas (1)

IrV+IrM (1-5i 22.II.2000-16.VIII.93, t+?); hnízdí v okolí (PR Psí kuchyně)

Holub hřivnáč - Columba palumbus (1)

ReB (1996-1997 9-13p., t0?, D11); ReM (1-200i 28.II.2000-28.X.96, m.III.-IV.,IX., t0)

Hrdlička zahradní - Streptopelia decaocto (1,2,5)

ReB (1996-1997 8-14p., t+?, C4, C5); ReW_I (15-80i XII.-II., t?) - max. 80 ex. v Opatovci 21.XII.1992 a 07.II.1993

Hrdlička divoká - Streptopelia turtur (1, 2)

ReB (6-10p., t+?, C4); ReM (1-23i 16.IV.2000-14.IX.97, m.V.,VIII., t0)

Kukačka obecná - Cuculus canorus (1, 2)

ReB (1-2“p.“, t0, C4); ReM (1-3i 23.IV.83-09.IX. 2000, m.V., t0?)

Výr velký - Bubo bubo (1)

Re?B (1p., D16 1995, 2000), ReW?; další páry hnízdí v blízkém okolí (např. PR Psí kuchyně)

Kulíšek nejmenší - Glaucidium passerinum (1)

AcB? (1p. 1997, B2)

· Hlas samce byl zjištěn 23.04. 1997 poblíž PR Králova zahrada (L. URBÁNEK in verb.).

Puštík obecný - Strix aluco (1, 2)

Ra?B (0-1p., B2, C4); IrW (m.II.?); v okolí hnízdí pravidelně (např. PR Psí kuchyně)

Kalous ušatý - Asio otus (1)

ReB (1-2p., t0?, C4); Ir?W (II.) - zjištěn byl v II.-V., méně často v VIII. a X.

Kalous pustovka - Asio flammeus (1)

AcB? (1p., C4?); AcM? (1983-1999 Ex.)

· Koncem 70. let pozoroval pustovky v letním období u Nového ryb. M. BERAN (in verb.). Podle chování a opakovaného výskytu usuzuje na možné hnízdění.

Lelek lesní - Caprimulgus europaeus (1)

AcM (2x/2i 1995, 2000)

· 29.04. 1995 lovil 1 ex. na Novém ryb. (Polák) a tamtéž byl pozorován 1 ex. také 23.04. 2000 (Beran).

Rorýs obecný - Apus apus (1, 2)

Re?B (2-10p.?, t?, D13); ReM+ReV (1-100i 24.IV. 98-12.X.2000, t0)

· 07.05. 1995 lovilo na ryb. Hvězda více než 100 ex., mezi nimi i 1 částečný albín (Janoušek, Jetmar). Velmi pozdní výskyt 2 ex. na ryb. Nový zaznamenali Janoušek a Beran 12.10. 2000.

Ledňáček říční - Alcedo atthis (1, 2)

ReB (1p.(2p.?), t+?, D16); ReM (I.-XII., t+); ReW_I (s.1994/1995 2i, t+)

Mandelík hajní - Coracias garrulus (23)

Ra?B (1977-2000 Ex.); RaM (?, 1977-2000 Ex.)

- J. STACKE (in litt.) uvádí: „Podle V. Sajdla hnízdil v duté olši ve Valdeku. Po skácení olše Svitavskem pouze protahuje.“ Konkrétní údaje ale schází.

Dudek chocholatý - Upupa epops (1, 2)

IrM (11x/12i, 1990-1999 9x/10i, 06.IV.99-29.IV.90 | 15.VIII.93-17.VIII.96, m.IV., t0?)

Krutihlav obecný - Jynx torquilla (1)

RaB (0-1p., t?, C6); IrM (1-4i, 22.IV.2000-04.IX.93, m.IV.-V., t?)

Žluna šedá - Picus canus (1, 2)

Re?B (1996-1998 1-2p., t0?, C4); Re?W (XII.,II., m.II.)

Žluna zelená - Picus viridis (1, 2)

AcB? (1p.?, B1); ReV (1-2i I.-IV.,VII.-XII., m.VII.-X., t0); RaW+RaW_I (3x/3i XII.-II.)

Datel černý - Dryocopus martius (1)

Re?B (1-2p., t+?, C4); ReV (1-2i II.-IV.,VIII.-XII., m.IX., t0); ReW_I (1-2i, t0?)

Strakapoud velký - Dendrocopos major (1, 2)

ReB (1996-1997 10-14p., t0?, D14); ReW_I (1996/1997 10-20i, t0?)

Strakapoud prostřední - Dendrocopos medius (1)

AcV (2x/2i 1997)

· V roce 1997 byl pozorován 01.04. - 1 ex. v PR Králova zahrada (URBÁNEK in litt.) a 29.11. - 1 M pod hrází Mušlového rybníka (Jetmar).

Strakapoud malý - Dendrocopos minor (1, 2)

ReB (4-6p., t0?, D16); ReW_I (1996/1997 3-6i, t0?)

Skřivan lesní - Lullula arborea (1)

ReM (s.1995, 10x/97-107i, 1-30i, 02.III.97-16.III.97 | 27.IX.98-10.X.98, m. 27.-30.IX.,(2. dek. III.), t+?)

Skřivan polní - Alauda arvensis (1, 2)

ReB (1996-1997 50-100p.?, t?, D16); ReM (1-150i 06.II.2000-16.XI.91, m.II.-III.,(X.), t0?); IrW (II.)

Břehule říční - Riparia riparia (1)

ReM+ReV (1-30i 17.IV.99-18.IX.98, m.V., t0?); nejblíže hnízdí v pískovně u Svitav (450 m n.m.)

Vlaštovka obecná - Hirundo rustica (1, 2)

ReB (100-200p.?, t-, D16); ReM (31.III.99-16.X. 2000, m.IV.-V.,VIII.-IX., t?)

· Hejno čítající 5-10 tisíc ex. pozoroval 11.05. 1996 nad Novým rybníkem Polák.

Jiřička obecná - Delichon urbica (1, 2)

ReB (40-60p.?, t-, D16); ReM (1-63i 06.IV.95-04.X. 98, m.IV.-V.,VIII.-IX., t0?)

Linduška úhorní - Anthus campestris (1, 2)

AcM (1x/4i: 24.IV.1958 - pole u Nového r.)

Linduška lesní - Anthus trivialis (1, 2)

ReB (8-12p., t0?, D16); ReM (1-5i 11.IV.92-04.IX.98 (+04.IX.99), t0?)

Linduška luční - Anthus pratensis (1, 2)

IrB (1984-1989 1-2p., 1990-1997 0p., 1998-2000 1-2p., t0?, C4); ReM (1-60i 04.III.99-09.XI.96, m. III.-IV.,X., t+?)

Linduška horská - Anthus spinoletta

AcM (2x/8i 1999, 2000)

· Janoušek pozoroval 16.04. 1999 2 ex., 01.04. 2000 5 ex. a Jetmar 06.04. 2000 1 ex., vše na Novém ryb.

Konipas luční - Motacilla flava

Motacilla flava flava (1, 2, 12)

AcB? (1p.?, B1 - např. 2 ex. 05.VII.1983 u Nového rybníka); ReM (1-14i 06.IV.99-23.V.92 | 20.VIII.90-28.IX.96, m.IV.-V., t0?)

M.f. thunbergi, M.f. flava X M.f. thunbergi (1,2,12)

ReM (1-60(100)i 09.IV.98-20.V.95, m.V., t+?)

Motacilla flava „flavissima“ (1, 6, 12)

AcM (2x/2i: 22.IV.1995, 10.IV.1997)

Motacilla flava „feldegg“

AcM (1x/1i 2000)

· 04.05. 2000 pozoroval a vyfotografoval 1 M na rákosu Nového ryb. Jetmar.

Konipas citronový - Motacilla citreola (1, 7)

AcV (1x/1i 1997)

· 28.-29.06. 1997 byl pozorován 1 subadultní samec na okraji Nového rybníka (Jetmar).

Konipas horský - Motacilla cinerea (1, 2)

ReB (3-7p., t0, D15); ReM (1-5i 01.III.99-21.XII.96, m.III.-IV.,IX.-X., t0); IrW (XII.-I.) AcW_I (2x/2i)

· Při zimování mezi ryb. Nový a Hvězda byl zjištěn 1 ex. 16.01. 1999 (Jetmar) a 09.01. 2000 (Janoušek).

Konipas bílý - Motacilla alba (1, 2)

ReB (1996-1997 15-25p., t0?, D15); ReM (1-250i 10.II.2000-05.XII.2000, m. III., IX.-X., t0?); IrW (II., XII.)

Brkoslav severní - Bombycilla garrulus (1, 2)

IrMf (2-43i 13.XI.99-06.IV.96, t?); IrW (XII.-I.) RaW_I (3x/58i I.)

Skorec vodní - Cinclus cinclus (1)

RaV (3x/3i: 15.-16.I.1990, 28.VIII.1996, 12.XI. 2000); AcW_I (1x/1i: 15.-16.I.1990)

Střízlík obecný - Troglodytes troglodytes (1, 2)

ReB (1996-1997 8-15p., t0?, D16); ReM; ReW_I (1996/1997 3-6i, t0?)

Pěvuška modrá - Prunella modularis (1, 2)

ReB (1996-1997 15-20p., t0?, C4); ReM (1-2i 10.III.89-17.X.2000, m.IV., t0?)

Červenka obecná - Erithacus rubecula (1, 2)

ReB (1996-1997 25-45p., t0?, D14); ReM (1-5i 09.III.97-21.XI.98, t0)

Slavík tmavý - Luscinia luscinia (1)

RaM (1995-1998 4x/5-6i, 08.-15.V., t0?)

Slavík obecný - Luscinia megarhynchos

AcB? (04.VI.2000 - 1 M, Opatov, B2); AcM (1x/1i: 24.IV.2000 - u r. Vidlák)

Slavík modráček - Luscinia svecica

AcM (1x/1i 1999)

· Samec ssp. L. s. cyanecula byl zastižen 04.04. 1999 na dně spuštěného r. Sychrovec u Opatovce (Jetmar).

Rehek domácí - Phoenicurus ochruros (1, 2)

ReB (50-80p.?, t0, D16); ReM (1-5i 08.III.98-21.XI. 98, t0); AcW (2x/2i: 07.-15.XII.1996, 01.XII.1998)

Rehek zahradní - Phoenicurus phoenicurus (1, 2)

IrB (0-2p., t0?, D11); ReM (1-2i 11.IV.95-27.IX.98, m.IV., t0?)

Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra (1, 2)

ReB (5-8p., t0, D14); ReM (1-12i 15.IV.2000-17.X. 2000, m.IV.-V.,IX., t0)

Bramborníček černohlavý - Saxicola torquata (1,2)

ReB (2-5p., t0, D14); ReM (1-5i 05.III.94-01.XI. 2000, m.III.-IV., t0?)

Bělořit šedý - Oenanthe oenanthe (1, 2)

ReM (1-8i 01.IV.2000-17.V.94 | 09.VIII.2000-27.IX.96, t0)

Kos horský - Turdus torquatus (1)

AcM (1x 1990)

· 13.03. 1990 poz. u Nového rybníka „několik ex. ve velkém hejnu kvíčal“ (M. BERAN in litt.).

Kos černý - Turdus merula (1, 2)

ReB (60-90p.?, t0?, D16); ReM; ReW_I (1996/1997 20-40i, t0?)

Drozd kvíčala - Turdus pilaris (1, 2)

ReB (1996-1997 25-40p., t0?, D16); ReM (1-330i IX.-IV., t0?); ReW_I (10-130i, t0?)

Drozd zpěvný - Turdus philomelos (1, 2)

ReB (1996-1997 60-90p., t0?, D15); ReM (1-30i 02.III.97-05.XI.95, m.IV., t0?)

Drozd cvrčala - Turdus iliacus (1, 2)

ReM (1-125i 25.II.95-05.V.92 | 16.X.99-06.XI.88, m.III.-IV., t0?); AcW (2x/18i XII.,II.) AcW_I (1x/17i: 11.XII.1988)

Drozd brávník - Turdus viscivorus (1, 2)

ReB (1996-1997 8-12p., t0, C4); ReM (1-30i 13.II. 2000-16.XI.96, m.III.,VIII.-IX., t0); IrW (II.)

Cvrčilka zelená - Locustella naevia (1, 2)

ReB (3-6p., 1997 8-10p., t0?, C4); ReM (18.IV.92-28.VII.97 (zp. M), m.V., t0?) - max. 7 zpívajících M 17.V.1997 u Nového rybníka

Cvrčilka říční - Locustella fluviatilis (1, 2)

ReB (3-6p., t0, C4); ReM (07.V.2000-21.VII.93 (zp. M), m.V., t0?)

Cvrčilka slavíková - Locustella luscinioides (1)

IrB (0-1p., t0, C8 1992, C4 1995, 1996); IrM (18.IV.2000-14.VII.96)

Rákosník proužkovaný -

Acrocephalus schoenobaenus (1, 2)

ReB (15-20p., t0?, D14); ReM (05.IV.2000-07.IX.97, m.IV.-V.,VIII., t0?)

Rákosník zpěvný - Acrocephalus palustris (1, 2)

ReB (1996-1997 45-60p., t+?, D14); ReM (29.IV.95-07.IX.97, m.V., t0?)

Rákosník obecný - Acrocephalus scirpaceus (1, 2)

ReB (1996-1997 30-42p., t0?, D12); ReM (02.IV.92-11.X.98, t0?)

Rákosník velký - Acrocephalus arundinaceus(1,2,16)

IrB (0-2p., t0?, C4); ReM (1-3i 22.IV.2000-18.VIII. 93, m.V., t0?)

Sedmihlásek hajní - Hippolais icterina (1, 2)

ReB (1996-1997 15-25p., t?, D16); ReM (06.V.99-21.VIII.95, t0?)

Pěnice pokřovní - Sylvia curruca (1, 2)

ReB (1996-1997 8-12p., t0, D16); ReM (1-3i 15.IV. 2000-22.IX.95, t0?)

Pěnice hnědokřídlá - Sylvia communis (1, 2)

ReB (1996-1997 30-35p.,t0, D14); ReM (1-4i 21.IV.90 -14.IX.77, t0?)

Pěnice slavíková - Sylvia borin (1, 2)

ReB (1996-1997 15-20p., t0?, D16); ReM (1-4i 24.IV.88-14.IX.97, m.V., t0?)

Pěnice černohlavá - Sylvia atricapilla (1, 2)

ReB (1996-1997 35-50p., t0, D15); ReM (1-5i 01.IV.2000-22.X.98, m.IV., t0?)

Budníček lesní - Phylloscopus sibilatrix (1, 2)

ReB (1996-1997 8-11p., t0?, C4); ReM (1-2i 22.IV. 99(+22.IV.2000)-20.VIII.94, m.IV.-V., t0?)

Budníček menší - Phylloscopus collybita (1, 2)

ReB (1996-1997 50-65p., t0, D15); ReM (1-5i 10.III.89-19.XI.2000, m.III.-IV.,IX.-X., t0?)

Budníček větší - Phylloscopus trochilus (1, 2)

ReB (1996-1997 22-28p., t0, C4); ReM (1-3i 05.IV. 99-24.IX.94, m.IV., t0?)

Králíček obecný - Regulus regulus (1, 2)

ReB (1996-1997 12-16p., t0?, C4); ReM?; ReW_I (1996/1997 50-100i, t0?)

Králíček ohnivý - Regulus ignicapillus (1)

ReB (1996-1997 5-7p., t0?, C4); ReM (1-2i 23.III. 2000-04.X.98, m.III.-IV.,IX., t0?)

Lejsek šedý - Muscicapa striata (1, 2)

ReB (4-8p., t0?, D16); ReM (1-4i 06.V.91(+06.V.99) -02.X.93, m.V., t0?)

Lejsek bělokrký - Ficedula albicollis (1, 2)

AcM (1x/1i: 23.IV.1983)

Lejsek černohlavý - Ficedula hypoleuca (1, 2)

RaB (0-1p., t?, D13(D14?) - 1996, 1997); ReM (1-13i 20.IV.95(+97)-06.IX.98, m.IV.-V., t0?) - nehojně

Sýkořice vousatá - Panurus biarmicus (1)

RaM (7x/min.19i, 1-5i, 22.IV.95-26.IV.97 | 19.X.91-29.XI.92, t0?)

Mlynařík dlouhoocasý - Aegithalos caudatus (1,2)

Ir?B (0-2p., t?, C4, D12 1997); „ReM“ (1-22i m. VIII.-III., t0?); ReW_I (10-20i, t0?)

Sýkora babka - Parus palustris (1, 2)

ReB (5-8p., t0, C4, C6); ReW_I (1996/1997 8-15i, t0?)

Sýkora lužní - Parus montanus (1, 2)

ReB (1996-1997 7-8p., t+?, C4); ReW_I (6-10i, t0?)

Sýkora parukářka - Parus cristatus (1, 2)

ReB (2-5p., t0?, C4); „ReM“ (1-6(10)i, m.VII.-XII.); ReW_I (2-6i, t0?)

Sýkora uhelníček - Parus ater (1, 2)

ReB (1996-1997 18-24p., t+?, C4, C6); ReM (1-10i VIII.-IV., t0?); ReW_I (1996/1997 2-10i, t0?)

Sýkora modřinka - Parus caeruleus (1, 2)

ReB (1996-1997 35-50p., t0?, D16); ReM; ReW_I (1996/1997 30-60i, t0?)

Sýkora koňadra - Parus major (1, 2)

ReB (1996-1997 40-60p., t0?, D16); ReM; ReW_I (1996/1997 40-80i, t0?)

Brhlík lesní - Sitta europaea (1, 2)

ReB (7-9p., t0?, D16); ReW_I (1996/1997 10-20i, t0?)

Šoupálek dlouhoprstý - Certhia familiaris (1, 2)

ReB (1996-1997 7-10p., t+?, D14); ReW_I (4-8i, t0?)

Šoupálek krátkoprstý - Certhia brachydactyla (1,2)

RaB? (1983-1990 0-1p., t-, C3, 1993-2000 Ex.); IrW+IrW_I (1-2i, t-, 1993-2000 Ex.)

Moudivláček lužní - Remiz pendulinus (1, 2, 11)

ReB (3-7p., t0?, D16); ReM (1-30i 13.III.94-09.XI. 97, m.IV.,IX.-X., t0?); AcW_I (1x/2i: 14.I.1997)

Žluva hajní - Oriolus oriolus (1)

ReB (s.1993, 1-2p., t+, C4, D12); ReM (s.1993, 1-4i, 01.V.99-25.VIII.98, m.V., t+?)

Ťuhýk obecný - Lanius collurio (1, 2)

ReB (8-13p., t0?, D15); ReM (01.V.91(92,97)-10.X.98, m.V.,VIII.(IX.-juv.), t0?)

Ťuhýk menší - Lanius minor

AcM (1x/1i 1998)

· 13.05. 1998 poz. 1 ad. ex. u Nového ryb. (Jetmar).

Ťuhýk šedý - Lanius excubitor (1, 2)

IrB (0-1(2)p., t0, D16); ReM (1-4i m.III.,VIII.-X., t0?); ReW_I (2i, t0?)

Sojka obecná - Garrulus glandarius (1, 2)

ReB (1996-1997 12-16p.?, t?, B1, C5?, C9?); ReM?; ReW_I (1996/1997 20-30i, t0?) - max. 43 ex. 24.IX.99 u Nového ryb.

Straka obecná - Pica pica (1, 2)

ReB (1996 5-8p., 1997 8-10p., 1999 10-14p., t+!, D13); ReW_I (1996/1997 8-12i, t+?) - max. 21 ex. 15.III.1994 u Nového rybníka

Ořešník kropenatý - Nucifraga caryocatactes (1)

ReV+IrMf? (1-5i, 15.II.92, 01.III.92, 25.IV.92, 28.VI.94-23.XII.97, m.VIII.-IX., t0?); RaW (3x/4i XII.,II.) AcW_I (1x/1i: 23.XII.1997)

Kavka obecná - Corvus monedula (1)

ReM+ReV (1-150i 01.III.97-11.XI.97, m.III.-V.,X., t0)

Havran polní - Corvus frugilegus (1, 2)

ReM (1-500i 15.II.98-04.V.94 | 16.X.98-18.XI.95, m.III.,X.-XI., t0?); AcW (1x/150-200i: 15.II.1998)

Vrána obecná - Corvus corone

Corvus corone corone (1)

AcB? (1p.?, C3); RaV (8x/11i III.-V.)

· U Nového r. byla pozorována 18.04. 1996 - 2 ex. a 08.04. 2000 - 1 ex., u r. Hvězda 24.05. 1996 - 1 ex., 11.04. 1999 - 2 ex., 01.05. 1999 - 1 ex., 23.03. 2000 - 2 ex. a 10. a 15.04. 2000 – 1 ex., tamtéž byl 10.04. 1997 a 11.04. 1999 zjištěn také 1 kříženec (Jetmar, Janoušek, Polák).

Corvus corone cornix (1, 2)

RaB? (0-2p., t0, C3); ReM+ReV (1-8i 13.II.2000-22.XI.96, m.III.-IV., t0?); AcW (2x/3i: 15.II.1997, 13.II.2000)

Krkavec velký - Corvus corax (1)

„ReM“+ReV (s.1991, I.-XII., t+!, t0 s.1995); ReW_I (2-10i, t0?); v blízkém okolí hnízdí od roku 1987; max. 50 ex. u Nového rybníka 12.-13.II.1994

Špaček obecný - Sturnus vulgaris (1, 2)

ReB (1996-1997 15-25p., t0?, D14); ReM (17.II.90-30.XI.94, m. III., VIII.-IX., t0?); IrW (II.) AcW_I (1x/1i: 04.-06.II.2000); nocuje v rákosí Nového ryb. (15.IX.1994 5 tis. ex., 19.III.1998 2-2,5 tis. ex., 11.10.2000 cca 25 tis. ex.), popř. i Vidláku

Vrabec domácí - Passer domesticus (1, 2)

ReB (1997 150-200p.?, t0?, D16); ReW_I (1996/1997 150-200i, t0?)

Vrabec polní - Passer montanus (1, 2)

ReB (15-30p.?, t?, D16); „ReM“ (1-50i X.-IV., t0?); ReW_I (30-60i, t0?)

Pěnkava obecná - Fringilla coelebs (1, 2)

ReB (1996-1997 180-220p., t0?, D16); ReM (I.-XII., m.III.-IV.,X.-XI., t0?); ReW_I (5-20 M + 0-4 F, t?)

- max. 1000 ex. 31.III. a 02.IV.1995 v Zádolkách

Pěnkava jikavec - Fringilla montifringilla (1, 2)

ReM (1-50i 18.III.97-26.IV.97 | 10.X.99-21.XI.99, m. IV., m. 1994, 1995, 1997, 1999, t+?); AcW_I (1x/15i: 15.I.2000)

Zvonohlík zahradní - Serinus serinus (1, 2)

ReB (25-35p., t0, D16); ReM (1-20i 12.III.91-28.X. 99, m.IV.,VIII.-X., t0?)

Zvonek zelený - Carduelis chloris (1, 2)

ReB (10-30p.?, t-?, D13); ReM (1-250i); ReW_I (40-60i, t0?)

Stehlík obecný - Carduelis carduelis (1, 2)

ReB (15-25p.?, t0?, D16); ReM; ReW_I (40-230i, t0?)

- max. cca 200 ex. 11.I.1997 u r. Hvězda

Čížek lesní - Carduelis spinus (1, 2)

IrB (0-2p., B2 - 16.V.1998, 15.V.1999); ReM (1-800i 07.IX.97-16.IV.95,m.X.-XI.,II.-III., t-?); ReW_I (250-500i, t-?)

Konopka obecná - Carduelis cannabina (1, 2)

ReB (5-10p., t0?, D16); ReM (1-100i I.-XII., m. IV., VII.-X., t0?); RaW (4x/113i, 2-70i, XII.-II., t+) AcW_I (2x: 40i 10.II.1998, 2-70i XII.1999-II.2000)

Čečetka zimní - Carduelis flammea (1)

AcB? (1-2p.?, B1(B2) 1994, 2000); IrM (1993-1999 13x/78i, 1-40i, III.-VIII., X.-XII., m. IV.,XI., t0?); AcW (1x/1i: 04.XII.1999)

Křivka obecná - Loxia curvirostra (1)

Ac?B (5-7p. 1999, C4); IrV+IrMf (1-12i 25.VII.98- 23.V.92(+23.V.99), m.1998, 1999); IrW+IrW_I (4-12i XII.-II.)

Hýl rudý - Carpodacus erythrinus (1)

RaM (3x/4i: 07.VI.1992, 21.V.1994, 22.-24.V.1996, t0?)

Hýl obecný - Pyrrhula pyrrhula (1, 2)

Re?B (2-4p., t0?, D12); ReM (1-25i m.X.-IV., t0?); ReW_I (1996/1997 20-40i, t0?)

Dlask tlustozobý - Coccothraustes coccothraustes (1)

ReB (2-4p., t0?, C9); ReM (1-34i m.III.-IV.,IX.-X., t0); Re?W_I (2-50i, t?) - max. 50 ex. 15.I.1994 u ryb. Hvězda

Strnad obecný - Emberiza citrinella (1, 2)

ReB (1996-1997 40-60p., t0?, D15); „ReM“ (1-250i m.XI.-XII.); ReW_I (1996/1997 200-300i, t0?)

Strnad zahradní - Emberiza hortulana (1, 2)

AcM (2x/2i)

· 04.05. 1997 - 1 F u Nového r. (Janoušek, Jetmar).

Strnad rákosní - Emberiza schoeniclus (1, 2)

ReB (20-28p., t-?, D16); ReM (1-40i I.-XII., m.III., t0?); IrW (XII.-II., m.II.) AcW_I (2x/10i: 09.I.1994, XII.1999-I.2000)

Strnad luční - Miliaria calandra (1)

AcB (1p., 1999 B2, 2000 C4); RaM (3x/3i: 06.IV. 1996, 28.VI.1999, 03.VI.-02.VII.2000, t+)

Pozn.: Zjištěné počty hnízdících párů mohou být u některých druhů podhodnocené - např. hrdlička zahradní, strakapoud velký, pěnice pokřovní, brhlík lesní… Podobné podhodnocení je možné také u zimujících jedinců střízlíka obecného, šoupálka dlouhoprstého či zvonka zeleného.

Zhodnocení

Z území rybniční soustavy u Opatova je znám výskyt celkem 226 druhů ptáků, u 114 z nich bylo zjištěno hnízdění (viz tab. 1). Zahnízdění je ale možné (kategorie průkaznosti B1 - C3) ještě u dalších 11 druhů (Actitis hypoleucos, Glaucidium passerinum, Picus viridis, Luscinia megarhynchos, Certhia brachydactyla, Corvus corone včetně C. c. corone, Carduelis flammea a před rokem 1990 Anser anser, Tringa totanus, Asio flammeus a Motacilla flava).

Tab. 1. Počty druhů v jednotlivých kategoriích výskytu (vysvětlivky v metodice).

Table 1. Numbers of species in particular occurence category (see the Summary for explanations).

	B	M+V	W	W_I
Re + Re?	89	119	42	39
Ir + Ir?	10	14	23	6
Ra + Ra?	9	27	7	4
Ac + Ac?	6	36	21	15
S	114	196	93	64

V období let 1990 - 2000 bylo zaznamenáno 208 druhů (109 hnízdících), o 18 druzích jsou pouze starší údaje, tj. před rokem 1990. Hnízdění už nebylo zjištěno u 5 druhů (Podiceps grisegena, Ixobrychus minutus, Anas crecca, Anas acuta, Coracias garrulus) a během 90. let přestali hnízdit Porzana porzana a Podiceps nigricollis. Každoročně hnízdilo v posledních pěti letech 89 druhů.

Značný rozdíl v počtu druhů zjištěných v letech 1990 - 2000 oproti období let 1983 - 1990, kdy zjistil RYBKA (1990) „jen“ 132 druhy ptáků (67 hnízdících), je způsoben tím, že Rybka kontroloval pouze čtyři rybníky (Hvězda, Nový, Bukový, Mušlový), navíc po dobu o tři roky kratší, ale zejména je způsoben větší intenzitou výzkumu v posledních letech. Např. pro Opatovsko nově zjištěných druhů bylo v období 1990 - 2000 zaznamenáno 59, tj. průměrně 5-6 v každém roce. Novému rybníku u Opatova byl RYBKOU (1990) a JETMAREM (1998b) mylně přisouzen také kamenáček pestrý (Arenaria interpres) - výskyt 6 ex. 04.-05.09. 1966 se vztahuje na svitavský Dolní rybník (dříve také „Nový“) (J. MACH in verb. podle záznamů V. Sajdla).

Strukturu ornitocenózy zkoumaného území v období 1990 - 1997 charakterizuje dominance hnízdících a zimujících druhů (JETMAR l.c.). Dominance vyjadřuje podíl počtu jedinců (párů) daného druhu a počtu jedinců (párů) všech druhů společenstva vynásobený 100 %. Deset nejpočetněji hnízdících druhů (podle klesajících hodnot dominance: Fringilla coelebs, Passer domesticus, Hirundo rustica, Larus ridibundus, Turdus philomelos, Turdus merula, Alauda arvensis, Phoenicurus ochruros, Phylloscopus collybita a Acrocephalus pratensis) tvořilo 50,6 % všech párů.

Mezi hnízdícími vodními a mokřadními ptáky (35 druhů) dominovali Larus ridibundus (29,2 %), Acrocephalus palustris (11,9 %), Acrocephalus scirpaceus (8,1 %), Fulica atra (7,6 %), Emberiza schoeniclus (5,4 %) a Anas platyrhynchos (5,2 %). U čtyř druhů vodních ptáků bylo zaznamenáno hnízdění na všech rybnících s výměrou větší než 1 ha (Cygnus olor, Anas platyrhynchos, Aythya fuligula a Fulica atra).

Zimování bylo u většiny druhů sice pravidelné, ale pouze v malém množství jedinců, nebo jen nepravidelné a náhodné, takže 75,1 % všech zimujících jedinců připadlo na pouhých 9 druhů. V největších počtech exemplářů zimovali Carduelis spinus (průměrně okolo 400 exemplářů ročně, což je téměř 23 % všech zimujících ptáků), Emberiza citrinella (15,4 %), Passer domesticus (12,3 %) a případně Carduelis carduelis (5,5 %), jehož početnost v zimním období se však rok od roku značně měnila.

Do roku 2000 pak bylo při zimování na zkoumaném území zjištěno 64 druhů ptáků (17 druhů vodních a mokřadních), přičemž výskyt v zimních měsících (XII.-II.) je znám celkem u 93 druhů, včetně časně přilétajících a pozdě odlétajících. Za připomenutí stojí zimní výskyt slučky malé (Lymnocryptes minimus) a moudivláčka lužního (Remiz pendulinus).

Vývoj početnosti jednotlivých ptačích druhů

U řádu potáplic nejsou patrné výraznější změny početnosti. Častější pozorování v porovnání s RYBKOU (1990) je zapříčiněno vyšším počtem návštěv v 90. letech. Přibylo však pozorování potáplic severních ve svatebním šatě.

U potápek se zvýšil počet hnízdících párů potápky roháče na Hvězdě z 2-4 do roku 1989 na 5(3)-10, které uvádí už POLÁK (1994). Od roku 1998 ale počty klesly a v roce 2000 nevyhnízdil ani 1 pár. Hnízda tu také bývají velice často vyplavena. Na Novém rybníce je počet párů stále stejný (maximálně 2-3), na Mušlovém hnízdí roháč po vyhrnutí v letech 1996/1997 už jen nepravidelně. Nově došlo k zahnízdění 1 páru v roce 1996 na ryb. Pařez a v roce 1997 na ryb. Sychrovec. Také počet protahujících ptáků se nejprve zvýšil, když maximum do roku 1989 je 17 ex., do roku 1993 už 50 ex. a v roce 1996 dokonce 70 ex., ale v letech 1998 - 2000 opět výrazně poklesl (maximum 19 ex.).

Potápka rudokrká je na tahu zjišťována poněkud častěji než dříve, ke hnízdění však nenachází vhodné podmínky. Po současném zvýšení intenzity hospodaření na rybnících lze dále očekávat spíše snižování početnosti (viz CEPÁK & MUSIL 1997). Již dnes je na Opatovsku patrný výrazný úbytek dalších „bentofágních“ potápek, a sice potápky malé a potápky černokrké, která přestala hnízdit zejména v důsledku zániku racčí kolonie na Hvězdě. Pokles počtu párů všech druhů potápek uvádějí ŠŤASTNÝ & BEJČEK (1993), HUDEC et al. (1995), CEPÁK & MUSIL (1996) či MUSIL (1998). Potěšující je naopak první pozorování potápky žlutorohé u Opatova v roce 1997.

Výrazný vzestup početnosti protahujících kormoránů velkých je patrný od konce 80. let (viz obr. 1). Celkově nižší zjištěný počet kormoránů v letech 1995 a 1996 byl způsoben dlouhými zimami, kdy byly rybníky zamrzlé do března až dubna. Podzimní průtah je pak na zkoumaném území poměrně slabý.

V souladu s údaji ŠŤASTNÉHO & BEJČKA (l.c.) a HUDCE et al. (l.c.) bylo zjištěno přibývání početnosti u většiny brodivých. Zvyšování počtu exemplářů volavky popelavé uvádějí už RYBKA (l.c.) a POLÁK (l.c.), v roce 1993 dokonce 1 pár na Hvězdě zahnízdil (POLÁK & JANOUŠEK 1995). Stále častěji je pozorována volavka bílá, po více než 50 letech se dvakrát objevila volavka stříbřitá a nově byli zjištěni ibis hnědý a volavka červená. Absence bukáčka malého vzhledem k jeho celkovému úbytku v současnosti příliš nepřekvapuje, naopak velmi povzbudivý je opakovaný výskyt bukače velkého, který se v roce 1996 zřejmě pokusil o hnízdění na Novém rybníce. Stavy obou druhů čápů jsou dlouhodobě stabilní.

Z řádu vrubozobých je patrný úbytek početnosti především u potápivých kachen. Počty párů se nápadně snížily u poláka velkého i poláka chocholačky a z řady rybníků pak oba druhy zmizely úplně. Příčinou je pravděpodobně velký vyžírací tlak obsádky ryb, ale i vyhrnutí rybníků. Na tahu však zatím není pokles početnosti příliš znát. Výrazně naopak ubylo protahujících kachen divokých.

Ke zvyšování celkového počtu pozorovaných exemplářů dochází u hvízdáka eurasijského, lžičáka pestrého a čírky obecné, jejíž početnost se po nedávném poklesu opět zvyšuje (v posledních letech byla znovu zaznamenána i v hnízdní době). Stále častěji je zjišťována ostralka štíhlá a nově také zrzohlávka rudozobá. Nepravidelné zahnízdění čírky modré je sice pravděpodobné, od roku 1987 se ale nepodařilo prokázat. U kopřivky obecné je již hnízdění zcela pravidelné. U ostatních druhů jsou změny početnosti jen nevýrazné. Trendy vývoje zejména hnízdících druhů zjištěné na rybnících u Opatova se shodují např. s trendy uváděnými HUDCEM et al. (l.c.) pro celou ČR.

Z dravců přibylo pozorování motáka pilicha, orlovce říčního a ostříže lesního, opět patrně v důsledku častější přítomnosti ornitologů na sledovaných rybnících. U přibývajícího motáka pochopa (ŠŤASTNÝ & BEJČEK l.c., HUDEC et al. l.c., MUSIL l.c.) se zvýšil počet párů pouze v roce 1996, a to z dosavadních 4 (1987 - 1995) na 7 párů. Do roku 2000 už však hnízdily jen 1-2 páry. Potvrzeno bylo přibývání početnosti luňáka hnědého a červeného a orla mořského.

Úbytek koroptví polních je na Opatovsku i v celé ČR dlouhodobou záležitostí. Na většině zkoumaného území se objevuje už jen nepravidelně, stabilní populace se udržuje pravděpodobně pouze v okolí Českého Lačnova. Bažanti obecní přežívají jen díky opětovnému vypouštění myslivci. Naopak křepelka polní byla v 90. letech zjišťována pravidelně a její počty se začaly zvyšovat.

Počet hnízdících párů chřástala vodního byl v 90. letech stabilní (4-6). Chřástal kropenatý byl od roku 1983 zjištěn v hnízdní době jen v roce 1990, při vhodných podmínkách však bývá pozorován při srpnovém průtahu. V poslední době se na tahu objevili i chřástal malý a chřástal polní. Zatímco stavy chřástalů jsou v ČR stabilní nebo se dokonce zvyšují (s výjimkou chřástala kropenatého), počty slípek zelenonohých a lysek černých klesají (HUDEC et al. l.c., Urbánek in verb.). Příčinou poklesu početnosti slípky a lysky na opatovských rybnících je opět intenzívní hospodaření včetně vyhrnutí břehových porostů.

Z celkového počtu 24 druhů bahňáků zaznamenaných u Opatova bylo hnízdění zjištěno u tří druhů. Zatímco hnízdění čejky chocholaté a kulíka říčního odpovídá situaci v minulosti, hnízdění bekasiny otavní je stále vzácnější (pokud vůbec v 90. letech hnízdila - zaznamenán byl pouze tok). Naopak pravidelně se dnes v hnízdním období objevuje vodouš kropenatý a někdy pisík obecný, jehož výrazné přibývání na tahu vrcholilo v roce 1996 (obr. 1). Poněkud častější jsou pozorování kulíka písečného, jespáka bojovného a slučky malé, nově byli zjištěni jespák malý, jespák šedý, jespák křivozobý a ústřičník velký. Výskyt bahňáků v jednotlivých letech (tab. 2 a 3) však závisí na vhodných podmínkách (obnažená dna rybníků v době tahu).

Pokles počtu hnízdících párů racka chechtavého na Hvězdě od 80. let odpovídal rychlému ústupu tohoto druhu v celé ČR (ŠŤASTNÝ & BEJČEK l.c., HUDEC et al. l.c.). Vyhrnutí pobřežních porostů a rozbití ostrůvků zejména následkem vlnobití potom znamenalo v polovině 90. let postupný zánik kolonie a s tím spojený pokles početnosti dalších druhů (potápky černokrké, slípky zelenonohé, lysky černé aj.). Podobný osud stihl také řadu dalších českých rybníků (viz např. STRÁNSKÝ 2000).

Zvýšení počtu pozorování i počtu pozorovaných jedinců je zřejmé u racka bouřního, stříbřitého a žlutonohého a oproti trendům uváděným pro ČR (HUDEC et al. l.c.) i u rybáka bělokřídlého. Zajímavou podobnost ve změnách početnosti lze vysledovat u racka malého a rybáka černého s výraznými vrcholy gradace v letech 1994 a 1999 (srovnej grafy na obr. 1). Rybák černý se na opatovských rybnících pravidelně objevuje i v době hnízdění, avšak pro stavbu hnízda nenachází vhodné podmínky. Novými druhy jsou racek tříprstý, rybák bahenní, rybák dlouhoocasý a rybák malý (po jednom pozorování).

Jak se ukázalo, možná lze do jisté míry odhadnout vývoj početnosti podle poměru počtu adultních a immaturních ptáků. Např. u racka malého před rokem 1994 (zvyšování počtu) výrazně převažovali nedospělí jedinci (RYBKA l.c., POLÁK l.c.), po té se poměr zcela obrátil a počty klesaly. U přibývajícího racka stříbřitého byli do roku 1997 pozorováni jen immaturní ptáci, dnes jsou stejně početní také adulti.

U řádu měkkozobých mírně přibývá doupňáků a snad i obou druhů hrdliček, u jednotlivých druhů z řádů kukaček, sov, lelků a svišťounů nedošlo k výraznějším změnám početnosti. Nově byl však zjištěn rozšiřující se kulíšek nejmenší.

Ze srostloprstých se oproti minulosti běžně vyskytuje ledňáček říční, který posledních několik let i hnízdí (1-2 páry). Naopak dudek chocholatý je i nadále pozorován jen zřídka na tahu.

Z řádu šplhavců přibylo záznamů o výskytu žluny šedé a strakapouda malého. Není ale jisté, zda to souvisí se zvyšováním jejich početnosti. V roce 1992 byl poprvé zjištěn krutihlav obecný, který v letech 1994, 1999 a 2000 pravděpodobně také hnízdil. Novým druhem je strakapoud prostřední zaznamenaný dvakrát v roce 1997.

Určení populačních trendů u pěvců je obtížné vzhledem k omezenému množství dat. Nápadný je jen úbytek hnízdících párů vlaštovky obecné a jiřičky obecné. K jistému snížení početnosti zřejmě došlo také u zvonka zeleného a strnadů obecného a rákosního. V posledních 2-3 letech se snížily počty táhnoucích a zimujících čížků lesních.

K nejvýraznějšímu zvyšování počtu hnízdících párů dochází u straky obecné (během tří let vzrostl počet párů přibližně na dvojnásobek). U krkavce velkého hnízdícího v okolí byl rychlý vzestup početnosti ukončen kolem roku 1995. K přibývajícím druhům dále patří šoupálek dlouhoprstý, žluva hajní a strnad luční, v hnízdní době už byla zjištěna také čečetka zimní, která dnes hnízdí ve všech okolních městech - Vysoké Mýto, Lanškroun, Litomyšl (URBÁNEK 1997), Svitavy, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí (J. MACH in verb., vlastní zjištění).

Počty pozorování nebo pozorovaných jedinců na tahu vzrostly u skřivana lesního, lindušky luční (od roku 1998 už také znovu hnízdí), konipasa lučního (zejména M. f. thunbergi) a pěnkavy jikavce. Nově byli zjištěni linduška horská, konipas citronový, slavík obecný, slavík modráček a ťuhýk menší.

Některé faktory ovlivňující výskyt ptáků

Hodnocení vlivů na výskyt ptáků vychází ze zkušeností místních ornitologů (ač do značné míry subjektivních) a z porovnání výskytu ptáků na jednotlivých rybnících opatovské soustavy (JETMAR 1998b).

Bylo tak zjištěno, že na početnost nejen vodních ptáků, ale např. i protahujících vlaštovek a rorýsů nebo nocujících špačků…, má vliv velikost rybníků, množství litorálních porostů a navazujících mokřadních ploch (vlhkých luk, luhů) a také poloha v terénu - na rybnících obklopených lesy či zástavbou obcí bývá pozorováno méně ptáků než v otevřené krajině, kdy je rybník situován mezi louky a pole (zde však mohou chybět některé lesní či synantropní druhy). Spolu s velikostí rybníků, která je však významná pouze v období tahu (ptáci sdružení do tahových hejn se uprostřed větší vodní hladiny cítí bezpečněji, větší vodní plocha je pro přeletující ptáky nápadnější …), lze zmínit také hloubku vody, neboť např. potáplice, kormoráni či morčáci nebyli na menších a mělčích rybnících zjištěni.

Velmi důležitým faktorem určujícím skladbu ornitocenózy rybníků je stav vodní hladiny. Nebezpečné je především její časté kolísání (zvyšování), což působí zejména na Hvězdě takřka každoroční hnízdní ztráty (roháči, rackové, kulíci ...).

Nízký stav vody v jarním a letním období, např. na Hvězdě v roce 1990, na Novém v letech 1991 a 1997 či na Pařezu a Sychrovci (zde při častých jarních výlovech), měl příznivý vliv na průtah vrubozobých (hlavně plovavých kachen) či bahňáků, ale na Novém rybníce způsobil také téměř úplnou absenci chřástalů a podstatně nižší počet hnízdících párů rákosníků a cvrčilek (to se samozřejmě projevuje i na ostatních rybnících s alespoň částečně vyvinutým litorálem). Rovněž počty hnízdících párů ostatních vodních ptáků při pozdním napuštění rybníka poklesnou, jako např. na Mušlovém v letech 1985 a 1987 (RYBKA l.c.).

Velice negativním jevem je vyhrnování rybníků. Bohužel, většinu rybníků u Opatova už stačilo postihnout. Ihned po vyhrnutí se projevil výrazný úbytek vodního ptactva na Mušlovém rybníce (vyhrnut v letech 1996 - 1997) a Pařezu (1998) a s určitým zpožděním (poté, co deponie zarostly netýkavkou žláznatou a došlo k erozi vytvořených ostrůvků) i na Hvězdě (vyhrnuta v roce 1993). Také na Sychrovci a Vidláku, vyhrnutých již téměř před 20 lety, jsou počty párů vodních a mokřadních ptáků podstatně nižší. Chybí zejména rákosinné druhy, neboť litorální porosty se na těchto rybnících už skoro vůbec nevytvořily (hlavní příčinou je způsob vyhrnutí a zahuštění rybí obsádky). Sušší prostředí zarostlých deponií vyhovuje pouze rákosníku zpěvnému, který pak výrazně převažuje nad rákosníkem obecným. Výsledky zjištěné ŠŤASTNÝM & BEJČKEM (1984) nebo BÜRGEREM (1988), které ukazují na jednoznačně negativní vliv vyhrnování rybníků na vodní ptáky, se tedy zcela shodují s poznatky získanými studiem opatovských rybníků (JETMAR 1998b). Vyhrnutí posledních zachovalých rybníků (Nový a v sousedství svitavský Dolní rybník) by mělo zásadní vliv na celkový vývoj avifauny Svitavska a vedlo by k jejímu naprosto drastickému kvalitativnímu i kvantitativnímu ochuzení.

Z litorálních porostů má největší význam rákos, který je zde z hlediska výskytu ptáků druhově nejbohatším ekosystémem. V hnízdním období jsou zde nejpočetnější rákosník proužkovaný (pouze na Novém), rákosník obecný a strnad rákosní, popř. i rákosník zpěvný. Vedle celé řady specializovaných rákosinných (mokřadních) druhů se v rákosinách vyskytují i mnohé druhy „nemokřadní“ (kukačka, bramborníček černohlavý, pěnice a budníčci, modřinka a další, nocují zde také velká hejna vlaštovkovitých a špačků).

Avšak rozhodujícím činitelem, jímž je limitován hnízdní i mimohnízdní výskyt ptáků, zůstává potravní nabídka. Například zvýšením rybí obsádky (zejména kapra) dochází k vyžírání zooplanktonu a zakalení vody s následným omezením výskytu vodních makrofyt, což negativně ovlivňuje početnost většiny vodních ptáků (především potápek a vrubozobých) (PYKAL & JANDA 1994, PYKAL 1995). Více ryb v rybnících naopak může příznivě působit na výskyt rybožravých ptáků (kormorán, orlovec, orel mořský).

K faktorům negativně ovlivňujícím složení a množství potravy patří také používání pesticidů na polích i rybnících. Jejich použití však bylo z ekonomických důvodů v 90. letech omezeno, což se pozitivně projevilo i na stavu bezobratlých nebo obojživelníků. Ze stejných důvodů byla občas po sklizni ponechána některá pole ladem, zde pak došlo ke zvýšenému výskytu semenožravého ptactva. Kladně lze hodnotit přikrmování ryb obilným šrotem, na kterém se pak přiživují i vodní ptáci (zjištěna zde byla zvýšená koncentrace labutí velkých, kachen divokých, čírek modrých, poláků velkých a chocholaček, lysek černých apod. – z výskytu posledně jmenovaných druhů lze soudit, že obilný šrot může být zdrojem i žovočišné potravy?), ale například také výskyt hnojišť v polích, kde se kromě konipasů bílých, špačků či strnadů obecných zastavuje i řada mokřadních ptáků, zejména jsou-li rybníky zcela naplněny vodou (zjištěni byli např. volavka popelavá, kulík říční, čejka chocholatá, bekasina otavní, vodouš bahenní, vodouš kropenatý, konipas luční a mimo sledovanou oblast i jespák malý).

Velké množství nežádoucích vlivů je spojeno s výkonem práva myslivosti. Dochází zde k lovu zvláště chráněných druhů (bukač velký, volavka bílá i popelavá, čírka obecná, kopřivka ...), úmyslnému ničení hnízd (labuť velká, moták pochop, racek chechtavý) nebo vysazování odchovaných kachen, které pak konkurují ostatním kachnám a z rybníků je vytlačují (kromě toho se mezi vypouštěnými kachnami často objevují barevně atypičtí jedinci).

Negativním jevem na rybnících je stále častější rušení ptáků spojené s rekreací, pytlačením, myslivostí, obhospodařováním rybníků, ale i ornitologickým průzkumem.

Na závěr je třeba podotknout, že území opatovské rybniční soustavy má značný potenciál pro zlepšení, vše ale bude záležet na počínání místních občanů i návštěvníků lokality, finančních možnostech a především přístupu odpovědných úřadů!

PODĚKOVÁNÍ

Za poskytnutí dat a spolupráci při sledování, sčítání a ochraně ptactva na Svitavsku děkuji zejména mým kolegům Miroslavu Beranovi, Milanu Janouškovi, Mariánu Polákovi, Jiřímu Machovi, Petru Škaroupkovi, Jiřímu Vyskočilovi a Luboru Urbánkovi. Milanu Janouškovi a Luboru Urbánkovi děkuji také za připomínky k textu a Blance Gregarové a Pavlu Waisserovi za pomoc s anglickým překladem.

SUMMARY

The study area is the Opatov fishpond system (Svitavy district, eastern Bohemia, total area: 16 km, altitude: 412-465 m a.s.l.). The most important wetlands are the Nový rybník (42.6 ha) and the Hvězda fishpond (82.4 ha). Other fishponds are Vidlák (23.0 ha), Mušlový (12.9 ha), Pařez (10.5 ha), Sychrovec (7.5 ha), Černý (4.5 ha), Terčový (2.2 ha), Bukový (0.7 ha). All these fishponds are managed intensively.

The checklist includes all bird species recorded within the study area in the last 100 years. The most important source were published data (JETMAR 1998b, RYBKA 1990, MUSÍLEK 1940-1947) and card-index of the author. The species have been divided into the following categories and their combinations:

B: breeding species (International code is given in the parentheses, i.e. breeding possible = categories B1-B2, probable = C3-C9 and confirmed = D10-D16, category A0 was not used - see ŠŤASTNÝ et al. (1987, 1997). However, only the species in the categories C4 - D16 are considered to be breeding species in the results.)

M: migrating species

V: visitor

W: species recorded in winter (months XII. - II.)

W_I: wintering species (recorded in January, or between December 24 and February 10, which are the end/beginning of the migration period in the study area)

Ex.: extinct species

Re: regular (for the period 1995 - 1999)

Ir: irregular (at least 10 records exist in total or the species was more abundant also in the past)

Ra: rare (in total, only 3 - 9 records in the last 100 years, or more but the species was not recorded in the period 1990 - 2000)

Ac: accidental (up to 3 records available)

f: fluctuating species, p: (number of) pairs, i: (number of) individuals, I.-XII.: months, m.: mainly, s.: since, t: population trend (no data = in the period 1983 - 2000), t0: long-termed stability (at most short-termed changes), t+: increase, t-: decrease, t+!: large increase, t-!: large decrease, ?: unclear information (lack of details, etc.)

(20x/38i, 1-7i): twenty occurences of the species, 38 individuals altogether, number of individuals within one observation (in a flock). Observations of the same individuals in subsequent days are considered as one occurence.

(25.III.99-22.X.77): date of the earliest and the latest record

Other abbreviations used in the text are: ex. = specimen, M = male, F = female, ad. = adult, subad. = subadult, juv. = juvenile, imm. = immature (juv. or subad.), pull. = nestling, ssp. = subspecies, poz. = observed, min. = minimum number, max. = maximum number, cca. = about, PR = Nature Reserve, ryb.,r. = fishpond, in verb. (in litt.) = oral (written) information.

In result, 226 bird species were recorded at the Opatov fishpond system in the last 100 years, only 18 of them were not found in the 1990s. Of the 114 breeding species (in the categories C4 - D16), 89 are regulary (in the years 1995 - 1999), 10 irregulary and 15 exceptionally breeding species (see Table 1). Five species used to breed in the area only in the past, i.e. before 1990 (Red-necked Grebe, Little Bittern, Teal, Pintail, Roller), two more species stopped breeding during the 1990s (Spotted Crake, Black-necked Grebe). In 11 species, breeding was possible but insuffici-ently conformed (categories B1 - C3). Of 35 species of water and wetland birds which bred in 1990 – 1997, the most abundant were Black-headed Gull (29.2 % of all nesting pairs), Marsh Warbler (11.9 %), Reed Warbler (8.1 %), Coot (7.6 %), Reed Bunting (5.4 %) and Mallard (5.2 %).

Altogether, 64 species wintered in the study area, 39 of them regulary. 75.1 % of all birds wintering in 1990 - 1997 were represented by only 9 species (above all Siskin, Yellowhammer, House Sparrow, Goldfinch). 17 water and wetland birds wintered in the area, the records of Jack Snipe and Penduline Tit in January being the most interesting. In total, 93 species were found in the winter period (December-February).

Among the migrating species, 119 species were regular, 14 species irregular and 63 species rare and accidental migrants and visitors. In total, 41 species were recorded in the area only once or twice. Thanks to intensive investigation, more bird species were found in the last 10 years in comparison with 167 species recorded till 1989. Consequently, 59 species were recorded for the first time in the period 1990 - 2000.

Among the breeding species, at least 9 were found to be declining significantly in the 1990s (Little Grebe, Great Crested Grebe, Black-necked Grebe, Mallard, Pochard, Tufted Duck, Moorhen, Coot, Black-headed Gull). Numbers of migrating specimens of the Black-necked Grebe, Mallard and Coot have been declining too. On the contrary, signifi-cant increase was recorded in 2 breeding species (Gadwall and Magpie), 2 wintering species (Grey Heron, Kingfisher) and 9 migrants and visitors (Cormorant, Great White Egret, Wigeon, Teal, Shoveler, Osprey, Common Gull, Herring Gull, Raven). These changes in numbers are compared with changes recorded in other fishpond regions of the Czech Republic (see e.g. ŠŤASTNÝ & BEJČEK 1993, HUDEC et al. 1995, CEPÁK & MUSIL 1996, MUSIL 1998).

The occurence of birds at a fishpond is affected by many factors (see e.g. ŠŤASTNÝ & BEJČEK 1984, BÜRGER 1988, PYKAL & JANDA 1994, PYKAL 1995). Among these, food supply is the most important. Other factors are area of water surface, littoral stands and other wetlands, surround-ing habitats, disturbance etc.

Negative impact of intensive fishpond management (especialy on grebes, ducks, Coot and Moorhen) or management of surrounding habitats (meadows, fields) is very important. It is connected with reduction of the food availability for waterfowl caused by hight fish stocks, destruction of littoral stands, state and fluctuations of water level, use of pesticides, abandonment of mowing of grasslands etc. Moreover, illegal hunting of endangered species (Bittern, Great White Egret, Grey Heron, Gadwall, Teal ...), destruction of nests (Mute Swan, Marsh Harrier) or introduction of captivebred Mallards to the fishponds affects negatively bird fauna of the area.

LITERATURA

BÜRGER P. 1988: Vliv současné technologie odbahňování rybníků na vodní ptactvo a kvalitu přírodního prostředí. Sborník Vodní ptáci 1987. Praha 1988: 15-21.

CEPÁK J. & MUSIL P. 1996: Změny početnosti hnízdní populace potápky malé (Tachybaptus ruficollis) v České republice v letech 1981 - 1996. Sylvia 32: 103-116.

CEPÁK J. & MUSIL P. 1997: Výskyt a rozšíření potápky rudokrké (Podiceps grisegena) v České republice v 80. a 90. letech. Sylvia 33: 1-11.

DVORSKÁ J. & DVORSKÝ M. 1999: Neobvyklý tah hvízdáků eurasijských (Anas penelope) na Choryňských rybnících u Valašského Meziříčí. Zprávy ČSO 38: 21-22.

HUDEC K. (ed.) 1983: Fauna ČSSR. Ptáci 3/I.-II. Academia, Praha.

^3/HUDEC K. (ed.) 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1 (2. vydání). Academia, Praha.

^4/HUDEC K. & ČERNÝ W. (eds) 1972: Fauna ČSSR. Ptáci 1. Academia, Praha.

^5/HUDEC K. & ČERNÝ W. (eds) 1977: Fauna ČSSR. Ptáci 2. Academia, Praha.

HUDEC K., CHYTIL J., ŠŤASTNÝ K. & BEJČEK V. 1995: Ptáci České republiky. Sylvia 31: 97-149.

^6/CHYTIL J. 1997: Zpráva Faunistické komise ČSO za období 1995-1996. Zprávy ČSO 45: 20.

^7/CHYTIL J. & VAVŘÍK M. 1999: Zpráva Fau-nistické komise ČSO za období 1997-1998. Zprávy ČSO 49: 8.

^8/JANOUŠEK M. 1995: Výskyt rybáka bělokřídlého (Chlidonias leucoptera Temm.) a rybáka bahenního (Chlidonias hybrida Pall.) na Svitavsku. Panurus 6: 103-104.

^9/JANOUŠEK M. 1997: Jarní průtah potáplice severní (Gavia arctica) a potáplice malé (Gavia stellata) na Opatovsku. Panurus 8: 43-44.

^10/JANOUŠEK M. & JETMAR F. 2000: Výskyt slučky malé (Lymnocryptes minimus) na Opatovsku - poznámky k prostředí a determinaci. Panurus 10: 125-127.

^11/JETMAR F. 1997: Zimování moudivláčka lužního (Remiz pendulinus) na Svitavsku. Zprávy ČSO 45: 29.

^12/JETMAR F. 1998a: Příspěvek k výskytu poddruhů konipasa lučního (Motacilla flava) v České republice. Zprávy ČSO 47: 27-28.

^1/JETMAR F. 1998b: Ptactvo rybniční soustavy u Opatova a jeho ochrana. Diplomová práce, PřF MU Brno.

^13/JETMAR F. 2000: První pozorování ibise hnědého (Plegadis falcinellus) na Svitavsku. Panurus 10: 121-123.

^14/JINDRA M. 1982: Pozorování poštolky jižní na Svitavsku. Zprávy ČSO 23: 6-7.

MUSIL P. 1998: Změny početnosti hnízdních popula-cí vodních ptáků na rybnících Třeboňské pánve v letech 1981 - 1997. Sylvia 34: 13-26.

^15/MUSÍLEK J. 1928: Z okolí Litomyšle. Stráž myslivosti 6: 134., Praha.

^16/MUSÍLEK J. 1940-1947: Ptactvo Litomyšlska a přilehlých částí sousedních okresů. Čas. Nár. mus. - přírodní vědy 114: 12-57, 131-153, 115: 83-97, 116: 45-59, 161-172.

^17/PODHAJSKÝ K. 1913: Vzácnější ptactvo v okolí Litomyšle ulovené. Příroda XI.: 255-256.

^18/POLÁK M. 1994: Sledování početnosti vodních ptáků v navrhované PR Opatovské rybníky v letech 1990 - 1993. Práce SOČ, Gymnázium Svitavy.

^19/POLÁK M. & JANOUŠEK M. 1995: Neúspěšné zahnízdění volavky popelavé (Ardea cinerea L.) na Svitavsku. Panurus 6: 105-106.

PŘIKRYL I. & FAINA R. 1998: Studie rybářského hospodaření. „Opatovké rybníky“. Envi s.r.o. Třeboň. (nepublikováno)

PYKAL J. 1995: Doporučení pro management významných ptačích území na rybnících. Sb. Významná ptačí území v České republice. Kostelec nad Černými lesy 1995: 80-84.

PYKAL J. & JANDA J. 1994: Početnost vodních ptáků na jihočeských rybnících ve vztahu k rybničnímu hospodaření. Sylvia 30: 3-11.

^20/REJMANOVÁ, ŠMEJC & VYSKOČIL in FIALA V. 1974: Mezinárodní sčítání vodních ptáků 1972/1973 na území ČSSR. Vertebrat. zprávy 1974 (1): 51.

^21/RYBÁŘ P. (ed.) 1989: Přírodou od Krkonoš po Vysočinu. Kruh, Hradec Králové.

RYBKA V. 1984: Avifauna rybníků u Opatova. Práce SOČ, Moravská Třebová.

^2/RYBKA V. 1990: Avifauna rybníků u Opatova. Diplomová práce, PřF UP v Olomouci.

^22/SITKO J. 1979: Seznam dermoplastických prepa-rátů, kožek a prsních kostí ze sbírek Moravské ornitologické stanice v Přerově. Zprávy MOS 37: 9-36.

^23/STACKE J. 1980: „materiály z ornitologických pozorování“. Dopis z 20.4. 1980, Svitavy.

STRÁNSKÝ F. 2000: Pokles početnosti racka chechtavého (Larus ridibundus) v okrese Jičín v letech 1983-1998. Zprávy ČSO 50: 24-25.

ŠŤASTNÝ K. & BEJČEK V. 1984: Zkušenosti s melioracemi rybníků jako hnízdišť vodního ptactva. Sborník Vodní ptactvo a jeho prostředí v ČSSR. Brno 1984: 241-262.

ŠŤASTNÝ K. & BEJČEK V. 1993: Početnost hnízdních populací ptáků v České republice. Sylvia 29: 72-81.

ŠŤASTNÝ K., RANDÍK A. & HUDEC K. 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/1977. Academia, Praha.

ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. 1997: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989. H&H, Jinočany.

URBÁNEK L. 1997: Čečetka zimní (Carduelis flammea) na Litomyšlsku (okr. Svitavy). Panurus 8: 49-51.

Citace označené čísly 1-23 byly použity v kapitole „Přehled druhů“.